Redakce

06. 03. 2025

Obec Střítež měla k 1. lednu 2024 559 obyvatel. Jedná se o ves, která leží v těsné blízkosti města Třebíč. Vesnicí protéká potok Markovka, který se u severozápadní hranice katastru obce vlévá do stejnojmenné vodní nádrže. Rovněž se na území vsi nachází několik rybníků – pod kostelem sv. Marka leží rybník Marek a pod Klučovskou horou byl vybudován rybník Hodinovec. Severní hranice Stříteže je vymezena průmyslovou zónou Hrotovická a nákupním centrem Stop shop. Původ názvu vesnice není dodnes přesně znám. Možná mohl vystihovat místo poblíž rákosového porostu. Podle novějšího názoru by se mělo jednat o plochu poblíž vykáceného lesa.

Historie vesnice Střítež je bohatá. Nejstarší dochovaná písemná zmínka ze začátku 12. století se nalézá v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči. Se stavbou jedné z dominant obce, výše zmíněného kostela sv. Marka, se začalo rovněž v průběhu 12. století. Filiální kostel římskokatolické farnosti Třebíč-Jejkov stojí na místě zaniklé vesnice Kosovice. U kostela se nachází hřbitov s křížem z druhé poloviny 19. století. Oltářní obraz namaloval v roce 1797 Václav Hartmann a varhany v kostele pochází z roku 1882. Pojďme se vrátit k historii samotné vsi. Ta byla v druhé polovině 16. století majetkem Buriana a později Smila Osovského z Doubravice. Ten správu Stříteže a několika dalších vesnic předal své manželce Blance ze Žerotína. Po její smrtí se oženil s Kateřinou z Valdštejna. Rod Valdštejnů ves vlastnil až do pozemkových reforem v roce 1848. Školství ve Stříteži je datováno od druhé poloviny 18. století, kdy se započalo s výukou místních dětí v domku u kostela. Samotná škola byla v obci zřízena v roce 1824. Činnost školy byla ukončena v roce 1974 a její budova byla přeměněna na kulturní dům. Mateřská škola ve Stříteži funguje dodnes. Místní Sbor dobrovolných hasičů vznikl roku 1885.

O více než sto let později, v roce 1995, se Střítež osamostatnila. Začátek 21. století se v obci nesl v duchu odhalování pomníků a pamětních desek významným rodákům Stříteže Josefu Zvěřinovi a Jiřímu Dvořákovi. Josef Zvěřina (1913–1990) byl římskokatolický kněz, teolog, historik umění, filozof a vysokoškolský pedagog. Pro protiněmecký postoj byl v letech 1942 až 1943 internován v Zásmukách. Později byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a spolupracoval s disidenty. Rovněž byl nositelem několika ocenění a řádů, které obdržel in memoriam. Jiří Dvořák (1891-1977) byl český akademický malíř. V mladí v průběhu bojů první světové války vstoupil do Československých státních legií v Kyjevě. Byl převelen do Bělgorodu a stal se emisarem v Taškentu. Do rodné obce se vrátil v roce 1919. Po promocích na ČVUT v Praze se přihlásil na Akademii výtvarných umění, kde byl tehdejším rektorem Max Švabinský. I toto studium úspěšně dokončil. Ve své tvorbě se rád inspiroval mytologickými a biblickými výjevy. Byl výrazným představitelem české meziválečné avantgardy. K dalším známým rodákům ze Stříteže patřil betlémář a v letech 1930–1945 i starosta jeho rodné obce Josef Procházka nebo generálmajor Karel Ondráček.

Během druhé světové války velel československé obrněné armádě, která se zúčastnila například i boje u Dunkerku. Byl držitelem mnoha ocenění, jako například Československého válečného kříže 1939 nebo Československé medaile za chrabrost. Ve Stříteži se kromě výše zmíněné pamětní desky a pomníku nachází několik dalších pamětihodností – hřbitovní barokní kaple, studna Libuše na návsi, památník obětem první světové války a pamětní deska obětem druhé světové války nebo různé kamenné kříže. Zvonička na návsi náleží k ukázkám lidové architekturu v období 19. století. V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Horní Újezd.

Pavel Janega