Redakce

26. 07. 2024.

1544

Přibližně 23 kilometrů východním směrem od Třebíče a 4 kilometry směrem severozápadním od Náměště nad Oslavou leží obec Ocmanice. Ta je součástí mikroregionů Náměšťsko a Horácko. Její rozloha je přibližně 706 hektarů a žije zde 327 obyvatel. Charakter Ocmanic je převážně zemědělský. Ves leží na břehu řeky Oslavy. Ta ji zároveň odděluje od sousedních Naloučan.  Součástí obce jsou osady Padrtův mlýn a Placký dvůr. V této lokalitě se nachází osm čísel popisných. V katastru Ocmanic bylo vybudováno několik vodních ploch včetně rybníků s názvy Horní, Dolní a Prostřední Nezdařil. U Plackého dvoru se nachází alej – Stromořadí u Dvorku, které bylo zařazeno mezi chráněné stromy České republiky. Jedná se přibližně o 187 stromů a najdete tu druhy jako je lípa malolistá, javor klen, jasan ztepilý, jírovec maďal nebo javor mléč. Jen kousek odtud se nachází další dvě zajímavosti. Přírodní památka Špilberk je vyhlášenou lokalitou koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Přibližně jeden a půl kilometru od Plackého dvoru se nachází rozhledna Ocmanice. Její celková výška je přes 15 metrů. Vyhlídková plošina je umístěna ve výšce přibližně 6,2 metru a vede k ní 50 schodů. Rozhledna je volně přístupná. Jen při přívalech sněhu se zamyká. Jako na dlani odtud máte samotnou obec Ocmanice nebo dominantu zdejšího okolí – státní zámek 
v Náměšti nad Oslavou. Padrtův nebo také Stružský mlýn je udržovaná budova bývalého mlýna s hospodářstvím a zachovaným mlýništěm. 

V první polovině 18. století zde byla ještě pustina, z níž se vrchnosti platilo 15 zlotých. Mlýn samotný byl založen v roce 1756. Během 18. a 19. století měl několik majitelů – Matěje Tkaného (1762), Pružinovy (1767 – 1807), Karla Stejskala (1807 – 1808), Nerudovy(1808 – 1816) nebo Padrtovy (od 1816). Nejstarší dochovaná písemná zmínka o samotné obci pochází z roku 1101, kdy jsou Ocmanice zmíněny v zakládací listině louckého kláštera. Patří mezi nejstarší vesnice Náměšťska. Do roku 1366 byly Ocmanice součástí majetku zemanů z Vanče. Po smrti Tobiáše  a Sezema z Vanče, kteří byli bezdětní, připadly markraběti Janovi a ten Vaneč a okolní obce daroval Janovi z Meziříčí. V roce 1446 došlo ke sporu mezi Mikulášem a Jaroslavem z Lomnice. Pánové z Lomnice náměšťské panství získali kolem roku 1480. Ocmanice se tehdy staly jeho součástí. Později, v roce 1567, majetek zdědil Jan starší ze Žerotína. Poté se ještě jako vlastníci náměšťského panství vystřídali Albrecht z Valdštejna, rod Verdenberků a manželé Kufštejnští. Roku 1752 nastoupili Haug- vicové. Ti jej vlastnili až do správních reforem. Škola byla v Ocmanicích zřízena v roce 1852. Most, který spojuje Ocmanice se sousedními Naloučany, byl postaven v roce 1974. Samostatnost obec získala po roce 1990. Mezi pamětihodnosti Ocmanic kromě zmíněného Stromořadí u Dvorku  a rozhledny patří ještě zvonička na návsi, pomník padlým  a historický hřbitov. Důležitými prvky identity obce jsou její symboly - znak a vlajka.

Ještě před rokem 1749 užívala vesnice Ocmanice obecní pečeť s vyobrazením býka a s nápisem Wocmanic. Pro tvorbu několika návrhů ocmanického znaku a vlajky převzal heraldik J. V. Pavlů staré pečetní znamení. Kvůli odlišení spojil tuto figuru s připomínkou tří významných majitelů Ocmanic a originálním způsobem využil jejich erbovní znamení – křídla vladyků z Vanče a Meziříčských z Lomnice a zavinuté střely pánů z Kravař. Dne 25. května 2006 byly Ocmanicím tyto insignie uděleny předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem. Naší další zastávkou v rámci Toulek po Třebíčsku bude obec Hluboké.