Se sousedním Radošovem se jedná o jednu z nejseverněji položených obcí Třebíčska. Jde o poměrně vysoko položenou vesnici s nadmořskou výškou 594 metrů. Nejvyšším bodem Svatoslavi je vrch Smrček (674 m), v blízké vzdálenosti od jeho vrcholu se nachází hájenka s vysílačem (věží společnosti T-MOBILE). Smrček patří mezi pět nejvyšších vrcholů Třebíčska a poskytuje zajímavé rozhledy do okolní krajiny.
Pokud máte při procházce na Smrček trochu štěstí, můžete mimo jiné narazit na ohroženého a státem chráněného slepýše křehkého. Mezi další kopce v katastru obce Svatoslav, které jsou vyšší než 600 metrů, patří Vořanov (620 m), Panský kopec (668 m), Hradiště (662 m), Holubka (604 m), Červený kopec (617 m) a několik dalších nepojmenovaných vrchů. Vesnicí protéká Svatoslavský potok, který pramení v blízkosti Waldsteinova Zátiší na úpatí Panského kopce. Na jeho toku leží rybník V zámečku. V katastru obce leží i několik dalších rybníků – Návesní, Kotrbův nebo Horní a Dolní Vidlák.
Okolo Svatoslavi se nachází mnoho krásných míst, například studánka s názvem Švajnůvka (Alankova studánka) s čirou vodou, a několik osad (hájenek), jako jsou Cípy, U Buku, Zahrada nebo Březiny. Na severovýchod od zastavěného území obce stojí Žákův mlýn. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1835, kdy byl uváděn jako panský. Rodina Žákova mlýn vlastní od roku 1880. Roku 1912 byl znovu zřízen a vybaven turbínou. Nyní je tu v malebném údolí Svatoslavského potoka provozována pila, která se specializuje na výrobu řeziva jehličnatého i listnatého – stavebního a truhlářského.
Zajímavým místem v katastru obce je zámeček Waldsteinovo Zátiší s původem kolem poloviny 19. století. V současnosti je ve zdejším letohrádku, který byl v roce 1929 přestavěn, poskytováno ubytování v zámeckých pokojích a rovněž vám mohou zajistit svatbu „na klíč“ se zámeckou atmosférou. Waldsteinovo Zátiší je historickým majetkem šlechtického rodu Waldstein–Wartenberg. Ten na Třebíčsku působí přibližně od roku 1613. Současní majitelé zámečku pokračují v jeho rozvoji a zvelebování tak, aby jej mohli předat i dalším generacím ve výtečném stavu.
Pořádá se zde hudební festival Zátiší fest, na kterém vystoupil například zpěvák Petr Bende nebo kapela Sklepní psi. Historie samotné obce Svatoslav sahá do roku 1290, kdy byla přikoupena k majetku benediktinského kláštera v Třebíči. Podle dokumentu z roku 1465 sloužila vesnice jako předmět zástavy.
K vyplacení došlo v průběhu 15. století a vrátila se zpátky do třebíčského panství. Na konci 16. století se Smil Osovský z Doubravice oženil s Kateřinou z Waldsteina. Celé panství však Waldsteinové získali až ve výše zmíněném roce 1613. Panství jim patřilo až do reforem v roce 1848. Po roce 1920 Waldsteinové znovu odkoupili velkostatek Svatoslav i s letohrádkem, poté jim byl majetek zabaven a po sametové revoluci jim byl navrácen. Mezi lety 1980–1990 k vesnici patřily sousední Benetice. V obci byla v roce 1889 založena škola, která byla později rozšířena na dvoutřídní.
V současnosti je ve vsi provozována mateřská škola. Její budova byla dokončena v roce 2022. Ve vesnici žilo k 1. 1. 2023 268 obyvatel. Nejvyššího počtu 468 obyvatel ves dosáhla kolem roku 1880. Ve Svatoslavi od roku 1906 funguje sbor dobrovolných hasičů a myslivecký spolek. Současná hasičská zbrojnice byla postavena v roce 2018. V roce 2003 byl obci udělen znak a prapor. Na nábřeží Návesního rybníku se od roku 2006 nachází nová kaple se zvonicí zasvěcená sv. Benediktovi. Ta byla oceněná jako stavba roku kraje Vysočina. Nová kaple stojí přibližně v místech, kde stávala ta původní. Příště vás vezmu na návštěvu do obcí Bochovice a Horní Heřmanice.
Pavel Janega