Městys Stařeč se nachází přibližně 5 kilometrů jihozápadně od třebíčského Karlova náměstí. V současnosti má obec přibližně 1700 obyvatel. Stařeč leží ve Stařečské pahorkatině s nejvyšším vrchem Zadní horou (634 m n. m.). Blízko od vrcholu Zadní hory stojí vysílač a výklenková kaple. Rovněž se odtud naskýtají krásné výhledy do okolní krajiny. Starčí protéká stejnojmenný potok a prochází jí silnice druhé třídy (II/410).
V katastru městyse byl vybudován poměrně velký rybník o přibližné rozloze 12,5 hektarů s názvem Pastvištní. Nabízí se odtud hezký pohled na Čechočovice a Zadní horu. V bezprostřední blízkosti rybníka leží bývalý mlýn a osada Starče Pastvištní (Fouskův) mlýn. Západně od sídelní části obce u železnice na trase Okříšky – Znojmo stojí i vlakové nádraží. Pod městys Stařeč patří ještě další dvě okolní osady – severně leží Červená Hospoda a jihovýchodně Kracovice. Podle údaje z roku 2021 má Červená Hospoda přibližně 170 obyvatel. Dominantou této osady je kaple sv. Rodiny, která byla postavena na křižovatce silnic směr Jihlava a Telč. Kracovice v roce 2021 měly 81 obyvatel. V Kracovicích a jejich bezprostřední blízkosti leží hned několik rybníků včetně Žabky a Vesníku se souškou hastrmana. Na území osady byla nalezena část velkého kamenného mlatu z pravěku. Osada byla původně součástí majetku třebíčského benediktinského kláštera. První zmínka o ní pochází z roku 1104. Od druhé poloviny 16. století, kdy Kracovice podstoupil městu Třebíči Vratislav z Pernštejna, byly poddanskou vesnicí. Jako obec byly Kracovice vedeny v období let 1869–1930.
Od roku 1950 již byly součástí městyse Stařeč. Na návsi Kracovic byla vybudována kaple Panny Marie. K významným rodákům z Kracovic patřili Jan Jílek (1864–1944, politik), František Linhart (1882–1959, teolog, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké) a Matěj Urban (1885–1942, pedagog a starosta Kyjova). Nyní se však pojďme vrátit k historii samotného městyse. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Starči pochází z roku 1101. Lze ji dohledat v zakládací listině třebíčského kláštera. V první polovině 13. století byla správa vsi svěřena pod patronát kostela sv. Petra v Brně. Dominanta městyse a v současnosti kulturní památka ČR, kostel svatého Jakuba, měla ve vsi údajně stát již v roce 1231. Ve 14. století byli majiteli Starče Bohuš ze Starče, Jan Jindřich a jeho syn Jan Soběslav. Poté se správy obce ujal rod Valdštejnů, který Stařeč vlastnil až do konce 15. století.
Tehdy se dalším majitelem panství včetně hradu Sádek stal Vilém z Pernštejna. V roce 1534 byla králem Ferdinandem I. Stařeč povýšena na městečko. V průběhu 16. století ves téměř vyhořela při velkém požáru, proběhly významné stavební práce na kostele a byla postavena budova radnice. Po stavovském povstání v roce 1620 byl majetek Pernštejnů zkonfiskován a nabyli jej Cerboniové. Roku 1677 panství prodali Bohumíru Walldorfovi. Na konci 18. století rod Walldorfů vymřel a panství získal a až do pozemkových reforem jej spravoval František Kajetán Chorinský. Roku 1883 byla v obci postavena nová školní budova. Ve Starči mateřská a základní školy fungují dodnes. Roku 1904 byl zřízen sbor dobrovolných hasičů. Statut městyse byl Starči navrácen v roce 2007.
O deset let později došlo k předání pamětní plakety potomkům vysídlených italských uprchlíků. K dalším významným pamětihodnostem obce patří stařečská fara nebo sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera. Obě jsou památkově chráněny a nachází se na mostě přes Stařečský potok. Ve Starči jsou činné sportovní oddíly kopané, ledního hokeje, tenisu, nohejbalu nebo volejbalu. Na území městyse se nachází i dráha pro RC modely a koupaliště. Obec již od roku 1999 tradičně pořádá setkání rockových kapel s názvem Rocková Stařeč a každoroční akci pro děti s názvem Pohádková cesta. Významnými rodáky ze Starče jsou např. František Dlouhý (1911–2000, malíř, grafik a scénograf), Leopold Joura (1907–1962, geograf, docent a překladatel z albánštiny) nebo Milan Klusák 1923–1992, diplomat, vysokoškolský pedagog a dlouholetý ministr kultury ČSR). V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Myslibořice. Pavel Janega
