Redakce

01. 06. 2024.

Obec Chlum se nachází přibližně 20 kilometrů severozápadně od Třebíče. Žije zde 146 obyvatel. Vesnicí prochází cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs a několik turistických stezek. Severní hranice vsi je zalesněná, leží tu poměrně prudké údolí Chlumského potoka. Na západě se nachází údolí řeky Jihlavy. To se svažuje k Leštinskému potoku na jihovýchodě. Součástí katastrálního území obce na jihozápadě je i bývalá tvrz Bransouze, koupaliště a osady Chaloupky a Kantina.

První písemná zmínka o obci Chlum pochází již z roku 1101. Během 15. století se v Chlumu rozvířily majetkové spory. Část obce zabrali Valdštejnové a opat Trojan prodal zbytek vsi Kateřině z Čechtína. Rovněž v průběhu 15. století třebíčský opat žaloval Hynka z Valdštejna o obecní majetky. Desátky v obci získali Jeroným a Boček ze Zakřan. V roce 1490 Vilém z Pernštejna navrátil ves do vlastnictví třebíčského kláštera. Ostatní majitelé vesnice se potom s třebíčským klášterem dlouho soudili. V roce 1579 se majitelem obce stal Smil Osovský z Doubravice. Škola byla ve vsi zřízena v roce 1848 a zanikla o téměř století a půl později, konkrétně kolem roku 1976. V roce 1931 proběhla elektrifikace vsi a v roce 1950 byl do Chlumu zaveden telefon. Z roku 1993 pochází budova nového kulturního domu. Při severozápadní hranici leží Pavlovský mlýn. Jedná se o venkovský typ mlýnu na Chlumském potoce, jenž byl postaven na konci 18. století.

V držení rodiny Svobodových je od roku 1840. Mlýn v roce 1923 poničila povodeň. Svoji činnost mlýn ukončil po roce 1942. Pila při mlýnu je však schopná provozu i v současnosti. Na jihovýchodní hranici území vesnice potom leží bývalý mlýn Leština. Ten leží na Leštinském potoce. Jeho historii lze vystopovat do roku 1835. Ještě po 1. světové válce byl mlýn v provozu, mlel pšenici, žito a šrotovalo se. V současnosti je mlýn v majetku rodiny posledního mlynáře. Rodina Semrádových zde rovněž od roku 2008 provozuje farmu, která obsahuje ovce Romanovského plemene či plemene Berrichon du Cher. Všechna zvířata jsou plemenná a v kontrole užitkovosti. Mezi zajímavosti obce Chlum patří takzvaný Větrák. Jde o studnu roubenou kamenem z Bílé skály o hloubce 7 m a průměru 3 m pod konstrukcí větrného čerpadla. U Větráku stojí informační tabule, která popisuje, že studna byla vyhloubena kvůli nedostatku vody ve vsi rozhodnutím obecního představenstva v roce 1910. Celkové náklady pro stavbu studny činily 917 korun a 91 haléřů. Z této studny byl zaveden první vodovod do místní školy a dalších domů.

Větrné čerpadlo bylo postaveno za 2 400 korun v roce 1913 stavební firmou Antonín Kunc z důvodu zásobení vodou obyvatel v horní části obce. Vodojem, do kterého byla voda pumpována pomocí zemního potrubí, byl postaven na zahradě domu s č. p. 28. To umožnilo rozvést vodu do 11 okolních domů. Provoz zařízení byl ukončen v roce 1971. Za dobu svého provozu bylo několikrát opravováno kvůli pádům větrného kola. V roce 2008 bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto o obnově „větráku“. Konstrukce byla postupně opravována a na jaře 2010 se tato technická památka a zvláštnost vesnice Chlum dočkala díky pomoci místních příznivců obnovy své současné podoby. Dominantou obce je kostel sv. Václava, který byl založen přibližně kolem roku 1300. Jeho zakladatelem je třebíčský opat. V patronátu třebíčského kláštera byl až do husitské revoluce. Po roce 1613 byl kostel pod správou evangelíků. V témže roce jej předává Kateřina z Valdštejna do vlastnictví vesnice. Po bitvě na Bílé hoře spadá pod správu sousedního městyse Kamenice. V roce 1662 byl kostel prázdný. Postupně se pořizovalo vnitřní vybavení a dva zvony.

V průběhu roku 1785 do obnovené farnosti přichází první kněz Šimon Schrener. Již předtím se z farnosti vyčlenily Bransouze a Dolní Smrčné, které zůstaly i během doby husitské katolické a připojily se k Přibyslavicím. Současný hřbitov byl zřízen v roce 1860. Svou konečnou podobu kostel získal v roce 1912 přístavbou západní části s hlavním vchodem. Další zastávkou Toulek po Třebíčsku bude obec Svatoslav. 

Pavel Janega