V obci Cidlina, která leží přibližně 20 kilometrů jihozápadně od Třebíče, žije 90 obyvatel. Na severozápadě od zastavěného území vesnice pramení Šebkovický potok. Katastrem vsi protéká několik dalších potoků včetně potoka Cidlinského. Krajina je zejména na severu převážně kopcovitá. Naleznete zde hned několik kopců, které měří více než 600 metrů. Nejvyšším bodem Cidliny je Srnčí vrch (683 m). Zemědělsky využívaná je jižní část. Na území obce se nachází přírodní rezervace Blatná hráz. Hlavním důvodem ochrany je údolní niva přirozeně meandrujícího Šebkovického potoka.
Blatná hráz je známa díky kobercům brzy na jaře kvetoucích bledulí jarních (Leucojum vernum). Jedná se o jedno z posledních útočišť těchto rostlin z čeledi amarylkovitých v Kraji Vysočina. Rozloha přírodní rezervace Blatná hráz je 4,46 ha. Zřízena byla v roce 2002. Kromě bledulí tu můžete potkat sasanku hajní, prvosenku vyšší, devětsil bílý, vrbinu obecnou, kozlík dvoudomý, kapradinu rozloženou, řeřišnici hořkou, pryskyřník plazivý nebo ostřici. Rostou tu i keře, a to krušina olšová, kalina obecní či zimolez pýřivý. Ve zdejších lesích se dobře daří i houbám.
Najdete tu jak houby jedlé, lišky, praváky, suchohřiby, tak i ty jedovaté. Historie osídleného území Cidliny byla značně ovlivněna tzv. Haberskou stezkou, ta propojovala Znojemsko s Polabím již v dobách pravěku. V zakládací listině louckého kláštera premonstrátů jsou kolem roku 1190 zmíněny obce severozápadně od Moravských Budějovic. Samotná Cidlina je však zmiňována až na počátku 13. století. Výraz Cidlina by měl znamenat něco jako čistá voda nebo čirá říčka. Kolem vesnice stály v minulosti i další obce, byly to Dubec, Cidlinka, Martinice a Příluky. Ty později zanikly. Rovněž Cidlina měla být opuštěna. Dalším majitelem vsi se roku 1356 stal Mikuláš z Cidliny. Toho v roce 1364 vystřídal Jimram z Jakubova. V průběhu 15. století obec pařila pánům z Čechtína a z Lesonic. V polovině 16. století ves zpustla a v roce 1598 byla prodána.
Významnou událostí v historii vesnice byla účast cidlinských občanů na vzpouře nevolníků na zámku v Lesonicích v roce 1775. V roce 1848 došlo ke zrušení poddanství a za náhradu (možnost trvalého výkupu) byla zrušena robota. Tehdy asi naposledy svolávalo zvonění cidlinského „robotníčku“ (zvonu) k práci na panském. Zvonička je na návsi dochována do dnešních dnů. Ještě v druhé polovině 19. století, až do roku 1875, byla ves začleněna pod Babice. Součástí panství v Lesonicích se stala roku 1849. Poté spadala do okresu Znojmo a od roku 1896 se stala součástí okresu Moravské Budějovice. Na konci 19. století obec postihlo několik požárů. Zastavěné území vesnice je v současnosti tvořeno třemi sídelními částmi, poslední vznikla v roce 1903. Tehdy vrchnost nechala vystavět hájovnu severozápadně nad Cidlinou.
Tři roky před začátkem první světové války byla ve vesnici zřízena škola. Jednalo se o poslední předválečnou výstavbu v obci. Z první světové války se nevrátilo 9 občanů Cidliny. Mezi lety 1942 až 1951 došlo k další výstavbě v lokalitě s názvem Na Brodku. Ta byla později přejmenována na Samotu. Během druhé poloviny 20. století docházelo k dalšímu odlivu obyvatelstva až na dnešní stav. Zajímavostí je, že nejvíce obyvatel Cidlina měla v druhé polovině 19. století. Tehdy zde žily téměř tři stovky občanů. K čestným občanům vsi patří Oldřich Pelčák.
Ten je společně s Vladimírem Remkem jediným občanem ČR, který absolvoval kompletní výcvik pro kosmonauty ve Hvězdném městečku u Moskvy. Navštívit obec Cidlina se rozhodně vyplatí díky její vskutku pěkné krajině a přírodě. Hezká místa ale najdete i přímo v obci. Kousek od návsi se nachází krásný altánek, který přímo vyzývá k odpočinku. V Cidlině se také již tradičně pořádá akce s názvem Dny medu. V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Radošov.Pavel Janega