Redakce

před 2 hodinami

Obec, o které budou dnešní Toulky po Třebíčsku, se nachází přibližně 3 kilometry východně od Třebíče. V současnosti zde žije 461 obyvatel. Partnerskou obcí Kožichovic je od roku 1992 dolnorakouský Lilienfeld, kde žil zdejší rodák, učitel a průkopník alpského lyžování - Matyáš Žďárský.
V roce 2013 Kožichovice získaly ocenění v soutěži s názvem Vesnice Vysočiny. První písemná zmínka o Kožichovicích pochází z roku 1104 a je uvedena v zakládací listině louckého kláštera. Tou dobou na vrchu Hradiště existovala osada Arklebice a nad ní, v místě pozdějších archeologických nálezů, stál hrad. Osada byla pobořena vojsky Matyáše Korvína při dobývání Třebíče v roce 1468. Vypáleny byly i Kožichovice. Ty ale nezanikly. Roku 1556 Kožichovice Ferdinand I. přenechal Vratislavovi z Pernštejna.

O rok později ves zakoupil Burian Osovský z Doubravice. Ten pak svůj majetek předal svému synovi Smilovi. Během třicetileté války byla vesnice znovu pobořena. Na znovuobnovení Kožichovic se podílela Zdislava z Valdštejna. V roce 1775 se Kožichovičtí zúčastnili selského povstání na panství v Lesonicích. O 14 let později byla ve vsi zřízena škola. Roku 1846 vesnici významně poničil požár. Během roku 1878 nalezl František Dvorský (ředitel Zemského archivu Království českého) nedaleko obce první vltavín.

V roce 1892 byla postavena jedna z dominant obce, kaple sv. Cyrila a Metoděje. Z bojů první světové války se nevrátilo 10 mužů z vesnice. Na samém konci druhé světové války byla Třebíč bombardována a v okolí Kožichovic spadlo 5 bomb. V roce 1980 se ves stala součástí Třebíče. Osamostatnila se o 13 let později. V témže roce byla odhalena pamětní deska Matyáši Žďárskému. V roce 2007 se součástí obce staly části třebíčských ulic Žďárského, Brněnská a Kožichovická. Na západě katastru obce se nachází průmyslový areál, fotovoltaická elektrárna a velké skleníky, ve kterých se pěstují známá kožichovická rajčata. Pod Kožichovice spadá část průmyslové zóny jih, Palečkův mlýn nebo letiště Třebíč. Toto letiště je určeno zejména pro ultralehká letadla. Jeho součástí jsou 4 hangáry a slavnostně bylo otevřeno v roce 1995. Kožichovicemi prochází Třebíčský okruh – vede od rozcestníku Hluboček po západní hranici území vesnice až do Klučova. Na většině katastru obce se nachází zemědělsky obdělávaná půda. Při severním okraji vsi vede železniční trať Brno – Jihlava.

Nad údolím řeky Jihlavy leží lužní louky a přírodní památka Hluboček. Důvodem ochrany je výskyt vzácné rostliny, ladoňky dvoulisté rakouské (scilla bifolia), která krásně fialově kvete brzy na jaře. Hluboček je krajním bodem jejího rozšíření v České republice. Mezi další druhy rostlin, které tu můžete spatřit, patří dymnivka plná, křivatec žlutý nebo plicník lékařský. V současnosti je Hluboček využíván jako kosená louka a je obhospodařována bez použití hnojiv. Potok Markovka, který je hlavním zdrojem vodní nádrže Kožichovice (též známá pod názvem Markovka), má délku 11,5 km a pramení u obce Mastník pod Kání horou, teče přes Slavičky a Kožichovice – osadu Dobrá Voda a vtéká do řeky Jihlavy kousek od Pazderníkova mlýna (Vladislav).

V zastavěném území Kožichovic se nachází rybník Malá Markovka. Výše zmíněná osada Dobrá Voda je katastrálně rozdělena mezi obce Kožichovice a Slavičky. V minulosti zde stávaly známé lázně. Lidé si tu mohli ulevit od bolestí kloubů a revmatismu, pomohly i pleti. O léčivých účincích zdejšího pramene psal již v roce 1765 hlavní lékař a epidemiolog tehdejšího jihlavského kraje Johann B. M. Edler von Sagar. Lázně tu potom vznikly v roce 1837 a o 50 let později byl otevřen zájezdní hostinec. To už byly dobrovodské lázně vyhlášeným výletním místem. Po roce 1945 začal význam zdejších lázní klesat a definitivní tečku za nimi udělala havárie na skládce nedaleko od minerálního pramene. V současnosti má v bývalé hlavní lázeňské budově svoji základnu Junák – svaz skautů a skautek ČR. Kousek od osady se nachází zajímavý keltský menhir. Podle slov obyvatelky osady se menhir na současné místo dostal na konci 90. let minulého století vytažením přímo ze dna potoka Markovka na popud členů Svazu léčitelů Koruny české z důvodu snahy o znovuoživení keltských tradic. V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Babice. Pavel Janega