Ke Slavičkám, které leží přibližně 9 kilometrů jihovýchodně od Třebíče, patří místní části Okrašovice, Pozďátky a část osady Dobrá Voda. Tu jsem vám před nedávnem představil v díle o Kožichovicích. V minulosti se jednalo o známé lázně s původem už v 18. století, jejichž konec předznamenala havárie na nedaleké skládce odpadů. Katastrálně pod Slavičky, respektive Pozďátky, spadá ta část Dobré Vody, která leží jižně podél toku potoku Markovka, a to včetně kapličky Panny Marie Sedmibolestné. V současnosti mají Slavičky 296 obyvatel. Vedle samotných Slaviček se nachází frekventovaný hlavní silniční tah směřující k Jaderné elektrárně Dukovany.
Historie obce je bohatá a spadá až do roku 1101, kdy jsou v zakládací listině louckého kláštera zmíněny její místní části Okrašovice a Pozďátky. Slavičky tou dobou již také patrně existovaly, ale písemná zmínka o nich se z té doby nedochovala. Obec dlouho spadala pod třebíčské panství. Roku 1571 jsou Slavičky poprvé zmíněny v souvislosti s jejich prodejem novému majiteli Šimonu Vídeňskému z Českého Ostrova a Ludmile Bořitové z Budče. Původním majitelem obce byl Smil Osovský z Doubravice. V první polovině 17. století byla ves opět součástí třebíčského panství a spravoval je Adam z Valdštejna. Třebíčské panství bylo državou Valdštejnů až do roku 1849. Historie školství v obci sahá do roku 1904, kdy byla ve Slavičkách otevřena jednotřídní základní škola. V roce 1925 došlo k pozemkové reformě. Tehdy byl statek vlastněný Valdštejny rozdělen na několik menších pozemků a zbytek zakoupil František Auer z Čechtína.
O 14 let později došlo k další významné události a ves byla elektrifikována, přičemž místní část Slaviček Okrašovice byla elektrifikována již v roce 1929. V katastrálním území obce se nachází několik vodních ploch – rybníků, a to včetně rybníka Silničního. Kousek od něj se nachází menší vodopád. Velice fotogenickým místem Okrašovic je skupina dvou lip srdčitých (Tilia cordata). Ty jsou od roku 1976 vedeny jako významné stromy České republiky. Zajímavostí je, že Okrašovice byly dříve součástí Střížova. Konkrétně kostel sv. Jiljí ve Střížově vedl církevní správu nejenom Okrašovic, ale rovněž i Pozďátek a Slaviček samotných. Střížov je v současnosti místní částí městyse Vladislav. Pamětihodností ležící v Okrašovicích je kaple sv. Jiljí. Pozďátky byly díky výše zmíněným bývalým dobrovodským lázním se sirnatými prameny po určitou dobu rekreační oblastí. Nechvalně známá skládka nebezpečných odpadů byla v Pozďátkách vybudována v polovině 90. let 20. století. Díky iniciativě občanského sdružení je skládka již zcela a bezpečně sanována.
K dalším zajímavostem Pozďátek patří kaple se zvonicí sv. Kryštofa na návsi postavená v roce 2003. Kousek od této kaple se nachází zajímavá turistická odpočívka. Od roku 2003 se zde každoročně 25. července koná mše svatá. V roce 2018 při setkání rodáků proběhlo zasazení lípy a umístění pamětní desky připomínající 30. výročí spojení Slaviček a jejich místních částí. V Pozďátkách se nachází několik křížů a prochází tu značená cyklostezka. Patrně k nejcennějším historickým objektům v katastru Slaviček patří smírčí kámen připomínající tragickou událost z roku 1534. V současnosti je umístěn před obecním úřadem. Pochází z první poloviny 16. století. Jedná se o 85 cm vysokou, 52 cm širokou a 14 cm tlustou kamennou desku s reliéfem řeckého kříže. Od 2. 10. 1968 je chráněn jako kulturní památka. Rozhodně doporučuji navštívit osadu Dobrá Voda. Ta má své největší kouzlo na jaře a na podzim, ale každé roční období v tomto údolíčku potoku Markovka je malebné. V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Smrk.
Pavel Janega
