

Obec Příštpo leží přibližně 19 kilometrů jižně od města Třebíč a 3 kilometry jihovýchodně od Jaroměřic nad Rokytnou. Podle údaje z roku 2024 zde žije 228 lidí. Zastavěným územím vesnice prochází cyklostezka 5263.
V blízkosti obce se nachází lom Královec a bývalý mlýn stejného názvu. Většina území obce je využívána zemědělsky. Na jihu je však ves výrazně zalesněna. Přes ves protéká řeka Rokytná. Nejvyšším bodem obce je vrch s názvem Hora (486 m n. m.). Jižně od zastavěné části Příštpa stojí Bednářův mlýn a skála Justýnka. S tou je spojena pověst, která pochází z doby třicetileté války. V roce 1642, kdy Švédové obléhali Sádek, se část vojska rozeběhla krajinou, aby získala co největší kořist. Tak napadla i tvrz a ves Příštpo. Tvrz stávala v místech, kde byla později zbudována stará škola. Švédové tvrz dobyli a drancovali jako o život. Lidé, aby alespoň své životy zachránili, utíkali se schovat do okolních hlubokých lesů. Byli však pronásledováni švédskými vojáky.
Právě i dívka jménem Justýnka se v lesích schovávala. Zpozoroval ji však voják na koni a vydal se ji pronásledovat. Justýnka, když doběhla k okraji skály vysoko nad řekou Rokytnou, nešťastně skočila do propasti. Když vojákovi, který neznal zdejší krajinu, Justýnka zmizela z dohledu, v domnění, že děvče před ním prchá po stráni, pobídl koně k ještě většímu cvalu a poté se zřítil i on. Pro připomínku válečných hrůz je od té doby skála nazývána dívčiným jménem. Současná výška skalního útvaru je přibližně 10 metrů. Část katastru Příštpa se nalézá v přírodním parku Rokytná, jehož součástí je přírodní památka s názvem Jedlový les a údolí Rokytné. Hlavním důvodem ochrany je výskyt lesů se společenstvy hercynských dubohabřin a suťových lesů s výskytem významných druhů rostlin a živočichů. Toto místo je kouzelné zejména brzy na jaře, kdy jsou zdejší nivní louky zaplaveny doslova hektary sněženek podsněžníku. Společnost sněženkám později dělá česnek medvědí (Allium ursinum). Ten rozkvétá od konce dubna a kvete až do června. Česnek je nejlepší konzumovat čerstvý, sušený přichází o své účinky. Pozor! Nespleťte si jej s podobnou, ale prudce jedovatou konvalinkou vonnou.
Vesnice Příštpo a její okolí má bohatou historii. Na místě, kde se dnes vesnice nalézá, byla pravděpodobně víska již v roce 1023. První písemná zmínka o Příštpu pochází z roku 1190. V 15. století ves vlastnil Ctibor z Jackova. Kolem roku 1498 byl z majetku českého šlechtice Jindřicha z Lichtenburka vypuštěn hrad Bítov a právě Příštpo. Ke konci 16. století bylo Příštpo přidruženo k jaroměřickému panství. Roku 1620 bylo panství zkonfiskováno. O tři roky později jej získali Questenberkové. Jaroměřické panství v podobě konfiskátu zakoupil Gerhard z Questenberka. V polovině 18. století Příštpo pod svoji správu převzal Václav Antonín z Kounic-Rietbergu, který patřil k iniciátorům tereziánských reforem. Ke konci století devatenáctého jaroměřický velkostatek vlastnil Rudolf Kristián z Vrbna a Bruntálu. Majetek po něm v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra. Mezi zajímavosti obce Příštpo patří archeologická naleziště, místa s výskytem granitu a durbachitu (lom Královec), kaplička, kříže nebo pomník padlým. Ve vsi rovněž roste lípa vysazená k 1000. výročí od založení vesnice. K významným osobnostem Příštpa patří Františka Martonová-Machová (pedagožka). V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Blatnici.
Pavel Janega