Redakce

20. 07. 2024

Čikov se nachází přibližně 26 kilometrů severovýchodně od Třebíče. V současnosti zde žije téměř 200 obyvatel. Leží v průměrné nadmořské výšce 471 metrů. Těsně za severní hranicí katastru vesnice se nachází vrch s názvem Koní vrch (526 m, Velká Bíteš).

Čikovem prochází několik cyklostezek. Údolím Bělinského potoka vede naučná stezka. Čikov je zemědělskou obcí. Zalesněná je pouze severní a jižní hranice území vesnice. Katastrem vsi protéká hned několik potoků. Drchalka, která se vlévá do Jelenky severovýchodně od sídelní části obce. Bělinský potok, který vede nehlubokým údolím, a jeho přítoky jsou Cejlach, Padělský potok a Habrový potok. Ratnovský potok pramení u západní hranice území vesnice. Při jižní hranici katastru vesnice leží hluboké údolí řeky Oslavy.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Čikově pochází z roku 1368. V roce 1371 Jan z Meziříčí přepsal Čikov a další vesnice své manželce. Součástí náměšťského panství a tasovské farnosti se ves stává od roku 1437. Třicetiletá válka zanechala na vsi jen nevelké šrámy. Během 15. až 17. století se vystřídalo hned několik vlastníků náměšťského panství, mimo jiné páni z Kravař, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Meziříčtí z Lomnice nebo Jan starší ze Žerotína. Po bitvě na Bílé hoře jeho syn odešel do exilu a panství prodal Albrechtovi z Valdštejna. Toho vystřídal Jan Křtitel z Verdenberka. Rod Verdenberků vlastnil náměšťské panství až do roku 1733, kdy vymřel po meči. Dědicem majetku se stal Václav z Enkenvoirtu, který jej v roce 1752 prodal Bedřichu Vilému Haugvicovi. Haugvicové byli vlastníky panství až do konce první poloviny 19. století. Škola byla v Čikově zřízena v roce 1874. V průběhu 19. a 20. století byla ves začleněna pod okresy Jihlava, Velké Meziříčí, Velké Bíteš a Třebíč. V letech 1850 až 1869 a 1980 až 1990 spadal Čikov pod Tasov. Po roce 1990 se osamostatnil.

Mezi pamětihodnosti obce patří kaple sv. Maří Magdaleny a památník obětem první světové války. Hezké pohledy na ves se naskýtají od obecního rybníku. V obci působí sbor dobrovolných hasičů. Ten je vítězem Extraligy ČR v požárním sportu za rok 2022.

K významným osobnostem Čikova patří František Odehnal (1914–1981). Během druhé světové války sloužil ve Francii a po její porážce odešel do Velké Británie. Jako voják z povolání byl převelen do SSSR. Tam sloužil u 1. československého armádního sboru. Bojoval i v Dukelském průsmyku a při osvobození Slovenska. Alois Pálenský byl další rodák a voják z Čikova. V československé armádě působil jako příslušník letectva a později ve zpravodajských službách. Po rozpuštění československé armády v roce 1939 odešel do emigrace přes Slovensko a Maďarsko. V Maďarsku byl zatčen a předán gestapu. Prošel pochodem smrti. Brzy po skončení války na následky útrap a nemoci zemřel. Pohřben je na hřbitově v Tasově. Jako posmrtná připomínka se jeho jméno nachází na pomníku padlých ve vsi a v Tychonově ulici na Hradčanech v Praze.

Mezi další osobnosti Čikova patří legionáři František a Václav Rybníčkovi, Jindřich Šilhan (teolog a historik) a Josef Vlček (pedagog a spisovatel). Ves Čikov žije bohatým kulturním životem.

Pořádají se tu různé akce, jako například tradiční myslivecký ples, maškarní ples, pouť nebo hasičské závody O pohár starosty obce, dětský den nebo lampionový průvod spojený s rozsvěcením vánočního stromu. Místní knihovna má bohatý knižní fond s více než dvěma tisíci tituly.
V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do Ocmanic.
Pavel Janega