Martina Dědková Chromá

20. 02. 2024

TŘEBÍČ (mad) – Autogramiáda Limor Regev, izraelské autorky světového bestselleru Chlapec z bloku 66, proběhla v úterý 23. ledna v Knihkupectví Trojan na Karlově náměstí. Limor Regev do Třebíče zavítala již po osmé a ona osobně toto město již považuje za svůj druhý domov. A co ji sem přivádí? Příběh třebíčského rodáka Antonína Kaliny, zachránce nejméně 900 chlapců vězněných v koncentračním táboře Buchenwald, o němž chystá svoji druhou knihu.

Sympatická spisovatelka Limor Regev se specializuje na izraelsko-palestinský konflikt a územní politiku v Izraeli. V minulosti zastávala řadu akademických pozic, mimo jiné pracovala jako odbornice pro Institut národních bezpečnostních studií (INSS) a v současné době působí na katedře mezinárodních vztahů na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Limořini rodiče odešli ve 30. letech z Polska do Palestiny, a vyhnuli se tak osudu svých rodičů a sourozenců, kteří zahynuli v Treblince. Osobní zájem o dějiny holokaustu ji přivedl k sepsání její prvotiny – životního příběhu Mošeho Kesslera, který přežil Osvětim i Buchenwald a dnes svůj příběh vypráví dalším generacím. Kniha vypráví neuvěřitelné skutečné svědectví Mošeho Kesslera o bloku 66 – dětské části koncentračního tábora, ve které se odehrály šokující a zároveň inspirující osudy přeživších holokaust.

Moše Kessler se narodil ve městě Berehovo na Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí Československa, než musela být v roce 1938 odstoupena Maďarsku. Jedna z prvních věcí, která následovala, bylo omezení práv Židů. Přežil ghetto na předměstí svého rodného města v Zakarpatské oblasti i koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. Život mu zachránilo umístění na takzvaném Kinderblocku, tedy dětském bloku. Vzpomínky dnes třiadevadesátiletého Mošeho Kesslera zapsala profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Limor Regev.

Kniha prostřednictvím vzpomínek Mošeho Kesslera, fotografií, kreseb a dalších dokumentů přibližuje osud jedné židovské rodiny z individuální perspektivy. A to jak během holokaustu za druhé světové války, tak po ní.

„Děkuji vám za to, že jste si přečetli příběh chlapce z bloku 66, což byl otec mojí kamarádky Anny. Když mi její otec vyprávěl svůj životní příběh, myslela jsem zpočátku, že ho sepíšu a dám mu to jako dárek k jeho devadesátým narozeninám. Když mi potom Moše vyprávěl o Třebíči a Antonínu Kalinovi, tak to ve mně vzbudilo pozornost. Zajímalo mě, proč někdo, kdo neměl žádnou osobní vazbu,  se rozhodl pomoci židovským dětem v Buchenwaldu a zachránit je,“ přivítala účastníky třebíčské autogramiády Limor Regev.

Příběh Mošeho byl nakonec vydán knižně. Chlapec z bloku 66 se stal mezinárodním bestsellerem a na Amazonu se prodalo už více než 55 tisíc výtisků. Kniha byla přeložena do devíti jazyků. Mezitím se autorka rozhodla navštívit Třebíč a zjistit odpověď na tu otázku, proč Antonín Kalina udělal to, co udělal. „Když jsem navštívila Třebíč, tak jsem to pochopila. Nejenže jsem se tu setkala s rodinou Antonína Kaliny, ale i se spoustou dalších milých lidí. Když jsem si poprvé vyslechla ten příběh, říkala jsem si, že je nepochopitelné, že není obecně známý. Ve světě se o tom neví. A proto jsem se rozhodla, že sepíšu příběh Antonína Kaliny ve své další knize a doufám, že se mi to podaří a že budu schopná předat jeho životní příběh tak, aby se o něm dozvěděli všichni na světě, jako se to podařilo s příběhem Moše Kesslera,“ představila své plány autorka.

Třebíč se jí stala druhým domovem. Už ji navštívila osmkrát. Spřátelila se tu se spoustou lidí, a to nejen díky připravované knize. Zmínila například přátelství s archivářkou Jitkou Padrnosovou ze Státního okresního archivu v Třebíči či Anetou Chytkovou, která ji pomohla s materiály o Antonínu Kalinovi. „Na kohokoliv se v Třebíči obrátím, vždy jsou tu lidé ochotni pomoci,“ vyjádřila poděkování Limor Regev.

Chlapec z bloku 66
Zažil víc hrůzy, než by kterékoli dítě mělo zažít, teď ale musí přežít blok 66. Psal se leden 1945 a čtrnáctiletý Moše Kessler vystupuje z vlaku v koncentračním táboře Buchenwald. Prožil horory tábora Osvětim-Birkenau, přišel o celou svou rodinu a přežil i pochod smrti v mrazivé evropské zimě. Za svůj krátký život zakusil Moše víc hrůzy, než je možné. O Buchenwaldu však ví jen jednu věc. Každý to ví. Jestli chceš přežít, musíš se dostat do bloku 66. Když Moše vyšel z bran lágru, bylo mu čtrnáct let a vážil pětatřicet kilo. Spolu s ním se vrátilo do života dalších 903 dětí z bloku 66. Ten vedl rodák z Třebíče, předválečný komunista Antonín Kalina, který byl v Buchenwaldu vězněn z politických důvodů téměř od začátku války.

Antonín Kalina
Židovské chlapce ve věku dvanáct až šestnáct let se mu podařilo v posledních válečných měsících zachránit před smrtí riskováním vlastního života. Na barák pověsil ceduli upozorňující na karanténu kvůli tyfu, aby odradil dozorce do bloku chodit. V dokumentech dětí přepisoval židovskou víru na křesťanskou.
Využil i toho, že od roku 1944 po bombardování v Buchenwaldu neexistovala centrální kartotéka vězňů. Všechny děti si na jeho povel vypáraly žluté nášivky značící, že jsou Židé. Po osvobození tábora dostaly děti nabídku emigrovat do Spojených států. Většina z nich se neměla kam vrátit a některé chtěly zapomenout i na svou židovskou identitu.

Foto HoN: Martina Dědková Chromá