Jan Uher

23. 03. 2025

Městys Opatov najdeme 17 km západně od Třebíče. Protéká jím říčka Brtnice a k obci patří také osada Karlín. V Opatově jsou zemědělsky využívané oblasti i lesní porosty, na jižní části území je chráněná přírodní rezervace. Oblast je členitá, s kopcem Brtník (681 m) na západě a kopcem Petrůvky (637 m) na východě. Přírodní krásy doplňuje řada rybníků jako Vidlák a Zlatomlýn, u kterých jsou chatové osady a rekreační oblasti. V okolí obce najdeme i mnoho lesních cest a cyklostezek, pročež je Opatov oblíbeným místem pro turisty a cyklisty. Historickým bodem je kaple svaté Anny obklopená památnými stromy, u které najdeme i studánku. Opatov je ideálním místem pro milovníky přírody a aktivního odpočinku.

V čele obce stojí Lenka Štočková. V době naší návštěvy nemohla být přítomna, a proto se úlohy hostitele ujal místostarosta Lukáš Hanzal. Čtyřicetiletý táta dvou dcer pracující ve stavebnictví, který jako místostarosta pracuje první období, ale předtím byl členem zastupitelstva. Je nadšeným patriotem, který práci pro obec považuje za samozřejmost.

Máte opravdu neobvyklý obecní znak. Ve stříbrném štítě na něm vyrůstá vousatý divý muž s břečťanovým věncem na hlavě držící v pozdvižené pravici kámen. O co jde?
Vysvětlím vám jenom polovinu. Důležitý je především kámen v ruce muže. Jedná se o zlatou rudu, která se zde těžila. Jestli ten zarostlý muž představuje přírodu, které jsme rudu vyrvali, to netuším. Ale zlato se zde opravdu dobývalo a zpracovávalo. Odtud i krásný název Zlatomlýn. Tam se ruda mlela a zlato plavením získávalo.

Opatov není vesnice, ale městys. Má to nějaký praktický význam?
Nemá. Je to, abych tak řekl, historická hodnota. Jinak máme ty samé starosti, radosti a povinnosti jako kterákoli jiná obec.

Tak to je krásná a dávná historie. Jak u vás ve vašem městysi kypí spolková činnost?
Velice rozmanitě. Velkou tradici zde má Ochotnické divadlo Opatov (ODO), které se zde hraje více než sto let. Kulturně aktivní je třeba ale i Spolek přátel Opatov. Dále zde máme sportovní spolky Sokol Opatov a FK Opatov. Sokol byl založen 1918 a fotbalový oddíl založili 1933. Samozřejmě, že zde výborně fungují hasiči, a to už od roku 1883. Máme zde ale i Myslivecký svaz Brtník, který každoročně pořádá vyhlášený myslivecký ples. A vynechat samozřejmě nemohu GDC, což je trampská osada Golden dig Company, která má osadu u rybníku Vidlák a vloni oslavila čtyřicet let od založení. Zrovna o uplynulém víkendu pořádali Country bál. Určitě jste slyšeli o našich motokrosařích z TVVR TEAM, kteří vždy v září pořádají Fichtl Cup. 

Který z těch spolků se věnuje systematicky dětem?
Třeba zrovna fotbalový klub, kde pracuji i já. Máme cvičení pro kluky i holky. Není tu tolik dětí, abychom měli kompletní fotbalové družstvo kluků, a proto máme cvičení postavené tak, aby bylo zajímavé pro všechny. Dětem se úspěšně věnují hasiči, kteří mají družstvo mladších i starších a jezdí i na soutěže. Také funguje s dětmi Sokol. Trénují florbal, stolní tenis a parkur a fungují tam turisté a cyklisté. Spolek přátel se sice nevěnuje systematicky výchově, ale pořádá spoustu jednorázových a tradičních akcí nejen pro děti. A dětem se věnují i naši myslivci.

Tak to toho máte opravdu hodně, to je paráda. Máte zde ale možnost si zasportovat jen tak neorganizovaně?
Říkáme tomu sportovní areál na hřišti. Tam je normální fotbalové hřiště, u kterého je multifunkční hřiště, kabiny na převlečení, klubovna a tréninkové hřiště, kde mohou soutěžit hasiči, nebo se tam koná dětský den. To je opravdu takové sportovní centrum, protože je tam snad jediné velké rovné místo v širokém okolí, kromě našeho náměstíčka. Na sport využíváme také místní sokolovnu.

Jsou v obci a okolí turistické a historické zajímavosti, které by zvídavý turista neměl minout?
Samozřejmě přírodní rezervaci Opatovské zákopy, což je krásné a zajímavé místo, a již trošku vzpomínané místo Zlatomlýn, kde jsou vyhlášené vodopády. V obci máme tři církevní stavby: Dominantní kostel sv. Bartoloměje, který byl zbudován ve 40. letech 19. století. Ten nahradil původní kostel, který byl na konci 17. stol. značně poškozen požárem. Druhý kostel je pravoslavný a postaven byl v r. 1933 z podnětu tehdejšího faráře Josefa Leixnera. Třetí je kaple sv. Anny, ale my o ní mluvíme spíše jako o kostelíku. Hezké je to všude, jsme vyhlášená houbařská oblast i teď po kůrovcové kalamitě. A ještě je tu jedno krásné místo, které bych chtěl doporučit. Jmenuje se Panenská hráz. Je sice na katastru Hladova, ale je od nás vzdálená přibližně dva kilometry a je tam příjemná procházka. To místo je dokonce opředené dávnou pověstí, ale je zajímavá i pro svoji biologickou rozmanitost. Stojí za navštívení. Dá se také vyrazit na Aleje… Prostě je to tu hezké.

Jak to mají místní děti se vzděláváním a dospělí s možností zaměstnání?
Máme zde školku a první stupeň základní školy. Školka má dva stupně: Krtečky a Sovičky, z čehož Krtečci jsou samostatně v jiné budově. A my se nyní snažíme, aby mohla být celá instituce pod jednou střechou, takže provádíme rekonstrukci školy. Je to náročné, ale bude to po všech stránkách lepší. Dále děti pokračují především do Předína, Brtnice i Třebíče. Podle toho, jak to vyhovuje rodičům z hlediska logistiky.
A rodiče? Do celého okolí: Jihlavy, Třebíče, Brtnice, Okříšek, Želetavy, Přibyslavic… Tady v místě je to zemědělské družstvo, obchod, kovovýroba, autoservis, pneuservis, pekárna – vyhlášený opatovský chléb. Ve zdravotním středisku ordinuje lékařka, ale jsou tu i drobné služby – kadeřnictví, kosmetika, pedikúra, masáže. Není toho mnoho, ale nějaké pracovní příležitosti tu jsou.

Jste spokojení s místním dopravním spojením?
Myslím, že velmi dobře. Jak děti do škol, tak dospělí do měst, k doktorovi i do práce se na všechny strany dostanou. Někdy je to s přestupem, ale funguje to dobře. Akorát když rekonstruovali křižovatku, nemohly sem autobusy jezdit. Nikdo se nad tím nezamyslel. 

Zajímavé a cenné jsou tradice obce a různé akce. Jaké máte?
Pokusím se to vzít chronologicky: myslivecký ples, masopust, vepřové hody, které se nám letos nějak nepovedlo uspořádat, ale chceme v nich rozhodně pokračovat, stavění máje a pálení čarodějnic, dětský den: letos ho pořádají společně myslivci, hasiči a GDC, takže to bude určitě hodně dobré. Dále máme pouť se dvěma zábavami a pouťovým posezením na městečku a v hasičárně, jelikož nemáme hospodu. V září bývá zmiňovaný Fichtl Cup, lampionový průvod a na Mikuláše jsme již dvakrát vybudovali peklo. Považujeme to za takové zpestření klasického Mikuláše, když se chodí od domu k domu. Takže to střídáme, klasika a peklo. Je to hromada práce, ale zdá se nám, že efekt tam je, že děti se na to těší. Krásný je takzvaný Adventní krámek, což je vlastně takový jarmark s velmi dlouhou tradicí. Bývá v sokolovně, má krásnou předvánoční atmosféru a dají se tam pořídit hezké věci. Pravidelně také probíhá rozsvícení vánočního stromu a koncert v kostele. 

Určitě zde máte chalupáře a chataře...
Jsou tady, samozřejmě. A nevadí nám, máme se rádi. Někdy nějaké problémy jsou, ale nikdy takové, aby se nedaly vyřešit. Někdy po nás chtějí, abychom je rozsoudili, ale na to my nemáme kompetence. Takže děláme takové mediátory. Chataři jsou u Vidláku, tam je opravdu pěkně. A pak tady tzv. Na stráni jsou zahrádkáři, kteří tam mají také chaty.

Nedaleko fungovalo významné rekreační středisko. V jakém je nyní stavu?
Jeho sláva je momentálně pryč. A přitom bývalo na úrovni Březové… Bylo do toho hodně investováno, ale asi nejsou peníze, takže se nikterak nerozvíjí. Asi není ta správná doba.

Co kdysi proslulá Zapletalova Pohádka na Zlatomlýnu?
No vidíte, vždyť tam je také chatařská oblast. Málem bych zapomněl. No, Pohádka. Ještě tak před čtvrtstoletím to trošku rezonovalo, ale už to byly spíš jen vzpomínky. Teď už ale ani to ne. Zapletalova Pohádka odplula do říše zapomnění.

Už se blížíme k závěru našeho povídání. Jak je na tom Opatov s infrastrukturou a jaké máte plány v rozvoji obce?
Já myslím, že máme vše, co má moderní obec mít. Vodu, elektřinu, plyn, kanalizaci dešťovou i splaškovou, internet, veřejné osvětlení… Voda a kanalizace není v naší správě. Plánujeme optiku, takže to se zase zlepší rychlost připojení. Největší akcí pro budoucnost je škola, o té jsme již mluvili. Letos uděláme plášť, potom vnitřní prostory a nakonec vybavení. Je to fuška, ale jsme přesvědčeni, že je to nutnost. Dále nás čekají povrchy komunikací a revitalizace náměstíčka. To náměstíčko je opravdu takový nepěkný skanzen. Na to už máme nějakou studii.

Obchod ale každopádně zůstane. Nahoře vzniknou byty a přibude sedlová střecha, takže ten objekt, který se sem popravdě moc nehodí, by se měl zlidštit.

Cítíte se jako mládnoucí, nebo stárnoucí obec? Jde mně spíš o pocit než o statistiku…
No, jak kdy. Obávám se, že momentálně spíš stárnoucí. Děti tu jsou, ale podle zpráv ze školky jde ta demografická křivka dolů. Ale aktivní život se prodlužuje, takže ten svět je úplně jiný, než když jsme byli já nebo vy malí. Hlavně se musíme všichni snažit, aby ti, co vyrostou, neutekli, ale rádi zde zůstali. A to je na nás všech. Když nebudeme stavět, dají se rekonstruovat staré budovy…

 Jaké jsou největší starosti a radosti místostarosty?
Starosti? Asi stále narůstající administrativa. A tady v obci situace s odpady. Je to neuvěřitelné, ale některým spoluobčanům dělá ještě stále problém odpad třídit. Po těch desetiletích, kdy je to do nich od mala vtloukáno! Tomu nemůžu porozumět. Vymýšlíme systém, který by byl pro všechny tak výhodný a přitažlivý, aby se do třídění konečně dali. Není to složité ani obtěžující. Chce to jenom trošinku chtít.
A radosti? Když se něco podaří a lidé vám to dají najevo. To je opravdu krásný pocit a je mně jasné, proč to děláme.


Foto HoN: Jan Uher