Jan Uher

09. 03. 2025

CHLÍSTOV – Chlístov, dříve nazývaný Chlustov, je malebná vesnice na trase mezi Heralticemi a Rokytnicí nad Rokytnou. Dominuje jí kaplička sv. Cyrila a Metoděje a v okolí se tyčí vrch Kobylí hlava (688 m), odkud se otevírá široký výhled do krajiny. V roce 2020 tam místní vystavěli malebná boží muka jako ze starých časů věnovaná Svaté rodině. Historie obce sahá až do 14. století, kdy patřila pánům z Heraltic, a postupně se stala součástí brtnického panství. V minulosti tudy vedla poštovní cesta z Vídně do Prahy a vesnice si dodnes uchovala svůj jedinečný ráz. Mnozí také znají chlístovské koupaliště, které svou chladnou a čistou vodu neposkytuje zdaleka jen místním. V katastru obce Chlístov pramení řeka Rokytná.

Starostou je zde již druhé volební období podnikový hasič Martin Šulc. Na tuto roli se připravoval již jako místostarosta.

Váš obecní znak je bohatý na symboly. Jaká je jeho legenda?
Na stříbrném podkladu je červený hrot kopí převýšený červeným cimbuřovým břevnem. Anděl s lilií je z původní pečeti. Pošťácká trubka je odkazem na poštovní cestu, která tudy vedla z Vídně do Prahy. Patriarší kříž zastupuje naši kapličku zasvěcenou Cyrilovi a Metodějovi a hradby nahoře patří pánům z Heraltic, stejně jako stínkové břevno.

Jak v Chlístově kvete spolková činnost?
Jsou tu samozřejmě hasiči SDH Chlístov, z. s., to je standard snad všech obcí. Dobře tu funguje neoficiální spolek žen. Dále zde máme myslivecký spolek Doubnice, z. s. Vznikl tak před dvěma třemi roky a slíbili nám, že letos pro děti uspořádají myslivecký kroužek. To by bylo skvělé, tak se moc těšíme, že to klapne. A pak zde máme fotbalisty SK Slavia Chlístov, z. s.

Věnuje se tu někdo soustavně dětem? Kromě myslivců, kteří to mají v plánu…
Celoročně ne, ale v letních měsících zde funguje fotbalový kroužek. Ani ten není oficiální – scházejí se ti, které to baví, a myslím, že fungují výborně.

Jaké jsou zde možnosti pro volné sportování a zábavu pro děti i dospělé?
Máme zde fotbalové hřiště, kde je i zázemí pro kulturní akce, jako jsou zábavy a nejrůznější oslavy. Podařilo se nám získat do majetku obce budovu, kde je hospoda a obchod. Hospoda se nám podařila opravit a pronajmout. U venkovního posezení je i jednoduché dětské hřiště s prolézačkami.

Kde se vzdělávají místní děti a jaké jsou možnosti zaměstnání dospělých?
Spádová mateřská škola je pro naše děti v Markvarticích. Základní školy děti navštěvují v Rokytnici nad Rokytnou, Předíně nebo Třebíči. Záleží na tom, co preferují rodiče, podle toho, co je pro ně nejvýhodnější v rámci jejich zaměstnání. Většina lidí putuje za prací do Třebíče, několik do Jihlavy. Máme zde tiskárnu nakladatelství Akcent, s. r. o., kde pracují dvě místní ženy, a výrobnu ponožek SHERPAX, s. r. o., kde pracují rovněž dvě nebo tři ženy.

Hospodu tedy máte. A co prodejnu?
Máme i prodejnu. Je ve stejné budově jako hospoda. Od počátku ji provozovalo družstvo Jednota Moravské Budějovice, později COOP Havlíčkův Brod. Od letošního roku prodejnu provozuje obec, zásobování prodejny zůstalo na COOP HB.

Dopravní spojení funguje dobře? 
Funguje. I po změně jízdního řádu, který teď proběhl, pro nás zůstává stejné a je to dobré. Není to dokonalé – nepodařilo se nám třeba posunout autobus pro školáky do Předína, takže tam jsou děti o půl hodiny dříve, ale jinak by spoj nenavazoval na další. Ale nic není dokonalé.

Zajímají mě tradiční akce, které u vás pěstujete. Na mysli mám masopust a podobně.
Masopustní průvod máme jednou za dva roky, hezká tradice je velikonoční hrkání dětí, které však už několik let nebylo. Mám to ale mezi úkoly a musím obejít obec, jestli do toho půjdou, nechybí každoroční stavění máje, na Cyrila a Metoděje máme klasickou pouť, v létě na hřišti pořádáme obecní posezení, nechybí dětský den a na Vánoce se konají tradiční akce, jako je mikulášská nadílka pro děti, výšlap na Mařenku nebo prvního ledna na Kobylí hlavu.

Máte zde nějaké turistické, historické a kulturní zajímavosti? Například vaše koupaliště je vyhlášené a rozhodně neslouží jen místním…
To je zásluha hasičů, kteří o něj pečují a snaží se, aby voda byla čistá a okolí upravené. Rádi bychom ho opravili nějak z gruntu, ale to je nad naše možnosti. Kdybychom chtěli nerezovou vanu, o kterou by nebyla taková starost a nekonečné opravy, jsme na nějakých patnácti milionech. Mám domluveného zkušeného architekta a statika, který přemýšlí, co by s tím šlo dělat jiného, ale pořád je to o milionech. Je to krásné místo, které by si tu péči zasloužilo, ale na to obec zatím nemá peníze.

Další zajímavé místo, které rozhodně není tak populární, je mezi Chlístovem a Pokojovicemi. Říká se mu Šindelkova skála. Jak název napovídá, je to jeskyně. Sice není na našem katastru, ale je to zajímavé místo. A zapomenout nesmím na hejkala. To je náš strážce a dobrý duch na Kobylí hlavě, ke kterému se mnozí upínají, když je nejhůř. Jsou i takoví, kteří mu do lesa nosí jídlo. Pro ostatní je to pohádková bytost, ale my na něho nedáme dopustit.

Z úplně jiného soudku jsou boží muka pod Kobylí hlavou, která jsme vystavěli v roce 2020. K nim jsme vloni vysázeli za finanční podpory Agentury ochrany přírody a krajiny ČR třešňovou alej, takže za pár let to bude naprosto překrásné místo k procházkám i rozjímání s kouzelným výhledem do kraje. Vysvěcena jsou Svaté rodině a peníze na jejich vybudování jsme vybrali na akci Oslavy sto let lípy, která se konala rok předtím a vznikla z iniciativy občanů.

To je krásné. Kaplička s třešňovou alejí… jako za starých časů. Jsou zde nějací chataři nebo chalupáři?
Jsou. Cca 16 chalup ve vsi, myslivecká chata na Kobylí hlavě a kousek od ní koupil bývalou chatu spojařů učitelský pár z Třebíče.

Je vidět, že na Kobylí hlavě to žije… Jaká je infrastruktura obce a co všechno plánujete?
Rádi bychom přestěhovali obecní knihovnu z obecního úřadu do objektu, kde je hospoda a prodejna. Musíme to tam ale nejdříve stavebně připravit a upravit. Prodejna nepotřebuje tak velké zázemí a knihovna se tam pohodlně vejde. Potřebujeme vystavět halu na veškerou obecní techniku. V loňském roce se napříč obcí tahalo vysoké napětí a měnila se trafostanice. V celém tomto úseku jsme vybudovali nové veřejné osvětlení a natáhli chráničku na optický kabel. To všechno vyvolala výstavba jedenácti rodinných domů směrem na koupaliště. Zasíťování pozemků je hotové, dodělávají se chodníky a čekáme na kolaudaci. Tu síť optického kabelu bych rád dokončil a zprovoznil. To by bylo výborné. Záležet bude na rozpočtu obce.

Cítíte se jako mládnoucí, nebo stárnoucí obec?
Tak napůl. Já se cítím stárnoucí, ale obec snad mládne. Občanů přibývá, nejen nově narození, ale lidé se k nám stěhují. Staví se nové domy a v těch budou zajisté děti. Generace, která zde vše 
v uplynulých letech zajišťovala, pomalu vše předává mladším ročníkům. Takže i mentálně budeme snad stále mládnoucí obec.

A nejlepší na konec. Jaké jsou zde největší starosti a radosti starosty?
To je nejtěžší na konec! Radost mám dvojí. Jedna je, když se podaří někomu pomoct, a druhou radost mám doma v rodině. A starosti? To snad ani nemám. Někdy je problém skloubit práci starosty, práci podnikového hasiče na Dukovanech a rodinu. Ale nakonec to vždycky nějak zvládnu. To je prostě život. To nejsou skutečné starosti.


Foto HoN: Jan Uher