Obec Loukovice se nachází přibližně 14 kilometrů jihovýchodně od Třebíče, zhruba 11 kilometrů severozápadně od Jaroměřic nad Rokytnou a 12 kilometrů od Moravských Budějovic. Je součástí ekologického mikroregionu Rokytná. V současnosti zde žije 132 obyvatel. Vesnicí prochází zelená turistická stezka. Převážná část území vesnice je zemědělsky využívaná. Na severu obce leží zemědělské družstvo a při západním okraji vsi se nachází průmyslový areál. Územím vesnice protéká Šebkovický potok a několik potůčků nepojmenovaných.
Okolo hranic katastru Loukovic se nad krajinou klenou vrchy vyšší než 500 metrů: Tašky (Šebkovice) nebo Rejskův kopec (Šebkovice). Se sousedními Babicemi se Loukovice na západě dělí o osadu s názvem Bolíkovický mlýn. Historie Loukovic sahá do roku 1349, kdy se v první písemné zmínce o obci píše, že Vilém z Babic daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou části vesnice Babice, Martinice, Loukovice a Vesce. V průběhu 15. a 16. století byly Loukovice roztříštěny mezi více majitelů. Sjednoceny byly v roce 1542 Hynkem Chroustenským z Malovar a staly se součástí lesonického panství. O několik desetiletí později, v roce 1614, Loukovice již spadaly pod správu panství sádeckého. Na konci 18. století se majitelem sádeckého panství stal František Kajetán. Jeho rodina panství vlastnila až do začátku 20. století.
V druhé polovině 19. století byly Loukovice společně s dalšími obcemi na Třebíčsku zasaženy epidemií cholery. Ta si vyžádala 22 obětí. Dalším milníkem v dějinách obce byly boje první světové války, ze které se nevrátilo 14 občanů Loukovic. V roce 1900 byla ve vsi zřízena škola. Na škole působil významný vlastivědný spisovatel a překladatel ze slovanských jazyků Karel Křivý, autor Popisu hejtmanství třebíčského a několika důležitých obecních kronik. Kronika obce Loukovice začala být vedena v roce 1926. Ta podrobněji popisuje události mezi roky 1900 až 1953, v období mezi lety 1954 až 2000 se kronika přesněji nevedla a musela být doplněna vzpomínkami jednotlivých občanů, starostů a dalších pamětníků dění ve vesnici. 30. srpna 1940 byl v Loukovicích zřízen hasičský sbor.
V obci funguje také například rybářský spolek, který byl založen v roce 2010. Členové spolku se aktivně podílejí na údržbě zeleně kolem rybníků, udržují jejich hladinu a pravidelně přikrmuji ryby. U rybníčku hned nad obecním úřadem stojí dřevěná socha vodníka a naskýtá se tu hezké posezení. U cesty směřující k Bolíkovickému mlýnu byla postavena loukovická kaple. Ta je vedena na seznamu kulturních památek České republiky. Zapsána byla v roce 1968. V katastru o
bce se dále nachází motokrosová trať. Ta v minulosti hostila například závody Fichtl cupu nebo závody plecháčů. Rovněž v Loukovicích působí jezdecký klub, který se kromě parkurového skákání zabývá i turistikou. Nově postavená jezdecká stáj čítá na 19 boxů pro ustájení koní. Podle některých pramenů za vznikem hradu Sádek stojí rytíř z Kocapil (dnešních Loukovic). Ten měl z původně dřevěné tvrze zbudovat již zděný hrad. Rytíř z Kocapil měl poté provdat svou dceru Jitku za jistého Vrše z Makové hory, jenž hrad převzal a začal se psát jako Vrš ze Sádku. Vrš měl hrad rozšířit o věž. Hrad měl mít tedy v té době dvě věže, jak je uváděno později. To je však již jen pověst. V příštím díle seriálu Toulky po Třebíčsku se podíváme do obce Lesonice.
Pavel Janega
Toulky po Třebíčsku – Loukovice