Martina Dědková Chromá

14. 06. 2024.

15968

UHERČICE (mad) - Při toulkách na pomezí jižní hranice Třebíčska a Znojemska leckdo přehlédne místo, kde začíná Vranovská přehrada. V zapomenutém koutu na česko-rakouském pomezí objevíte zámek Uherčice s barokní zahradou a romantickým lesoparkem.

Rozsáhlý renesanční areál zámku se zahradami a anglickým parkem, přestavěný ve stylu baroka významnými italskými architekty a umělci. Díky různým stavebním a uměleckým epochám je dodnes zámek označován jako učebnice slohů.

Rozlehlý zámecký areál vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století. Největší stavební rozmach spadá do 16. století, kdy se zámek velmi podstatně rozrostl prakticky do dnešní podoby. Období baroka nepoznamenalo nijak výrazně architektonickou koncepci, významně však obohatilo interiéry o cennou štukovou a malířskou výzdobu.

Jihovýchodně od zámku byl založen francouzský park (asi ve 20. letech 19. století přebudován v přírodně krajinářském duchu). V parku je rozeseto několik zajímavých staveb. Původně jich bylo mnohem víc. Dochoval se pouze obelisk a umělá romantická hradní zřícenina, která slouží také jako rozhledna nabízející zajímavý pohled nejen do krajiny, ale hlavně na samotný zámek.

Zámek procházel od roku 1996 rekonstrukcí, do té doby byl ve velmi zuboženém stavu zapříčiněném činností státního statku a vojska ve druhé polovině 20. století, avšak postupně se památka dává dohromady a každým rokem je vidět zlepšení.
Nový návštěvnický okruh představuje od konce dubna 2024 obnovené zámecké interiéry 1. patra východního křídla. Jejich dochovaná umělecká výzdoba patří k nejhodnotnějším prvkům celého areálu.

Historie zámku

Historie do roku 1945
O nejstarších dějinách obce a době, kdy v Uherčicích vznikla tvrz, dodnes nic přesnějšího nevíme. Prvním písemným záznamem, který se nám dochoval, je darovací listina z roku 1310 (královnou Eliškou ratifikovaná r. 1312), jíž donátorka Isolda, manželka Matěje z Fulštejna, věnovala zboží v Uherčicích a jiných okolních vesnicích klášteru cisterciaček v Oslavanech.

Z pozdějších archívních materiálů je zřejmé, že vesnice zpustla, pravděpodobně v první polovině 15. století poznamenané husitskými nepokoji. Zbytky klášterního majetku v Uherčicích sestra představená prodala Lipoltovi Krajíři z Krajku. Po něm přechází majetek na bratra Jindřicha.

Historie po roce 1945
Posledním majitelem z rodu Collalto et San Salvatore byl Oktavián, jemuž byl veškerý majetek na našem území zkonfiskován. Správcem zkonfiskovaných velkostatků byl jmenován ing. Krupica, vrchní lesní rada v. v., který se však své funkce neujal. Po zemřelém ing. Krupicovi byl v dubnu 1947 ustanoven národním správcem veškerého nepřevzatého movitého i nemovitého majetku velkostatku v Brtnici a Uherčicích František Stejskal, lesní rada v. v. Proti výměru o zavedení národní správy na velkostatcích Brtnice, Rudolec a Uherčice podal Oktavián Collalto odvolání, které však Zemský národní výbor v Brně usnesením z 10. 10. 1946 zamítl.

V roce 1948 byly nemovitosti pro účely přídělu rozděleny na dva komplexy, a to na velkostatek a zámek.

Komplex velkostatku (cca 360 ha, hospodářská stavení, lihovar, cihelna a vápenka) byl rozhodnutím ministerstva zemědělství ze dne 12. 8. 1948 přidělen do vlastnictví čs. státu do správy Státních lesů a statků včetně živého a mrtvého inventáře. Tyto nemovitosti byly zatímně začleněny k ředitelství Státních statků a rybníků v Janově u Dačic.

Zámecký komplex (zámek, zahradní dům se skleníkem, zahrady, lesopark) byl rozhodnutím ministerstva zemědělství z 11. 11. 1948 přidělen čs. státu. Správou byl pověřen týž podnik, resp. jeho právní nástupce - Československé státní statky, národní podnik, Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou, poté od 1. 7. 1960 Státní statek, n.p., Lesná.

V letech 1952 až 1959 byla značná část zámku v držení a užívání útvaru pohraniční stráže Znojmo. Od roku 1960 do 1964 pak zůstal útvar jako nájemce 17 místností. Dále byl zámek pod správou Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně  (1. 1. 1979 –  31. 12. 1986) a Jihomoravského muzea ve Znojmě (od 1. 1. 1987).

V roce 1992 vydalo ministerstvo kultury katalog památkových objektů k prodeji do soukromého vlastnictví. Byl v něm uveden i uherčický zámek. Naštěstí nebyl tento záměr realizován.Zámek byl využíván jako státní statek, ženský tábor nucených prací, byly zde byty, kanceláře, zázemí roty pohraniční stráže, závodní jídelna i sokolovna. V této době prošel zámek obrovskou devastací a v roce 1985 mu hrozila dokonce demolice.

V květnu 1995 převzal správu zámku Památkový ústav v Brně a krátce nato byla zahájena komplexní památková obnova. Uherčice byly zařazeny do Programu záchrany architektonického dědictví. Z tohoto fondu je až dosud financována převážná část stavebních a restaurátorských prací.

Slavnostním poklepáním základního kamene dne 4. října 2019 byla na zámku v Uherčicích zahájena dlouhodobě plánovaná obnova v rámci projektu IROP. V rámci památkové obnovy financované z evropských fondů bylo obnoveno a restaurováno křídlo zámku s Banketním sálem, včetně zázemí pro pořádání kulturních akcí. V návaznosti na restaurované schodiště na hlavním nádvoří byly obnoveny přístupové prostory před Banketním sálem – modrý pokoj s květinovou výmalbou, pokoj s tureckým stanem, prostory mezipatra a chodby navazující na arkádu. Obnoven byl objekt koníren, kde vzniklo zázemí pro návštěvníky, pokladna, šatna, vstupní expozice, prodejna.

Foto HoN: Martina Dědková Chromá