Rokytnice nad Rokytnou (herb) – Jako nejznámější český svatý bývá označován Jan Nepomucký. Však také jeho sochařské vyobrazení lze nalézt v téměř každé druhé obci i zde na Třebíčsku. Světec nad vodami se zejména v dobách monarchie těšil velké popularitě, zároveň coby jejich patron drží ochranou ruku nad obyvateli Čech, nad loďaři, mlynáři a dalšími. Proto také v minulosti vzniklo tolik soch svatého Jana. Například v Rokytnici nad Rokytnou naleznete hned dvě – jednu v centru obce, druhou u křižovatky silnic na Mastník, Sádek a Kojetice. Právě ta na samém konci katastru obce se nyní dočká potřebné opravy. A nebude sama, později se k ní přidá i blízká socha svatého Jana Zlatoústého. 

Krajinná scenérie jakoby vystřižená z pohádek či historických filmů. Hrad Sádek, protékající řeka Rokytná a pod korunami stromů se protínají tři cesty, na které shlíží dva světci z mušlového vápence. Tento pohled na jižní a konečnou část katastru Rokytnice nad Rokytnou však byl v posledních letech značně narušen. Barokní sochy svatých Jana Nepomuckého a svatého Jana Zlatoústého poničili neohleduplní vandalové, jejichž vinou svatým například chybí nos a prsty na rukou. Mimo to jsou oba Janové pokryti mechy, lišejníky a také na samotném kamenném povrchu jde vidět běh času. Poničené sochy stojící u křižovatky silnic směrem do Kojetic, Mastníka a Sádku a polní cesty do Rokytnice se proto dočkají rozsáhlých oprav. U svatých Jánů to ale nějaký ten čas bude pouze u svatého Jana. 

Kamenné plastiky světců prošly rukama restauratérů již v roce 1973 a následně mezi lety 1993-1997. Snahy o opravu poničených soch se objevily také v nedávných letech, k jejich naplnění však dojde až nyní. „V letošním roce byly zahájeny práce na Nepomuckém. Před měsícem byla socha chemicky ošetřena a zbavena mechů a nečistot, díky čemuž se ukázaly pracovní spáry jednotlivých částí sochy. Brzy dojde k převezení sochy do restaurátorské dílny a tam bude kompletně restaurována. Mezitím bude vytvořen nový základ a sokl, kam se socha, předpokládám v říjnu, opět dosadí.‘‘ přiblížil investiční akci starosta Rokytnice Stanislav Štork. V rámci nových oprav sochy po sedmadvaceti letech nečekají pouze úpravy zevnějšku, po dohodě s památkáři se lehce změní i jejich postavení. „Nepomuckého vytáhneme více z lesa, aby byl vidět. Naopak Zlatoústého do lesa postrčíme, protože je v zatáčce moc u silnice a divím se, že jej ještě nějaký náklaďák nesrazil,‘‘ prozradil rokytnický starosta. Letos tak dojde k restaurování sochy svatého Jana Nepomuckého, restaurátorský záměr na svatého Jana Zlatoústého už též existuje. K této akci dojde pravděpodobně v roce příštím. Oprava sochy sv. Jana Nepomuckého vyjde na více než 190 tisíc korun, Kraj Vysočina ji podpořil částkou nad 101 tisíc korun v rámci dotačního programu Památky 2024. 

Dle Památkového katalogu Národního památkového ústavu pochází zmíněné barokní sochy svatých Janů ze 17. a 18. století. Tedy přímo z doby, kdy Jan Nepomucký nabýval na popularitě, byl svatořečen (1729) a stal se jedním z nejvýznamnějších tuzemských světců. Kromě soch, nejčastěji postavených u řek, se kult sv. Jana Nepomuckého v té době projevil výstavbou jemu zasvěcených chrámů. Tím nejznámějším je bezesporu ten z dílny Jana Blažeje Santiniho-Aichela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Na Třebíčsku můžeme svatému Janu Nepomuckému nalézt zasvěcené kostely ve Slavicích a Litohoři nebo kapli na Strážné hoře v Třebíči.

Svatý Jan Zlatoústý
(347/349–407)
Konstantinopolský arcibiskup se narodil v syrské Antiochii. Po vysvěcení na kněze kázal Boží slovo ve svém rodném kraji a právě díky výborným rétorickým schopnostem si posmrtně vysloužil přídomek Zlatoústý. Závěrem 5. století se stal konstantinopolským patriarchou. V této funkci se věnoval pomoci potřebným, žil skromně a kritizoval společenské nešvary, včetně těch vycházejících z císařského dvora. Z toho důvodu se vyskytly mnohé snahy patriarchu Jana odeslat pryč. Osudovým se Janu Zlatoústému stalo odeslání do exilu na východní břeh Černého moře. Patriarcha měl už podlomené zdraví a při pěším putování do svého vyhnanství zemřel. Svatý Jan Zlatoústý je patronem kazatelů, řečníků.

Svatý Jan Nepomucký
(okolo roku 1345–1393)
Po vystudování církevního práva na univerzitě v Padově působil Jan z Pomuka jako kanovník v pražském kostele sv. Jiljí, později vyšehradské kapituly, až byl roku 1389 jmenován generálním vikářem arcibiskupství. Do této doby spadá spor mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna ohledně vytvoření nového biskupství. Po smrti kladerubského opata Racka Václav IV. zamýšlel vytvořit v tehdy neobsazeném klášteře v Kladerubech nové biskupství, čímž by prakticky zmenšil moc Jana z Jenštejna. Arcibiskup byl ale rychlejší a kladerubské opatství personálně obsadil. Právě tento konflikt mezi světskou a církevní mocí vedl k zatčení a mučení generálního vikáře Jana Nepomuckého, jenž stvrdil arcibiskupovo rozhodnutí ohledně kláštera v Kladerubech. Během krutého mučení Jan zahynul a jeho mrtvé tělo bylo vhozeno do Vltavy. Právě z toho důvodu bývá svatý Jan Nepomucký označován za patrona všech, kteří mají nějaké spojení s vodou, například vorařů, loďařů a mlynářů. Dále je také patronem Čech a Bavorska. O svatém Janu Nepomuckém coby mučedníku, který neprozradil králi Václavu IV. zpovědní tajemství královny Žofie a vinou toho byl mučen, pojednává až kronika Václava Hájka z Libočan z 16. století.