Obec Smrk, o které budou dnešní Toulky po Třebíčsku, má 288 obyvatel a její rozloha je 6,8 km2. Nachází se přibližně 11 kilometrů východně od Třebíče. Je součástí ekologického Mikroregionu Horácko. Historie obce sahá až do roku 1104. Poprvé je Smrk zmíněn v zakládací listině třebíčského kláštera. Bližší historii vesnice známe od začátku druhé poloviny 16. století, kdy ji vlastnil Vratislav z Pernštejna. Roku 1556 Vratislav Smrk prodal Oldřichovi z Lomnice. Tou dobou se obec stala majetkem náměšťského panství.
O 11 let později náměšťské panství zdědil Jan starší ze Žerotína. V roce 1628 panství zakoupil Albrecht z Valdštejna. Dalšími majiteli byl rod Verdenberků a manželé Kufštejnští. Od druhé poloviny 18. století se novými majiteli stali Haugvitzové. V roce 1850 byla ve vsi postavena kaple. Její rekonstrukce proběhla na počátku 20. století. Vysvětil ji Arnošt Tvarůžek. Vznik sboru dobrovolných hasičů je spojen s rokem 1905. V roce 1923 byl postaven pomník padlým v 1. světové válce. O tři roky později došlo k elektrifikaci vesnice. V roce 1929 byla velká část obce poničena silnou vichřicí. V průběhu druhé světové války, konkrétně v roce 1940, byl zatčen bývalý starosta vesnice Rudolf Chalupa a jeho syn. Uvězněni byli v Sušilových kolejích v Brně. O rok později byl Rudolf Chalupa zatčen a uvězněn znovu. Po skončení 2. světové války byl sestaven národní výbor. V roce 1958 bylo ve Smrku založeno JZD. To bylo později sloučeno s JZD v obcích Kojatín, Vladislav a Pyšel. O 6 let později začala obec Kojatín správně spadat pod Smrk. Později, v roce 1990, se ves Kojatín osamostatnila. Na konci 60. let 20. století vznikla ve vsi Smrk pobočka Svazu československé mládeže a začal fungovat sportovní klub Družstevník. Rovněž došlo ke stavbě sportovního hřiště a budovy mateřské školy. V katastrálním území obce se nachází několik vodních ploch včetně části nádrže Balaton. O tu se Smrk částečně dělí s městysem Vladislav a její vznik spadá do období let 1974 až 1975. Kousek odtud se nachází vyhlídkové místo, které nabízí pěkné rozhledy do okolní krajiny. Dalším hezkým místem v obci Smrk je rybník Přibyl a jeho okolí, kde pramení Okarecký potok. Na železnici směrem na Koněšín se nalézají pozůstatky železniční hlásky.
Čestnými občany vesnice Smrk jsou František Staněk (1867–1936), český politik agrární strany, organizátor družstevnictví na jižní Moravě), Karel Kramář (1860–1937, předák mladočechů, účastník odboje za světové války a po roce 1918 první ministerský předseda ČSR), Alois Jirásek (1851–1930), český prozaik, dramatik, středoškolský učitel, politik a autor historických románů), a Rudolf Chalupa, někdejší starosta. Roku 1949 byl čestným občanem obce Smrk jmenován Klement Gottwald. Rodák z obce Smrk Antonín Man (1917–2008) byl voják, úředník a zastával pozice ve vysokém managementu firem. V roce 1944 se začal stýkat se slovenskými odbojáři a začal s nimi spolupracovat na přípravě povstání. V srpnu téhož roku se pak stal členem povstalecké jednotky, později 3. roty 1. československé armády. Spolu s ním v rotě ještě byli Ladislav Caha z Radošova a Karel Cejpek z Vladislavi. Všichni maturovali na obchodní akademii v Třebíči a pracovali v továrně na papír.
Jednotka působila v okolí Gemeru a bránila jižní úsek maďarských hranic. Po kapitulaci Německa rota pokračovala přes Prostějov, Boskovice a Poličku do Prahy. Po propuštění z armády začal Antonín Man znovu pracovat v továrně na papír. V oblasti výroby a zpracování papíru pracoval v mnoha společnostech až do svého odchodu do důchodu. Ke konci svého profesního života působil jako ředitel Brněnských papíren. Obdržel medaili Slovenského národního povstání, stal se nositelem Řádu práce a získal další vyznamenání. Zemřel v průběhu září 2008 v Brně. V dalším díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Přeckov.
Pavel Janega
