Redakce

před 6 hodinami

Obec Valdíkov se nachází přibližně 10 kilometrů severovýchodně od Třebíče. Je členem mikroregionu Horácko. V současnosti zde žije 118 obyvatel a obec má rozlohu téměř 6 km2. Místními částmi Valdíkova jsou osady Doubrava a Opatský mlýn. Název vsi je odvozen od osobních jmen obsahujících „wald“, např. Oswald, Walter, Waldbert apod. Ze zakládacích listin třebíčského kláštera je patrné, že jméno vesnice je odvozeno od jeho původních obyvatel – Valdíkovci (Valdíkovi lidé). Nejstarší písemný záznam o obci pochází z roku 1101 a nalézá se ve výše zmíněných listinách třebíčského kláštera. V roce 1104 byl do listin přidán zápis o osadě Dobrutowicz, mělo se jednat o nejsevernější místo třebíčského kláštera. Osada Dobrutowicz je v roce 1115 zmíněna ještě jednou, a to v Kosmově kronice české. Jednalo se o vypořádání s místem, které se dnes jmenuje Doubrava. Počátky osady jsou ve vztahu k obci Tasov, vlastnili ji totiž pánové z Tasova. V dávné minulosti zde snad stávala i vesnice se stejným názvem – Doubrava.

V současnosti se zde nachází 4 obydlené domy a 3 rekreační objekty. Později, na samém konci 14. století, obec patřila Anně z Valdíkova. Páni z Valdíkova ves střídavě vlastnili i v průběhu století patnáctého. V druhé polovině 16. století se ve vesnici nacházely tři farmy. Po bitvě na Bílé Hoře Valdíkov získal rod Valdštejnů. Ten vesnici vlastnil až do roku 1948. Nejvyššího počtu 141 obyvatel ves dosáhla na konci 19. století. Roku 1874 byla ve Valdíkově postavena kaple Nejsvětější Trojice. Pomník padlých v první světové válce pochází z roku 1920. Po osamostatnění v roce 1992 byla v obci postavena budova obecního úřadu, hasičská zbrojnice a knihovna. Obecní symboly, znak a vlajku, Valdíkov používá od roku 2001, kdy o jejich používání rozhodla Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Mezi další pamětihodnosti vesnice patří ještě budova cihelny, jejíž výstavba byla započata v roce 1924. Mezi osobnosti Valdíkova patří Stanislav Němec (1897 – 1945, legionář a policejní kapitán) a Antonín Trávníček (1892 – 1968), který působil jako kněz v městysi Vladislav. Na území vsi se nachází několik vodních ploch – rybník Opatský, Valdíkovský, Podhájek a u Doubravy potom rybník Mrňák a vodní nádrž Doubrava. Tu nechal postavit státní podnik Lesy ČR a v současnosti slouží především vodním živočichům. Již výše zmíněná osada Opatský mlýn se nachází ve Valdíkově č.p. 9 u hráze Opatského rybníka, který je napájen Mlýnským potokem. Historie tohoto místa spadá až do 14. století, kdy byly vybudovány i zdejší rybníky.

Ty nechal postavit řád svatého Benedikta a jejich správa opatství, konvent. Opatství zaniklo kolem roku 1525. Předcházelo tomu vypálení města Třebíče za Moravsko - Uherské války vojskem krále Matyáše Korvína v roce 1468. Novodobá historie Opatského mlýnu se začala psát kolem roku 1721, kdy je zde připomínán mlynář Ferdinand Rothmiler, po roce 1726 Pavel Vodinský a roku 1789 opatský mlynář František Helman. V druhé polovině 19. století potom mlýn vlastnili Jakub Piruchta (1857 – 1879) a František Škorpík (od roku 1880). Poslední člen tohoto rodu, Josef Škorpík (nar. 1920), končí s mlynářskou živností po roce 1948. Obilí se tu příležitostně šrotovalo do počátku šedesátých let. Mlýn rodina Škorpíkova prodala a současní majitelé celou nemovitost zrekonstruovaly až do její nynější podoby. V současnosti tu funguje Jezdecký klub Opatský mlýn. Ten byl založen v roce 2004 jako občanské sdružení. V údolí Mlýnského potoka se nachází ohrady pro koně a venkovní jízdárna. Jezdecký klub se zabývá zejména chovem teplokrevníků, ježděním v anglickém stylu a účastí na skokových závodech. V příštím díle Toulek po Třebíčsku se na chvíli zastavíme do obce Bohušice. 

Pavel Janega