Redakce

před 7 hodinami

Obec Horní Újezd leží přibližně 11 kilometrů jižně od města Třebíče a k 1. 1. 2024 zde žilo 258 lidí. Rozloha Horního Újezdu je 716 hektarů. Převážná část půdy na území vsi je zemědělsky využívaná. Lesy se nachází při východní hranici katastru vesnice. Na hranicích mezi obcí Horní Újezd a sousedními Výčapy pramení Vacenovický potok.

 Částí západního až jihozápadního okraje vesnice protéká řeka Rokytná. Rovněž se zde nalézá osada Újezdský mlýn s lokalitou hojného výskytu známé rostliny jaterníku podléška (Hepatica nobilis). Jako zajímavost lze uvést, že se jaterník v roce 2013 stal německou rostlinou roku. Plodem jaterníku je zobovitá nažka s olejovitou kapalinou, která láká mravence. Jedná se totiž o rostlinu tzv. myrmekochorní - šíření semen totiž zajišťuje tento drobný eusociální (společenský) hmyz. Jaterník je léčivá rostlina a dříve se používal i k zastavování krvácení. Kousek od Újezdského mlýna stojí samoobslužný bar a lavička obklopená dřevěnými sochami medvěda a sovy. Historie obce sahá hluboko do minulosti. Oblast rozvodí mezi Rokytnou a Šebkovickým potokem byla pravděpodobně kontinuálně obydlena již v pravěku. V blízkém okolí bylo objeveno několik sídlišť z období neolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou – přibližně 4000 let př. n. l.). Nejstarším dokladem slovanského osídlení je středohradištní sídliště (9. - 10. století n. l.) na jihozápadě od sídelní části vsi.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1243. Tou dobou již byl znám zdejší farní kostel sv. Petra a Pavla, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. K tomuto kostelu s románským jádrem s pozdějšími gotickými úpravami přiléhá hřbitov. Na počátku 16. století byla ke kostelu přistavena věž. V 70. letech 20. století byl zničen oltář a kazatelna. V roce 2005 byl starý oltář částečně obnoven. Zatím poslední velkou rekonstrukcí kostel prošel roku 2013, kdy byla opravena fasáda, ciferník věžních hodin a byl vymalován interiér stavby. Rovněž osada s názvem Újezdský mlýn má dlouhou historii. Připomíná se již ve 14. století. V průběhu 16. století ves vlastnil Václav Chroustenský z Malovar, který původně působil jako hejtman na Pardubicku. O století později byl Horní Újezd připojen k jaroměřickému panství. V průběhu třicetileté války došlo ke zrušení farnosti a rovněž byla opuštěna většina domů. Na začátku 18. století byla fara obnovena. V roce 1775 a 1821 se občané Horního Újezdu zúčastnili nevolnického povstání a robotní vzpoury. K jaroměřickému panství ves patřila až do roku 1849. Později se stala součástí okresů Znojmo a Moravské Budějovice.

K elektrifikaci obce došlo v roce 1930. Kromě farního kostela sv. Petra a Pavla patří k hornoújezdským pamětihodnostem rovněž boží muka u silnice na Vacenovice, památník obětem světových válek nebo několika památných křížů. K významným osobnostem obce patří Antonín Brabenec (sochař a malíř), Antonín Mityska (1927–1951, protikomunistický odbojář odsouzený a zavražděný v případu Babice), Karel Rusov (1924–2013, generál, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění) nebo František Pařil 
(1911–1951, zdejší farář, který byl rovněž odsouzen a popraven v babickém monstrprocesu). V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Příštpo. 
Pavel Janega