BUDKOV (mad) - Po třinácti letech se v sobotu 1. února v Budkově konal tradiční Babský bál. Možná si řeknete, co je na takové akci. Babských bálů na Třebíčsku se připravuje fůra. Ovšem ten budkovský je v mnohém zcela výjimečný.
Babský bál v podobě, jakou má v Budkově, je na Třebíčsku vzácností. Stejně tak i bál sousedský, který se v Budkově rovněž těší velké oblibě. O co při těchto tradicích jde? „Především o symbolické přijímání lidí do cechu sousedského nebo do cechu babského, respektive do obecní komunity, a to prostřednictvím zábavného a slavnostního nástupu nově příchozích lidí do vesnice,“ přiblížil nám starosta Budkova Jiří Záškoda.
Na babském bále si po přečtení několika trefných, legračních a někdy lehce štiplavých veršů o každé přijímané ženě a po jejich pasování na báby nové i dosavadní báby zatančí společně mazurku a připijí si na zdraví. Všechny ženy mají předepsaný oděv, který můžeme nazývat krojem a celá ceremonie má jasný řád. Celého aktu sousedského bálu se navíc účastní také obecní písař a purkmistr a první radní, kteří přijetí mezi sousedy přihlížejí.
Nejlépe oba bály popsala paní Růžena Navarová z Budkova v příspěvku do zpravodaje z roku 2006, ve kterém popisovala tradice v Budkově: „Dalším pěkným zvykem byl babský bál, který se začal v Budkově pořádat již v letech dvacátých minulého století (dle vyprávění paní Gabriely Slámové, paní Špinkové, a paní Malé). Tyto bály se pořádaly vždy za 5 – 8 roků podle toho, kolik mladých vdaných žen v naší obci přibylo. Starší ženy se oblékly do oděvů, které se tady kdysi nosívaly, a každá si vybrala jednu z mladých žen přijímaných do cechu bab, kterou představila přítomným na bále. Byla ustavena babská porota, která mladou ženu přijímala na základě přednesených legračních říkadel, v nichž se zveřejnily její klady i provinění. Nakonec přijímané ženy společně složily slib. O rok nebo dva později následoval sousedský bál. Tam se přijímaly manželské páry také na základě zveřejněných prohřešků nebo legračních příhod. Tyto sousedy přijímali 3 zastupitelé obce. Purkmistr, první radní a písař, který přijímaným sousedům předal glejt, kde se praví, že jsou občané obce Budkova. Nakonec stejně jako u babského bálu složili všichni přijímaní sousedé společně slib. Škoda, že dnešní mladí lidé nemají o tuto lidovou kulturu zájem. Je pravda, že pořádání těchto bálů dalo dosti práce, ale vždy se našel někdo, kdo se této práce nelekal, dal dohromady skupinku lidí, kteří se toho ujali a které těšilo, že se bál líbil. Na tyto bály přijížděli návštěvníci ze širokého okolí a všichni je hodnotili velmi dobře. Dnešní mládež říká o těchto bálech, že je to šaškárna.“
„Paní Navarová popsala a napsala vše velmi trefně a dobře. Jen bych dodal, že za těch necelých dvacet let se my mladší na tyto tradice tak často skrz prsty nedíváme a pro některé z nás jsou dokonce zajímavé a vzácné. Ne všichni z mladší generace tyto zvyky sice vnímají, to je vidět, ale jistá menšina je stále udržuje nebo do budoucna udržovat chce. A to je důležité a nadějné. Tak jen dál plňme přání, které dýchá z povzdychnutí paní Růženky, a ať je mladých lidí za tradice a zvyky zapálených či zodpovědných stále více,“ vyslovil přání starosta Jiří Záškoda.
Po Růženě Navarové převzala pomyslné žezlo hlavní organizátorky Marie Pokorná, která se přípravám sousedských a babských bálů věnuje od roku 1981. Ona sama se do Budkova provdala a podobným přijetím do obce také prošla. „Byla to tehdy pro mě čest,“ říká paní Pokorná. Časem se sama zapojila do dění v obci a začala se podílet na přípravách bálů a po smrti paní Navarové převzala její povinnosti. „Kladla mi na srdce, abychom dodržovali naše tradice. Vždy říkávala - Není to šaškárna ani masopustní ryk. Chceme jenom uchovat si našich předků pěkný zvyk.“
Dříve se babský a sousedský bál střídaly po pěti letech. Babský bál vítá především přivdané ženy. Vše začíná schůzkou v hospůdce, kdy si organizátorky bálu pozvou ženy, které chtějí přijmout. Od nich pak vyzvědí, odkud jsou, jaké mají koníčky, práci, a tak podobě, aby bylo o čem vytvářet verše pro přijímací obřad. Zdaleka ne všechny ženy pozvání k přijetí na bále přijmou. Mnohé o to nestojí.
Před bálem je potřeba patřičně vyzdobit sál. Na oponě symbolicky visí typické atributy - bílá zástěra, vařečka a pantofle. „Když tu visí pantofle, mají báby právo brát mládence do kola. Když nám je někdo sebere, naše právo končí,“ vysvětluje paní Pokorná.
V sobotu bylo na Babském bále do obce přijímáno třináct nových žen. Nejdříve ženy v páru, vždy bába s přijímanou ženou, slavnostně nastoupily. Zůstaly stát ve velkém kruhu a společně zatančily mazurku. Načež se hlavní báby chopily svých povinností. Postupně před ně předstoupily všechny přijímané ženy. Každá z nich byla několika verši představena, pasována s vyřčením formulky: „Vařečkou bude zpečetěno, co tu dnes bylo povězeno.“ Každá z přijímaných žen obdržela symbolickou vařečku a potvrzení o přijetí mezi budkovské ženy.
Poté jedna z žen přečetla slib za všechny přijímané: „My všechny zde přítomné ženy slibujeme upřímně a hlasy všemi, že budeme svědomitě plnit úkoly nám dané pro dobro občanů a obce naší milované. Klepy, hněvy, závist, nebudou mít mezi námi místa. Provázet nás bude láska čistá. My víme, že z naší práce žít budou příští generace. A proto do ní půjdem s vervou, nadšením a pílí, by poslední nebyly jsme v cíli. Že v této práci společně všechny půjdeme, to slavnostně vám zde slibujeme.“ Pak už následoval slavnostní přípitek a první společná polka v páru báby s přijímanou ženou. K následujícímu tanci pak vyzvaly ženy muže.
Výtěžek s Babského bálu vždy poslouží na dobrou věc. Ženy takto v minulosti například přispěly na kostelní varhany, na zvon, sbírku na povodně a tradičně putují peníze i na Tříkrálovou sbírku. „Poděkování patří všem ženám, které se na tom podílí. Děkujeme dobrovolným hasičům, bez kterých by to nešlo, a také obci,“ vzkazuje paní Pokorná, která doufá, že příští Babský bál už bude probíhat v režii mladší generace budkovských žen.
Foto HoN: Martina Dědková Chromá
