Redakce

21. 03. 2024

Obec Čáslavice je součástí mikroregionu Podhůří Mařenky. Nachází se přibližně 11 kilometrů jihozápadně od Třebíče. Součástí Čáslavic je i osada Sádek. Vesnice leží v Jevišovické pahorkatině. Jižně od Čáslavic protéká Šebkovický potok, na jehož toku leží Nový rybník a rybník Kolmoz. Severně od obce teče potok Římovka a na něm se nachází rybníky Sladový a Sádecký. Kousek od hranic katastru vesnice se pne do výše 711 metrů nejvyšší vrchol Třebíčska, hora Mařenka s krásnou rozhlednou.

Ta však již patří do katastru obce Štěměchy. Čáslavice byly významným místem již v polovině 13. století, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1240 a nachází se na dvou listinách kláštera tišnovského. V dalších desetiletích vesnice patřila různým majitelům, v roce 1324 je zmiňován Petr z Čáslavic. Významnými pány, kteří Čáslavice v minulosti vlastnili, se řadí Jan z Valdštejna nebo Vilém z Pernštejna. Ten se stal vlastníkem obce v roce 1499. Pernštejnům panství patřilo až do roku 1551. Poté je odkoupil Zdeněk z Valdštejna. Další významnou událostí v historii Čáslavic bylo jejich povýšení na městys v roce 1864, následně bylo obci uděleno i tržní právo. Trhy zde však nebyly příliš populární, a tak brzy zanikly. Roku 1920 byla ve vesnici zřízena knihovna, která funguje dodnes. V roce 1935 poskytl obecní knihovně štědrý dar významný čáslavický rodák a v té době ředitel nakladatelství Melantrich pan Bedřich Fučík. Na začátku druhé světové války bylo v obci založeno středisko branné výchovy. 8. květen 1945 byl pro Čáslavice velmi smutným dnem. Vesnice se stala obětí bombardování, při kterém zahynuli čtyři čáslavičtí občané. Během roku 1963 byl dostavěn kulturní dům a v roce 1973 začala výstavba víceúčelové budovy, která trvala 5 let. Obec v roce 2013 získala ocenění v podobě zelené stuhy v soutěži Vesnice Vysočiny. Zelená stuha se uděluje vesnici, která se vzorně stará o zeleň a životní prostředí. Významnými rodáky jsou PhDr. Bedřich Václavek, dr. Bedřich Fučík a Ing. Bohuslav Trojan.

Mezi dominanty Čáslavic bezesporu patří zámek Sádek a kostel sv. Martina, jehož jádro pochází z roku 1200 a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kousek od kostela se nachází krásná vyhlídka, jedna z nejkrásnějších na Třebíčsku, Hanzalův kopeček, jenž se nad okolní krajinou tyčí do výšky 535 metrů. Kopeček poskytuje nádherné pohledy do okolní krajiny a zámek Sádek máte skutečně jako na dlani. Kříž na Hanzalově kopečku byl postaven nákladem vdovy Marie Moudré z Čáslavic č. p. 95 za 175 zlatých a slavnostně posvěcen 1. října 1882. V roce 2006 byl nákladem obce renovován a následující rok byla provedena celková úprava okolního terénu. Prostor po levé straně kříže byl upraven tak, aby zde byla zachována možnost tradice pálení čarodějnic. Toto místo rozhodně doporučuji navštívit. Historie bývalého hradu Sádek spadá až do roku 1286, kdy jej vlastnil Štěpán z Uher. V roce 1312 byl dobyt a pobořen Janem Lucemburským. Od roku 1387 byl hrad državou rodu Šternberků a od roku 1399 patřil Valdštejnům, kteří jej opravili. Na zámek v renesančním stylu byl Sádek přestavěn v polovině 16. století. Kvůli účasti ve stavovském povstání byl Sádek zkonfiskován a připadl Cerboniům. Ti jej později postoupili moravskému zemskému advokátovi Bohumíru Walldorfovi. Jeho sestru si vzal František Jan Chorinský z Ledské, v majetku Chorinských potom zámek zůstal až do roku 1945. Od 30. června 2010 je Sádek v soukromých rukou, od Čáslavic jej za přibližnou cenu 15 milionů korun odkoupil JUDr. Karel Muzikář. Známá vinice pod zámkem včetně Hotelu Sádek, oblíbeného místa pro konání svateb, již spadá do katastru obce Kojetice. Rovněž zámek Sádek je chráněn jako kulturní památka. V příštím díle společně zavítáme do obce Štěměchy.

Pavel Janega