Redakce

17. 04. 2024

Obec Kojetice na Moravě je jediná vinařská obec v kraji Vysočina a nachází se přibližně 9 kilometrů jihozápadně od Třebíče. V současnosti zde žije 464 obyvatel. Nejvyšším bodem je vrch Čichna (538 m). Se sousední obcí, Čáslavicemi, se katastrálně dělí o Sádek – hrad Sádek spadá pod Čáslavice, vinařství a hotel Sádek patří ke Kojeticím.

Z kroniky obce se lze dočíst, že zakladatel obce se údajně jmenoval Kojat(a). Jedny z prvních domů byly postaveny nad tokem Rokytné v Chalupách (návrší směrem k Sádku). Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Tehdy si vladyka Jakub z Kojetic koupil úrok, který odváděli Kojetičtí Štěpánovi z Újezda. Pravděpodobně však budou Kojetice ještě starší. Ves vešla ve známost díky svému nepokojnému majiteli Přechovi, jenž si na počátku 15. století přilepšoval všelijak. Během husitské revoluce rostla vlna násilností. V té době byl hrad Sádek obléhán Žižkou a Kojetice i vesnice v okolí byly spáleny. V roce 1468 uherská vojska Viktorína z Poděbrad znovu útočila na hrad a zcela zničila jeho podhradí. V průběhu 16. století přešly Kojetice do majetku sádeckých pánů a vladyků v tvrzi se navždy zbavily. V sádeckém panství zůstaly až do roku 1849. Od roku 1850 patřily do okresu Jihlava. Později spadaly i do okresu Moravské Budějovice, aby se od roku 1960 vrátily pod okres Třebíč. V období let 1980 až 1990 byly sloučeny s Mikulovicemi, Horním Újezdem a Vacenovicemi a sdílely jeden místní národní výbor.



Pro zlepšení dopravního spojení v obci bylo v roce 1871 vybudováno vlakové nádraží. Železnice zajistila dopravní spojení s Jihlavou a Znojmem. Nicméně dopravnímu spojení s Třebíčí železnice nepomohla. Tomu pomohlo až zřízení pošty roku 1885. V roce 1900 byla ve vsi zřízena četnická stanice, od roku 1945 stanice SNB a v roce 1990 Policie ČR. Kojetice na Moravě se z větší části rozkládají na žulovém a rulovém podkladu. Geomorfologicky spadají do Stařečské pahorkatiny, která je součástí Jevišovické pahorkatiny. Územím Kojetic vedou dvě cyklostezky, a to cyklostezka 5217 ze západu a ze severu na jih cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Obcí rovněž prochází Třebíčský okruh a pod vrchem Sádek se nachází Vinařská naučná stezka. Převážná část katastru obce je zemědělskou krajinou, zalesněná je jen oblast okolo kopců Čichna, Sádek a Šibený. Oblast okolo železniční stanice a jih od zastavěného území vesnice jsou průmyslově využívané. Za Kojeticemi se nachází samoty - Újezdský mlýn (Horní Újezd) a Červený mlýn (Čáslavice). Obec disponuje veškerou občanskou vybaveností k pohodlnému a plnohodnotnému životu.

Nachází se tu koupaliště, pobočka České pošty, v krásné budově i základní a mateřská škola. O turisty se vzorně postarají například na Chalupě Kojetice, v historickém statku Kojetice či v hotelu Sádek. Poblíž Kojetic byla nalezena kamenná broušená industrie, která se řadí do kultury keramiky nejstaršího neolitu. Mezi zajímavé stavby obce patří kaple sv. Václava. Ke Kojeticím se vážou i pověsti o loupežnících na Sádku a bubeníkova lest. V polovině června roku 1643 vtrhlo na dva tisíce švédských jezdců z Čech na Moravu. Dva jízdní pluky se obrátily k Sádku, který bránil Vilém Dubský z Třebomyslic. Na počátku vzkázal švédský generál Wittenberg sádeckému pánovi, aby se vzdal bez boje. Ten však na to nechtěl ani pomyslet. Statečnost Viléma Dubského zapůsobila na jeho druhy. Strážci odhodlaně hrad bránili až do půlnoci. Jedním z obránců byl i hradní hlásný. Ten se se svým velitelem domluvil, opustil hrad, nepozorovaně se proplížil táborem nepřátel a švédské vojáky svým bubnováním zmátl. Ti, když bubnování uslyšeli, se zalekli. V domnění, že sádeckým obráncům přichází na pomoc posila, obléhání hradu zanechali. Ještě za svítání pobrali ze Sádku dobytek, vyprázdnili sýpku a v Kojeticích zapálili 14 domů. Od hradu však táhli s nepořízenou. Další zastávkou Toulek po Třebíčsku bude obec Předín.

Pavel Janega