Ves, o které budou dnešní Toulky po Třebíčsku, má podle údaje z roku 2024 91 obyvatel. Leží přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od Třebíče a 3 kilometry západně od města Hrotovice. Mnozí by si mohli myslet, že původ názvu obce má cosi společného s hojností raků. Není tomu tak. Původ názvu Račice pochází od osobního jména Radek (Radeš), tedy původně Radšice.
Nejvyšším bodem vesnice je vrch s názvem Svatocheň (523 m n. m.). Kousek od samotného vrcholu tohoto kopce již několik staletí roste památný strom – dub. Jeho výška je 29 metrů a obvod kmene má téměř 5 metrů. K dubu u vrchu Svatocheň se od roku 2012 váže tradice, kdy se z iniciativy obce Račice sešli starostové čtyř obcí (kromě Račic ještě starostové Zárubic, Odunce a Myslibořic). Dohodli se, že se potkají u 300 let starého stromu. Toto setkání již od prvního ročníku finančně podporuje Dobrovolné sdružení obcí mikroregionu Hrotovicko. Z původně nenápadné akce se za ty roky stala v podstatě pouť, kdy se během vánočního volna mohou lidé podívat do přírody a setkat se svými známými. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Račicích pochází z roku 1252, kdy jsou v zakládací listině kláštera na Hradišti u Znojma zmíněny louky u Račic. V roce 1279 je v listině zaznamenán spor mezi farářem z Kněžic Vojslavem a Zdislavou z Dubu. Jako svědek zde vystupoval Kuna z Račic.
V polovině 14. století předala Oldřichova manželka Eliška věno Mikulovi z Račic. Na konci 14. století Mikul přenechal svému synovi dvůr v Račicích. V roce 1447 prodal olomoucký děkan Petr z Račic Jiřímu Bílému z Popic téměř celé Račice. Poté se s ním až do roku 1466 soudila Uršula z Račic o své dědictví. Ke konci 15. století dále probíhaly majetkové spory o statky ve vesnici. Po smrti Jiřího z Popic byla ves zadlužená a správy nad ní se ujal Vaněk z Říčan. V roce 1492 poté Znata z Kukvic prodal veškerý majetek v obci Janu Zelenému z Říčan. Ten již v té době vlastnil sousední Krhov. Račice se tak od roku 1493 staly součástí krhovského panství. Syn Jana Zeleného dále majetky rozšiřoval a zveleboval a v roce 1570 je postoupil Janu Zahradeckému ze Zahrádek. Jeho syn poté k majetku přikoupil i Hrotovice. V průběhu doby, v roce 1681, Račice získaly pečeť. Následně se krhovského panství ujal rod z Hirzenau a ten je vlastnil až do roku 1825. Ke konci 19. století se dalším majitelem panství stal Anton Dreher.
Rakouský podnikatel, který světu představil moderní typ zdola kvašeného piva, tzv. Schwechater Lagerbier. Mezi pamětihodnosti obce Račice patří kostel sv. Václava, sousoší sv. Kříže, socha sv. Šebestiána, kamenný kříž uprostřed hřbitova (z roku 1727) a pomník na návsi věnovaný Josefu a Karolíně Urbánkovým - umučených za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen. Hlavní záminkou nacistického režimu pro jejich umučení byla podpora paraskupiny Spelter. O tom svědčí i pamětní deska u domu s č. p. 37. Výše zmíněný kostel sv. Václava je původně gotickou stavbou z poloviny 13. století s klasicistní přestavbou z roku 1853. Součástí kostela jsou dva oltáře. Na jeho výstavbu přispěl Artleb z Myslibořic. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR. K osobnostem obce Račice se řadí Mikul ze Zbraslavi (šlechtic, jenž dožil v chudobě v Račicích) a Bohuslav Pavlů (1922–1950, protikomunistický odbojář, který byl zastřelen při razii v Račicích, kde se skrýval). V dalším díle Toulek po Třebíčsku Vás vezmu na výlet do obce Čechočovice.
Pavel Janega
