Revitalizace údolní nivy ochrání vesnici a pomůže přírodě

Profilovka
před 11 hodinami

BUDKOV (juh) – O zadržování vody v krajině dnes slyšíme snad denně ze všech sdělovacích prostředků. A je to tak správně, protože oteplování, které přináší změna klimatu, je nesporný fakt potvrzený dlouhodobými měřeními. Zda a do jaké míry za něj může člověk, nechme stranou. Naším cílem je naučit se v měnícím se světě přežít – a to co nejpříjemněji.

Z toho by měla vycházet i změna našeho chování a přístupu ke krajině. Tam, kde naši předkové vodní toky napřimovali nebo dokonce zatrubňovali a schovávali pod zem, nyní pracně a s nemalými finančními náklady vracíme vše do původního stavu. Příroda to totiž má dobře vymyšlené a miliony let odzkoušené.

Jedním z příkladů je projekt Revitalizace údolní nivy s prvky PPO, k. ú. Budkov. Potok Bihanku zde za minulého režimu v rámci meliorací a hesla Poručíme větru, dešti zatrubnili, schovali pod zem a odvodnili do něj i okolní louku i svahy pomocí drenážních rour. Následky nebyly dobré – z kdysi pestrého a pro mnoho živočichů cenného území se tak za posledních sto padesát až dvě stě let stala postupně pastvina s vodním tokem a později pouze pastvina s vodním tokem v betonových rourách.

Při pohledu do vzdálenější historie totiž zjistíme, že zde býval rybník v majetku místní šlechty, po němž zůstaly do dnešních dnů zbytky hráze. To sehrálo důležitou roli, protože rybník zůstal v povědomí místních. S jeho obnovou počítal i územní plán obce schválený v roce 2008. Skutečnou realizaci však nastartoval až současný starosta Jiří Záškoda s podporou obecního zastupitelstva. Vystudovaný biolog-učitel viděl ztracený potenciál krajiny nad obcí na první pohled.
Díky projektu, který neřešil pouze obnovu rybníka, byl potok Bihanka v délce půl kilometru odtrubněn, na jeho toku vznikly meandry, soustava šesti tůní a rybník o rozloze zhruba 3 hektary. Plán počítá s tím, že část rybníka postupně zaroste příbřežními rostlinami a polovina zůstane volná. Velmi pozvolné břehy budou ideální i ke koupání. Pozor však bude třeba dávat – v nejhlubším místě bude rybník mít přes tři metry.

„Koupání by mohlo být příjemné, protože jsme jen kousek od pramene a nepočítáme zde ani s intenzivním chovem ryb. Intenzivní chov projekt v rámci až desetileté udržitelnosti neumožňuje, ale neplánujeme jej zatím ani po této době. Velkochov ryb by znamenal omezení, co se týče pestrosti rostlinných a živočišných druhů, které zde postupně najdou útočiště. Nějaké ryby se sem dostanou samy na peří vodních ptáků – to příroda umí dokonale. My jí s tím ale nijak zásadně pomáhat nebudeme. Nově vzniklé vodní plochy budou sloužit především obojživelníkům a je jasné, že toto místo rychle objeví vodní ptactvo,“ popisuje starosta Jiří Záškoda vizi a pokračuje: „Součástí projektu je i výsadba stovek kusů lužních dřevin, vybudování hadníků (úkrytů pro plazy), suchých zídek a dalších úkrytů, takže ve velmi brzké době se z tohoto místa stane taková malá divočina.“

Revitalizace 2.jpeg

Kůrovcová kalamita se nevyhnula ani okolí Budkova. Na vodnatost Bihanky to naštěstí zatím nemá velký vliv, a podle starosty je obnova rybníka i s dalšími úpravami údolní nivy nanejvýš potřebná. „Máme pocit, že úbytek lesů je znát i na ovzduší. Mikroklima Budkova a jeho okolí se změnilo, protože zde chybí výpar z lesů, které sežral kůrovec. Revitalizovaná údolní niva by měla tuto situaci zlepšit.“

Návrat přírody na místo bývalé pastviny však není jediným cílem revitalizace. K osadě Budkov se krajina svažuje a zanášení vesnice bahnem splaveným z polí při prudkých deštích není nic neobvyklého. Prognózy přitom předpovídají častější přívalové srážky. Celá údolní niva tak bude fungovat jako obrovská retenční nádrž schopná zadržet tisíce kubíků vody – ta nejenže nenapáchá škody, ale zůstane v krajině.

Firma, která stavbu realizuje, má s podobnými projekty zkušenosti. Práce tak probíhají podle harmonogramu a občas i s vylepšeními – například do nových tůní umístila obrovské pařezy, které jí zbyly jinde. Pro vodní živočichy a obojživelníky to budou cenné skrýše, které v nových vodních plochách často chybí.

Hotového díla bychom se měli dočkat letos na podzim. Pak už bude na přírodě, jak rychle převezme vládu a promění bývalou pastvinu v malý ráj pro drobné živočichy a vodní ptactvo.
Foto HoN: Jan Uher