Redakce

18. 08. 2024

Městys Heraltice leží přibližně 14 kilometrů západním směrem od Třebíče. V současnosti zde žije 381 obyvatel. Kousek od hranic katastru Heraltic pramení zdroj heraltické vody – Stařečský potok. Heraltice jsou poměrně vysoko položenou obcí. Průměrná nadmořská výška městyse je 559 metrů. Nejvyššími body jsou se svými 671 metry Kobylí kopec a 635 metrů vysoký Kamenný vrch. Ten leží na sever od sídelní části městyse a nachází se tu i stejnojmenná přírodní památka. Jedná se o evropsky významnou lokalitu. Vyskytují se zde druhově bohaté podhorské smilkové louky s významným zastoupením hořečku českého.

To je i hlavním důvodem ochrany zdejšího území. Kromě hořečku tu však najdete i vzácné orchideje - vstavač kukačku (na území se vyskytuje 20 až 30 jedinců) či zástupce prstnatce májového. Také je zde zastoupena poměrně početná skupina vemeníku dvoulistého. Rovněž tu roste i v České republice silně ohrožený kociánek dvoudomý z čeledi hvězdnicovitých. Hmyz je zastoupen nejenom známou majkou obecnou. Ta se vyvíjí v hnízdech samotářských včel na suchých místech s řídkou vegetací. Narazit tu ale můžete i na vzácné druhy hmyzu. Mezi ně patří střevlíci, např. střevlíček (Cymindis humeralis).

Návštěvníci přírodní památky Kamenný vrch se mohou rovněž setkat se zástupci denních motýlů v podobě perleťovce nejmenšího, perleťovce velkého nebo soumračníka jahodníkového. Vzácně byl pozorován i soumračník máčkový. Plazy přírodní památky Kamenný vrch zastupuje ještěrka obecná nebo slepýš křehký. Ptáky potom linduška lesní, ťuhýk obecný či pěnice černohlavá. Zdejší luční společenstva se udržují pomocí střídání pastvy ovcí a kosení. Historie samotného městyse Heraltice sahá až do období 12. století, kdy tu bývala osada. Nejstarší písemná zpráva o Heralticích pochází z roku 1256. Ves byla založena jako farní a měla být předána v podobě léna rodu Heraltických. Během 14. století docházelo k mnoha majetkovým sporům, kdy tvrz a další statky často měnily své majitele. Po válce s Uhry v roce 1468 byly okolní vesnice zpustošeny, opuštěny a již nebyly znovu obnoveny.

Spory o majetky probíhaly minimálně až do začátku 16. století, kdy v roce 1505 Přibík z Miličína Heraltic prodal Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna a obec se stala součástí brtnického panství. Menší část vesnice však nadále patřila Janu z Heraltic. Ten byl po sporném obsazení fary odsouzen a roku 1522 mu byl majetek zabaven. Jan poté zemřel a s ním i rod z Heraltic. V samotné historii zdejší fary se událo hned několik velkých změn. Na konci 14. století byla obsazena nekatolíky. V té době stál již v Heralticích kostel sv. Jiljí. V roce 1620 se obec opět stala katolickou. Počátky školství ve vsi sahají až do roku 1662, kdy zde vznikla první škola.

Za zmínku stojí, že svoji zděnou budovu získala škola v Heralticích přibližně v roce 1817 a hlavním investorem byl kníže Colalto. Výše jmenovaný původně gotický kostel byl v roce 1716 přestavěn a značně rozšířen. Později byla přistavěna kostnice a hřbitovní kaple. V roce 1967 pak byly na kostelní věž přidělány hodiny. O tom, že je tento kostel dominantou nejenom Heraltic, ale i širokého okolí, svědčí to, že je dobře viditelný například i ze Salátová kopce u Zašovic. V současnosti je chráněn jako kulturní památka ČR. Součástí městyse jsou ještě osada Podheraltice a samota Troják. Zde je situována i úpravna heraltické vody.

Mezi zajímavosti městyse ještě patří hasičské muzeum. To bylo otevřeno v roce 2004, je spravováno sborem dobrovolných hasičů a jeho expozice obsahuje zejména hasičskou historickou techniku. V Heralticích se pořádaly a pořádají různé kulturní, sportovní a zábavné události, jako např. Novoroční výšlap na Kobylí hlavu, Turnaj čtvrtí (soutěž v malé kopané), Cementmen (soutěž v nošení břemen) nebo před nedávnem uspořádaná akce s názvem Síla kopyt (soutěž chladnokrevných koní). Významnými osobnostmi Heraltic jsou spisovatelka Vladimíra Škarvadová, historik a voják Eugen Toufar (1925–1983) či odbojář Antonín Škrdla (1917–1951).

V příštím díle Toulek po Třebíčsku se na chvíli zastavíme v obci Kouty.

Pavel Janega