Redakce

22. 06. 2024

První dnešní zastávkou Toulek po Třebíčsku je obec, v jejímž okolí se nachází naleziště křemene, ametystu a dalších minerálů. Vesnice leží přibližně 18 kilometrů severně od Třebíče a v současnosti zde žije 147 obyvatel. Na území Bochovic se nachází tři kaple (dvě v samotných Bochovicích a jedna v Batouchovicích), ty jsou vyobrazeny na nové vlajce obce v podobě tří květů umístěných do křesťanského symbolu kříze. Kaple sv. Anny patří mezi dominanty vesnice. Nejstarší písemná zmínka o Bochovicích pochází z roku 1353 a lze ji najít v zemských deskách. Původně byla ves majetkem paní Kunky, která jej prodala Bedřichu z Opatovic.

V průběhu 14. století měla potom ves několik dalších majitelů včetně Jana ml. z Medříče, který svůj podíl prodal pánům z Bochovic. Ti své majetky později posílili o Bojanov a o Radslavice. První písemná zmínka o místní části Bochovic, Batouchovicích, pochází z roku 1383 a jejím majitelem byl Přibík Ostruha z Črčína. Dalším vlastníkem obce Bochovice byl Smil Osovský z Doubravice. Ten svůj majetek předal Oldřichovi z Lomnice. Vesnice se tímto stala součástí náměšťského panství společně s Batouchovicemi a zůstala v něm až do roku 1881. Tehdy byla ves prodána bratrům Jindřichovi a Ludvíkovi Hellerovým z Jihlavy a Adolfovi Lieblichovi. Posléze syn Ludvíka Hellera získal vesnici celou. V roce 1891 nastoupili do školy v Bochovicích první žáci. Na konci 19. století Bochovičtí po okresním hejtmanství požadovali výstavbu silničního spojení s Třebíčí. Nebyli však vyslyšeni, a tak část silnice postavili na vlastní náklady.

V roce 1904 byla postavena silnice do Horních Heřmanic. Rovněž na začátku století dvacátého došlo v Bochovicích k velkému požáru, ale i přes zásah hasičů polovina vesnice vyhořela. Katastrem Bochovic prochází cyklostezka 5112. Bochovice jsou součástí přírodního parku Třebíčsko. Ráz krajiny vsi je převážně kopcovitý. Nachází se tu kopce vyšší než 550 metrů. U Batouchovic pramení Bochovický potok. Druhou dnešní zastávkou je vesnice, o které je dochována nejstarší písemná zmínka z roku 1447, kdy je zmíněna v zemských deskách jako přepsaný majetek Jiřího z Kravař a Strážnice.

V průběhu 16. století ještě obec patřila Heldtům z Kementu, následně Berkům z Dubé a Lipé, Kounicům, Ugarstským a dalším rodům. Od roku 1563 až do reforem kolem roku 1848 spadaly Horní Heřmanice pod meziříčské panství. Na začátku 19. století vesnici zpustošil velký požár.

V roce 1815 byla ve vsi zřízena škola. Ta zanikla v 60. letech 20. století. Součástí Horních Heřmanic byl mezi lety 1850 až 1924 Nový Telečkov. Nejvyšší počet obyvatel, konkrétně 264, měla obec na konci 19. století. V současnosti zde žije 142 obyvatel. Po roce 1990 se Horní Heřmanice osamostatnily od Rudíkova. V katastru Horních Heřmanic se nachází jak zemědělsky obdělávaná půda, tak zalesněné kopce. Nejvyšším bodem obce je vrch Strážnice (565 m) a kousek za hranicemi území vsi se nachází kopce Okulky (Nový Telečkov), Telečkov a Na Hlavinách (Vlčatín).

Vesnicí protéká Heřmanický potok, který se u Uhřínova vlévá do potoka Svatoslavského. Ten potom ústí do řeky Balinky. Mezi osobnosti Horních Heřmanic patří generálmajor a letecké eso František Doležal (1917–1997), který začínal jako pilot v hodnosti seržanta u francouzské cizinecké legie a v roce 1940 byl povýšen na poručíka. V červenci téhož roku nastoupil do 311. československé bombardovací perutě RAF. Po konci druhé světové války převážel občany a materiál z Británie do Prahy a nastoupil na Ministerstvo národní obrany. Později vyučoval na Vojenské akademii v Brně. Získal čtyři československé válečné kříže 1939, československou medaili Za chrabrost a další vyznamenání. Jozef Trojan je další významným rodákem z Horních Heřmanic. Byl to československý odbojář, poválečný politik a poslanec Prozatímního národního shromáždění.

V rámci politických procesů v 50. letech 20. století byl popraven. Zajímavou stavbou v Horních Heřmanicích je kaple Panny Marie, která stojí uprostřed vesnice mezi dvěma lípami. V obci působí myslivecké sdružení Strážnice. V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Hodov.
Pavel Janega