TŘEBÍČ (herb) – Oblast Horácka je bohatá na různorodé tradice a zvyky, které zde jsou hluboce zakořeněny dlouhá léta. O tom ostatně vypovídá Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Zdrojů, ze kterých čerpat informace o místním folklóru, je v dnešní době nespočet. Kromě odborných knih a institucí či internetu nám ale jisté povědomí o lidové kultuře mohou přinášet i předměty, o kterých by to málokdo tušil. Jak kupříkladu doložila přednáška na Šmeralově statku ve čtvrtek 9. ledna, lidové kroje nám mohou dokládat také dětské panenky.
Přednáškový cyklus Programy (nejen) pro seniory po prosincové pauze tentokráte druhý lednový čtvrtek nabídl na Cyrilometodějské ulici přednášku etnografky Petry Zelenkové o panenkách. Nejednalo se však o ledajaké lidské zmenšeniny, které má mezi svými hračkami každá dívenka, nýbrž o krojované panenky z rukou Marie Žilové a její dcery Evy Jurmanové. Obě dámy z Nového Veselí jim v uplynulých letech věnovaly nemalý díl svého volného času.
Ač by se někomu mohla výroba panenek zdát jako jednoduchá a kolikrát sériová výroba, je tomu zcela opačně. Do výroby krojovaných panenek se kupříkladu znatelně přenesla profese paní Žilové. Coby někdejší archivářka a knihovnice vždy před tvorbou každé panenky prostudovala potřebné prameny a literaturu, aby všechny části daného kroje přesně odpovídaly realitě. Svoji zálibu pak paní Žilová přenesla i na svoji dcera, učitelku v mateřské školce, a společně pak rodinnému koníčku postupně učily i dceru paní Jurmanové. Zručné novoveselské ženy také v roce 2018 ocenilo Zastupitelstvo Kraje Vysočina titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina.
Proč se však o těchto výtvorech z Nového Veselí hovořilo na půdě Šmeralova statku? Jednak proto, že Muzeum Třebíč plní funkci Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina, jednak proto, že se panenky už přes rok nachází ve vlastnictví muzea. Vinou zdravotních problémů přestaly dámy ze Žďárska s výrobou panenek, a jelikož chtěly početnou sbírku udržet pospolu, nabídly ji třebíčskému muzeu. Nabídku Muzeum Vysočiny Třebíč díky mimořádné dotaci Kraje Vysočina přijalo, a muzejní sbírka se tak rozrostla o 297 krojovaných panenek, čepce a kulisy.
Posluchači na čtvrteční přednášce dokonce zlomek sbírky viděli na vlastní oči. Prohlédnout si zblízka rukodělnou práci žen z Nového Veselí měli přítomni možnost na panenkách představující tradici obchůzek v předvečer svátku svaté Lucie. Symbolicky den předtím, než byla tradice lucek v Černově a Chrástově zapsána coby dvanáctý bod do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.
