Radošov je obcí, která se nachází přibližně 18 kilometrů severozápadně od města Třebíče. V současnosti zde žije 160 obyvatel. Radošov je členem MAS Podhorácko. V Radošově působí myslivecké sdružení a klub sportovců. Poprvé je ves písemně zmíněna v roce 1365. Patrně však obydlení území nastalo již v průběhu 12. století. Od pradávna má tato obec spíše zemědělský charakter. V roce 1490 vesnici vykoupil Vilém z Pernštejna a navrátil ji do třebíčského panství. Radošov odpradávna spadá pod chlumskou farnost.
Děti z Radošova v minulosti navštěvovaly školu v sousední obci Chlum. Škola byla v Radošově zřízena v roce 1888. Později, v roce 1921, byla otevřena obecní knihovna. O 8 let později začal v obci fungovat hasičský sbor. Elektrifikace proběhla v roce 1937, telefonu se místní dočkali o 12 let později. V roce 1956 vzniklo ve vsi zemědělské družstvo a ve spojení s družstvem z Koutů existuje až do dnešních dnů. V roce 1996 byla dokončena stavba víceúčelové budovy, ve které se nachází knihovna, hasičská zbrojnice, obecní úřad, zasedací místnost a ordinace praktického lékaře. Od roku 2000 mohou občané Radošova používat veřejný vodovod. Jednou z posledních velkých akcí, která ve vsi proběhla, byla plynofikace. Ta proběhla v roce 2003. Vlajku, znak a obecní symboly vesnice používá od roku 2008.
Ve znaku Radošova je vyobrazena rostlina, zvonek rozkladný (Campanula patula) s pěti květy. Jedná se o raritu evropského významu. Rovněž v roce 2008 proběhlo druhé setkání rodáků. Nedaleko zastavěného území obce se nachází rybník Vavrovec. Ten nabízí čistou vodu, a právě proto je vyhledáván pro relaxaci lidmi ze širokého okolí. V rybníku žije rak kamenáč a škeble rybničná. V blízkosti této vodní plochy členové mysliveckého sdružení Radošov vybudovali v roce 2010 boží muka, která zasvětili sv. Jiljí – patronu myslivců. Na 1. září připadá svátek svatého Jiljí a v tento den se u těchto muk každoročně koná mše svatá se vzpomínkou na zesnulé kamarády. Pamětihodností v obci je pomník padlých ve světových válkách.
V lesích, přibližně 5 kilometrů severovýchodně od vsi, se nachází hraniční kámen. Zde se stýkají cesty tří okresů: třebíčského, jihlavského a žďárského. V obci rovněž stojí krásná výklenková kaplička. Významnou osobností Radošova je úředník a voják oceněný Řádem Slovenského národního povstání I. třídy, Ladislav Caha. Ladislav Caha se v roce 1918 narodil v Radošově, odmaturoval na obchodní akademii v Třebíči a v roce 1937 společně se svými spolužáky, Antonínem Manem a Karlem Cejpkem, nastoupil jako úředník ve společnosti Továreň na papier ve Slavošovcích na Slovensku. 29. srpna 1944 se společně se svými přáteli Ladislav Caha přihlásil do povstalecké jednotky armády, která působila v jižní části pohraničí a bránila republiku proti německé armádě. Ladislav Caha zemřel 23. října téhož roku při přepadu německé kolony mezi obcemi Dobšiná a Rožňava.
Společně s ním zemřelo dalších 32 vojáků. Pohřben byl ve Slavošovcích a po skončení druhé světové války byly jeho ostatky převezeny na hřbitov v obci Chlum. Jméno Ladislava Cahy je uvedeno jak na památníků ve Slavošovcích, tak na hřbitově v Chlumu. Zde je uvedeno, že zemřel jako oběť Slovenského národního povstání. V příštím díle Toulek po Třebíčsku společně navštívíme obec Krhov.
Pavel Janega
