Třebelovice (juh) - Do Třebelovic se musíme vydat na jih okresu. Leží 7 km východně od města Jemnice, na hlavním tahu z Moravských Budějovic. Z pohledu řidičů ideál, na druhé straně pro život v klidu to není. V obci funguje základní a mateřská škola, obchod se smíšeným a průmyslovým zbožím, potraviny, pošta a hospoda. V současné době je v obci 159 obydlených domů a 420 obyvatel. Prostě skvěle vybavená vesnice.

V příjemném chládku úřadu si povídáme s Bc. Janou Frühaufovou. Úřad zastává od roku 2014, tedy už deset let. Vystudovala střední průmyslovou školu v Třebíči, vysokou školu ekonomickou ve Znojmě, obor Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb a pak pracovala v supermarketu jako zástupce vedoucího. Když byla postavena před otázku stát se starostkou, nedovedla si představit, že by už k takto časově náročné práci přidala práci neuvolněného starosty. Obci za to ale stála a prostředky našla.
Třebelovice mají krásný obecní znak, který vychází z tradiční pečetě. V černo-modře polceném štítě je stříbrná kvádrovaná hradba se dvěma prázdnými klíčovými střílnami a třemi stínkami. Nad nimi tři vztyčené zlaté trojlístky na stoncích. Kde se ale na pečeti vzalo cimbuří? Pravděpodobně z dob Zahrádeckých ze Zahrádek, kteří měli Třebelovice v držení 
v letech 1617-1627 a mají cimbuří v erbu. Teď však hurá do přítomnosti.

Jaké zde máte spolky? Předpokládám, že hasiče určitě.
Ano, hasiči jsou u nás velmi aktivní a důležití. Podílí se na většině akcí v obci. Ať už jde o brigády na přípravě pouťové slavnosti nebo při čištění požární nádrže nebo o přípravy kulturních akcí, vždy jsou tam. Kromě hasičů tu máme rovněž aktivní tělovýchovnou jednotu a myslivecký spolek.

Takže hasiči, tělovýchovná jednota a myslivci.
Přesně tak. Tělovýchovná jednota také pořádá různé akce, účastní se okresních přeborů a v sezoně se u nás každých 14 dní odehraje utkání. Právě jsou na titulní stránce Listů Jemnického mikroregionu, neboť vyhráli Pohár OFS.

A který z těchto spolků se věnuje dětem?
Hasiči a sportovci. Oba mají kroužek, kde děti vedou k lásce ke sportu, a připravují si tak své budoucí nástupce.

A myslivci?
U myslivců se teď změnilo vedení. Jejich aktivita je myslím trochu utlumena. Myslivost zde mezi mladými momentálně není asi tak populární jako fotbal nebo hasičský sport, ale pár mladých mezi myslivci máme. A nedávno se například uskutečnila v naší škole přednáška členů mysliveckého spolku o potřebě ochrany přírody a zvěře.

Zřizujete mateřskou i základní školu. Kolik máte dětí?
Školu máme dvojtřídní a chodí do ní kolem 20 dětí. Ve školce bývá do 30 dětí na výjimku někdy i víc. I zde máme dvě třídy, jednu pro menší děti a druhou pro předškoláky.

To je příjemné. Když jsou děti, je hned veselo.
Doufáme, že bude ještě veseleji. Obec totiž buduje inženýrské sítě pro 9 nových rodinných domů, kde je předpoklad většiny mladých rodin.

Napadá mě, jestli třeba škola pořádá letní tábory nebo něco podobného?
Škola pořádá mnoho akcí jak pro děti, tak pro rodiče či občany obce. Jsou tu opravdu aktivní. Připravují besídky, vystoupení pro seniory, zahradní slavnost, bramboriádu, „přespávačky“ atd. Tábor ale také máme. Už 16 let ho organizují místní mladí na faře kostela ve Velkém Újezdě vzdáleném 3 kilometry od Třebelovic. Je velmi oblíben a vždy plně obsazen.
Máme zde dvě dětská hřiště – jedno pro menší děti a jedno s workoutem pro starší za kulturním domem. Také jsme vybudovali multifunkční hřiště v areálu tělovýchovné jednoty, kde se hraje fotbal, nohejbal či tenis. V těsné blízkosti je i hřiště SDH sloužící přípravě na soutěže v požárním sportu.

Děti se tedy nemusí pořád věnovat jen počítačům a vyrazí ven…
Naše děti jsou náhodou hodně aktivní, jezdí na kolech nebo koloběžkách, vidím je na hřišti za kulturním domem. Myslím, že netráví všechen čas jen u počítače. Ty starší se někdy scházejí v altánu na návsi u rybníka, kde máme Wi-Fi free. Někdy tam zůstávají i po desáté hodině večer a rozjedou to tak, že je musíme tišit.

Máte tu školku a první stupeň. Kam děti pokračují potom?
Je to různé. Někdo chodí do Jemnice, někdo do Budkova, a další do Moravských Budějovic. Je to podle toho, kam jezdí rodiče do práce anebo co preferují. Budkov volí ti, kteří chtějí pro své děti individuálnější přístup. Je to blízko a doprava tam je zajištěná.

A zaměstnání pro rodiče? Je zde nějaká možnost, nebo musí dojíždět?
Máme tu prosperující zemědělské družstvo, takže dost lidí pracuje tam. Jinak většina dojíždí do Jemnice, Moravských Budějovic nebo do Třebíče vzdálené myslím 37 kilometrů, ale to už dneska není žádná vzdálenost.

Jaké máte tradiční akce během roku? Jestli můžete nějak stručně shrnout?
Klasicky začínáme tříkrálovou sbírkou. Pak máme tři plesy – hasičský, sportovní a obecní. Hasičský ples je vždy první, pak sportovci a obecní už bývá v postním období. Masopustní průvod pořádá SDH. Masek se sejde opravdu hodně. Okolo padesáti.
Sraz je u hasičárny a s kapelou projdeme celou obec. Začínáme kolem desáté ráno a končíme kolem páté nebo šesté odpoledne. Oblíbený je i dětský karneval pořádaný rovněž hasiči. Pravidelně začátkem roku obec pořádá zájezd do Horáckého divadla v Jihlavě. 30. dubna stavíme májku a pak vždy posedíme pod májí a opečeme nějaké párečky.
Pouť máme na svatého Floriána. Slavnostní průvod jde od kaple za ves naproti panu faráři a zpět. Mše svatá se koná u altánu poblíž kaple, která je malá a nevešli bychom se tam. A svatý Florian na nás drží, takže míváme hezké počasí.
V prázdninových měsících pouštíme letní kino za kulturákem. Uvnitř pak promítáme dokumentární filmy. To je parketa místostarosty, který si to vzal za své a vybírá zajímavé a kvalitní filmy. Teď budeme promítat Nasáklí ropou. Plátno, promítačku, ozvučení a pivní sety máme díky dotaci přes Místní akční skupinu ze SZIFu.
Na konci prázdnin uspořádá tělovýchovná jednota pro děti sportovní den na hřišti, SDH pro rodiče zábavu u hasičárny a obec promítá pro všechny pohádku v kulturáku. Jsou to velmi oblíbené akce.
V září následuje hasičská soutěž O pohár starosty obce a cimbál s ochutnávkou vín. Podzim zahájíme posvícením, kdy odpoledne pořádá obec pro starší šedesáti let posezení s dechovkou či cimbálem, vystoupí dětí ze školy a školky a den pak plynule přejde do večera a zábavy. Tady se nám daří propojovat generace, což je vždy dobré.
Vydařená akce je vždy také drakiáda s opékáním špekáčků. A to ani nemusí foukat vítr.
Na začátku adventu rozsvítíme za zpěvu koled vánoční strom. Ještě předtím ale děti píší v „pekle“ kulturního domu dopisy Ježíškovi. To je jedna z velmi oblíbených aktivit. Máme nebeskou poštovní schránku, kam děti vhodí své dopisy. Jeden pan zastupitel, pak odpovídá na dopisy jako Ježíšek. A protože se všichni známe a pan zastupitel to s rodiči probere, je to velmi osobní a adresné, takže děti vidí, že Ježíšek je má opravdu prokouknuté…
Na zlatou neděli hrajeme a zpíváme koledy u jesliček, což má dlouholetou tradici. Před kulturním domem pod vánočním stromem se sejde velká část občanů obce, zpíváme spolu s dětmi z místní školy koledy a vánoční písně. Podává se čaj, punč či svařené víno. Celá akce probíhá po setmění a končí menším ohňostrojem. Na samý závěr roku vyrážíme na výšlap k myslivecké chatě, kde si opékáme buřty. Vyráží se okolo jedenácté a kolem čtvrté jsme doma. A ještě jsem zapomněla na jarní výšlapy, kdy chodíme na různá místa v okolí. Trasy mívají okolo 10 km. Zpět nás svezou hasiči, ale ti zdatnější jdou pěšky i zpět.
Jak vidíte, jsme aktivní obec a o organizaci se dělíme: hasiči, sportovci i obec.

Je léto, panují tropická vedra. Kam se chodíte koupat?
Směrem k lesu vybudoval rodák pan Bulíček tři rybníky a tam je to opravdu krásné. V létě příjemné přírodní koupání, a protože je to v údolí, v zimě dokonce i občas zamrznou a dá se na nich bruslit. Pro jistotu ale obec spolu se sousedními Rácovicemi alespoň 2x za zimu objednává čas na bruslení na zimním stadionu v Moravských Budějovicích.

Jak zvelebujete obec?
Co se týče infrastruktury, máme plynovod, vodovod a jednotnou kanalizaci, a to už dlouho. Teď jednáme s firmou Cetin o modernizaci sítě, která by měla přejít z metaliky na optiku. V nově budované lokalitě již pokládáme optické kabely. Pro splaškovou kanalizaci jsme nechali zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí a projekt pak předali svazku obcí Vodovody a kanalizace, který nyní připravuje stavební povolení. Kanalizace bude centralizovaná, gravitační s čistírnou za vesnicí. Na stavebním úřadu máme podaný projekt na rozšíření školky o jednu prosvětlenou třídu do zahrady, což nám umožní zvýšit kapacitu a zlepšit komfort pro děti i učitelky.
Také jsme koupili chátrající budovu v centru obce, kterou plánujeme přeměnit na komunitní centrum s novým obchodem, knihovnou a možná i komerčními prostorami. V horním patře plánujeme obecní bydlení, což nám pomůže s nedostatkem stavebních parcel.
Budujeme také novou čtvrť a očekáváme příliv mladých rodin. V zemi jsou už uloženy odpadní roury, vodovod, plyn, rozvody NN a příprava pro optické vedení. Stavební firma momentálně připravuje podklad pro komunikace. V letošním roce jsme podali žádost o komplexní pozemkové úpravy, ty pomohou se zpřesněním hranic pozemků, s vytyčením cest a vůbec s lepším uspořádáním v katastru.

A ty parcely už jsou prodané?
Ještě ne. Chtěli jsme nejdříve dokončit zasíťování. Plánujeme začít s prodejem parcel v září či říjnu. Nyní máme asi osm zájemců na devět parcel, takže to vypadá dobře.

Považujete se za mládnoucí, nebo stárnoucí obec?
Lehce mládnoucí. Průměrný věk klesá z 42,7 v roce 2021 na 42,3 loni. Doufáme, že to vydrží.

A škola a školka vám určitě dodávají optimismus.
Je to tak. Už jsem zmiňovala plány na rozšíření školky. Také postupně rekonstruujeme školu. Podlahy a elektroinstalace jsou hotové, v plánu je modernizace kuchyně nebo výstavba venkovní učebny na školní zahradě. Spolupráce mezi obcí a školou je vynikající. Zastupitelé vidí existenci školy v obci jako velký přínos pro obec a její občany, a tak vynakládá nemalé prostředky na její chod a zvelebování. Škola musí nabízet zdravé, veselé, podnětné prostředí. Naše škola právě taková je, a to i díky obětavé paní ředitelce a celému personálu školy.

Jaké jsou největší starosti a radosti starosty?
Starostí je hodně. S běžným chodem obce, s přípravou projektů pro její rozvoj, s administrativou, které neustále přibývá. Malé obce nemají odbory, takže si vše musíme na úřadě připravovat sami. Spolu se mnou je tu na plný úvazek ještě paní účetní. O to, aby obec byla čistá a krásná, se pak starají dvě obecní zaměstnankyně. Také velmi dobře funguje spolupráce s již zmíněným zemědělským družstvem, které pro obec zajišťuje například zimní údržbu. No a radost mám vždy, když se něco povede zrealizovat a občané to posléze ocení.
Foto HoN: Jan Uher