Obec Bohušice se nachází přibližně 18 kilometrů jižně od Třebíče a je členem mikroregionu Moravskobudějovicko. V současnosti má ves 128 obyvatel.
Jihozápadním směrem od sídelní části vesnice se nachází Bohušický rybník. Ten má rozlohu přibližně 17 hektarů a je v soukromém vlastnictví. Používá se jako rybník chovný a může se tu rybařit v režimu „chyť a pusť“. Jedná se o dobře zarybněný rybník. Žijí tu amuři, líni nebo i třeba 20kilogramoví kapři. Z geografického hlediska ves leží na levém břehu řeky Rokytné. Ta protéká i výše zmíněným rybníkem. Ještě jednu zajímavost k Bohušickému rybníku je potřeba zmínit, a to, že pod jeho hrází leží nápadné výchozy ruly s drobnými granáty. V okolí vesnice byly nalezeny nástroje z mladší doby kamenné a z období kultury s lineární keramikou. Pravděpodobně se tu nacházelo i sídliště z doby římské a slovanské. První písemná zmínka o Bohušicích pochází z roku 1355, kdy tu sídlil rod Markvartů (Markvart z Bohušic). V průběhu 14. až 16. století Bohušice často měnily své majitele, mezi nimiž byli např. bratři Markvart a Nevlas z Lesonic, Smil z Police, Tas a Kateřina Meziříčtí z Lomnice nebo Petr Rechenberk ze Želetic. Od roku 1628 bohušické panství, Vícenice a dům ve Znojmě připadly Gerhartovi z Questenberku. Bohušice se tehdy staly součástí statků jaroměříckých.
Ves byla pod správou jaroměřického panství až do roku 1849. V roce 1928 byly v Bohušicích provedeny pozemkové reformy a o rok později byla obec elektrifikována. Za dalších 9 let majitelka jaroměřického panství prodala dvůr v Bohušicích Františku Bláhovi. Roku 1953 bylo ve vesnici založeno zemědělské družstvo a okolo zámku vznikly stáje. Historie zámku Bohušice je relativně pohnutá. Bývalý zámek byl významně poničen požárem, následně přestavěn na dvůr a stáje pro zemědělské družstvo. Zámek v obci stával již v 17. století a jeho majitelem byl Arnošt Stockhorner. V roce 1621 mu však z důvodu účasti na stavovské rebelii byla vesnice včetně zámku zkonfiskována a Stockhorner je nesměl používat. Roku 1707 ve vsi působil Jakub Prandtauer, jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů, který se podílel na vzniku projektu nového bohušického zámku pro dceru Jana Adama Questenberka Karolínu Kuefsteinovou. Stavba zámku byla započata v roce 1736. Současně začala výstavba zámku i v sousedním městě Jaroměřicích nad Rokytnou. Současně se stavbou zámku v Bohušicích probíhala i tvorba francouzské zahrady, vodního kanálu a grotty (dekorativní umělé jeskyně). Nový zámek byl dostavěn v roce 1740. Dlouho se však nezachoval, v roce 1781 vyhořel a nový majitel panství Dominik Ondřej Kounic nechal jeho část přebudovat na panský dvůr. V první polovině 19. století vyhořel i ten, a to včetně usedlosti rytíře.
Zbylé budovy potom v druhé polovině 20. století používalo zemědělské družstvo. Málokdo si však dnes dovede představit, že v Bohušicích kdy nějaký zámek vůbec stával. O tom, jak zámek vypadal, se můžeme dozvědět jen z kreseb Josefa Šetínského. Ty pochází z roku 1748. O tom, zdali však Prand-tauer zámek v Bohušicích skutečně postavil, se dodnes vedou pře. Pravděpodobným tvůrce zámku mohl být i architekt Hildebrandt. Nasvědčují tomu právě i kresby Šetínského. Jedním z dalších důkazů existence zámku je pečeť, na níž je vyobrazen zámek i se zámeckou zahradou. Jedním z malebných míst ve vsi je i výklenková kaple a její okolí. Mezi další pamětihodnosti obce patří kaple sv. Cyrila a Metoděje, památník obětem první světové války a pozůstatky pravěkého osídlení. Významnou osobností Bohušic je spisovatelka Karla Prokšová (1885–1971). Témata pro svá díla čerpala zejména z Hané. Přispívala do denního tisku a časopisů. Mezi její hlavní díla patří knihy s názvy Povídky z vesnického života, Rézini ženiši nebo Pro lepší osud. Rovněž byla autorkou divadelních her, např. Rarášek, Blud nebo Ježíškův posel. V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Zvěrkovice.
Pavel Janega
