Redakce

09. 10. 2024.

V současnosti zde žije 177 obyvatel. Obec se nachází ve vzdálenosti přibližně 20 kilometrů jihovýchodním směrem od Třebíče. Východní hranicí katastru vesnice prochází naučná stezka Hrotovicko. Jihozápadní část Krhova je zalesněná. Zalesněn je rovněž i východní okraj obce, kudy protéká Račický potok. Zbytek vesnice je zemědělsky obděláván. V katastru vsi se nachází dva rybníky – Odehnal a Utopenec, který je napájen Bačickým potokem. Při bagrování rybníka Utopenec v roce 2008 byly nalezeny pozůstatky osady z doby před sedmi tisíci lety.

Nalezly se úlomky keramických nádob jednoduchých tvarů, ale bohatě zdobených. Rovněž byly nalezeny pozůstatky vyhynulého koně tarpana lesního. K obci Krhov ještě patří lokalita, kde stával Hájský dvůr. Historie obce spadá až do poloviny 13. století, kdy je zmiňován farář Eneas de Gurrihev, který zde působil. To připomíná i první písemná poznámka o vesnici z roku 1253. V průběhu 13. až 16. století byly majetkové poměry nestálé a ves vystřídala hned několik vlastníků včetně pánů z Myslibořic, Víta z Prahy a Tomáše a Václava z Oseku, Elišky ze Smrku nebo Beneše z Krhova. Přibližně v roce 1500 Krhov získal Jan Zelený z Říčan. Ten ke svému panství přikoupil ještě Račice a Udeřice. Jeho syn Burian z Říčan ještě v roce 1531 přidal Zárubice a někdejší Oldřichovice. Jan Zelený zemřel v roce 1563 a byl pohřben ve zdejším kostele. Poté v roce 1570 bylo zdejší panství postoupeno Janu Zahradeckému ze Zahrádek. Rovněž byly k majetku rodu Zahradeckých přidány i Hrotovice. V první polovině 17. století Jindřich Zahradecký prodal Krhov a okolní vesnice Janu Arnoštovi ze Scharfenberku. Pečeť obec Krhov získala v roce 1681. Škola byla ve vsi zřízena roku 1774.

Místní barokní zámeček, který je v současnosti veřejnosti nepřístupný, s prvky původní tvrze byl postaven ke konci 18. století. V průběhu 19. století potom Krhov vlastnili Ondřej Roden z Hirzenau, Hubert z Harnocourtu, Jiří Sina a Antonín Dreher. Od poloviny 19. století až do současnosti Krhov správně spadal pod okres Moravský Krumlov, Moravské Budějovice a nakonec pod okres Třebíč. V letech 1980 až 1990 byla obec součástí sousedního města Hrotovice, poté se osamostatnila. Výše zmíněný kostel sv. Jakuba Většího je farní kostel římskokatolické farnosti Krhov. Situován je ve středu obce a sedí na vyvýšené terase. V roce 1531 byl katolický. Poté byla farnost postoupena protestantům. Po bitvě na Bílé hoře se stal opět katolickým. Do své raně barokní podoby byl přestavěn v 17. století. V roce 1839 byla ke kostelu přistavěna věž ve tvaru hranolu se třemi zvony. Na konci 19. století byla do kostela pořízena socha Panny Marie Lurdské. Na začátku století dvacátého proběhla jeho velká rekonstrukce včetně opravy hlavního oltáře. V současnosti je chráněn jako kulturní památka České republiky. K dalším pamětihodnostem Krhova kromě kostela a tvrzi patří ještě socha sv. Jana Nepomuckého, boží muka při č. p. 55 a kříž při silnici do Bačic. Rovněž u silnice do Bačic stojí malá turistická zajímavost, dřevěná socha Krakonoše. K významným osobnostem obce patří Ludmila Besedová (lékařka), Vojtěch Mácha (legionář) nebo krhovský farář Antonín Chloupek (1714–1802). V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme tentokrát do dvou obcí, a to Hvězdoňovic a Pokojovic.

Pavel Janega