Redakce

11. 08. 2024.

Obec Zahrádka leží přibližně 20 kilometrů východně od města Třebíč. V současnosti zde žije 141 obyvatel. Součástí vesnice je osada Častotice. Ta má kolem 53 stálých obyvatel. V průběhu 19. a 20. století byly Častotice osadou nejenom Zahrádky, ale rovněž i Náměště nad Oslavou. K zajímavostem Častotic patří zvonička a bývalé lochy pod vesnicí. Ves Zahrádka leží při severním okraji geomorfologického celku Znojemská pahorkatina. V katastru obce leží hned několik rybníků - Vesník, Nohavice, Mišník, Častotický nový, Stejskal nebo Dubovec. Ten je se svou rozlohou téměř 32 ha jedním z největších rybníků na Třebíčsku. Rovněž tyto zmíněné vodní plochy patří do soustavy tzv. Náměšťských rybníků.

Ty slouží především k intenzivnímu chovu ryb (zejména kapra obecného). Pobřežní vegetace těchto rybníků je vhodným útočištěm pro jednoho překvapivého opeřence – bahňáka. Bahňáci jsou druhově početným podřádem ptáků dvoukřídlých, jejichž největším zástupcem je v České republice kriticky ohrožená koliha velká. Bahňáci se během své evoluce vyvinuli v mimořádné letce. Na území Česka se s bahňáky můžeme setkat zpravidla při jejich jarním či podzimním tahu. Avšak pět druhů u nás hnízdí nastálo včetně čejky chocholaté. V důsledku stále intenzivnější přeměny krajiny člověkem bahňáků v přírodě stále ubývá. Ačkoliv biotop Náměšťských rybníků není z největších, v rámci kraje Vysočina je unikátní. Právě proto byly Náměšťské rybníky zařazeny do významných mokřadních biotopů České republiky.

Půda v okolí rybníků je zemědělsky využívaná. Chráněny jsou lokality v katastru obce Pozďatín pod názvem přírodní památka Maršovec a Čepička. Oba zmíněné rybníky patří do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita. V soustavě Náměšťských rybníků se můžete potkat s 13 druhy bahňáků, např. včetně výše zmíněné a zde pravidelně hnízdící čejky chocholaté, kulíkem zlatým a říčním, jespákem malým a u nás velice vzácným jespákem bojovným, pisíkem obecným, několika druhy vodoušů, bekasinou otavní nebo slučkou malou. Někteří z těchto zmíněných opeřenců byli na Vysočině spatřeni jen v oblasti Náměšťských rybníků. Mokřadní louky jsou jedním z nejkřehčích ekosystémů a zaslouží si důslednou a dlouhodobou ochranu. Osobně doporučuji soustavu Náměšťských rybníků navštívit a užít si chvilky klidu od všudypřítomného civilizačního ruchu. Historie osídlení obce Zahrádka spadá do poloviny 14. století. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1353. Je v ní zmíněno, že paní Přibka z Vanče postoupila Zahrádku svým synům. V průběhu 15. století připadla Zahrádka a Častotice k náměšťskému panství.

V polovině 16. století se novým majitelem vsi stal Bedřich ze Žerotína. Během třicetileté války se vesnice ujal rod Verdenberků. Verdenberkové se však na konci války zadlužili a náměšťské panství pronajali. Poté, v roce 1743, se dalšími majiteli panství stali manželé z Kufštejna. Ti však brzy zemřeli, a tak o necelých deset let později začali panství spravovat Haugwitzové a spravovali jej až do roku 1945. Mezi lety 1980 až 1990 byla Zahrádka začleněna pod sousední obec Pyšel. Po roce 1990 se osamostatnila. Významnou stavbou ve vsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje. K významným osobnostem obce patří lékař Jaroslav Hůlka (1893–1958) a odbojář Jan Jelínek (1885–1942). V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do městysu Heraltice.
Pavel Janega