Právě dnes, 28. srpna, si připomínáme 80.výročí leteckého souboje nad Třebíčí (28. srpna 1944). Na tuto nezvyklou událost zavpomínal pamětník Josef Kropáč.
Tehdy mi bylo pět let. Nacházel jsem se na dvorku našeho domu vedle třebičského větníku. Otec byl traťmistr. Uslyšel jsem zvuk leteckých motorů a dávek z palubních zbraní. Po střeše se kutálely nábojnice či střepiny. V nejlepším vyběhla maminka z domu a zatáhla mě dovnitř, takže závěr souboje jsem neviděl. Američtí letci na stíhačkách P 70 Mustang nejprve odhodili přídavné nádrže. Třebíčané se domnívali, že jsou to letecké pumy, ale po jejich dopadu nenastaly žádné výbuchy. Jedna nádrž dopadla v Podklášteří na dvorek k Langům. Naštěstí pan Lang ještě nedojel na kole na oběd, takže ho nádrž nezasáhala. Německé letouny byly typu Focke Wulf. Jak mi vyprávěli spolužáci z Podklášteří, američtí sthači si ješte po vítězném souboji dovolili nízký průlet nad našim městem. Odpoledne jsme šli s kamarády k rybníku Kuchyňka, kde se nacházel kráter po německém letounu. I když nás odháněli němečtí policisté či vojáci, odnesl jsem si kousek duralového plechu, ze kterého jsme potom vyráběli různé předměty, prstýnky. Německý letec přistál s padákem na nivě pod třebíčským zámkem. Pozdější kronikář našeho města pan Joura sledoval souboj z podklášteřského mostu a později mě vyprávěl, že Němci se domnívali, že
byl sestřelen Američan a vítězoslavně se hnali uličkou za dnešním finančním úřadem, kde zřejmě hodlali zajmout parašutistu, který visel na stromě. Poté viděl pan Joura německého pilota v kombinéze, který v průvodu německých příslušníků si zapaloval jednu cigaretu od druhé, neboť si zřejmě uvědomoval, že mohl být už po smrti. Jindřich Caha z Boroviny s kamarády sledoval souboj z pole nad Baťovými závody a údajně se skrývali v panácích obilí. František Kratochvíl, náš soused z Kosmákovy ulice, zase vyprávěl, že sledoval s kamarády souboj z pole, kde jsou nyní objekty 1. Brněnské strojíny. Podle něj byli němečtí letci původně dva, ale jeden z nich slétl střemhlavým letem do údolí řeky Jihlavy a téměř se dotýkajíc korun stromů odletěl směrem na Vladislav. Vzdálil se tak z bojiště.
Snímek sestřeleného letce s padákem mě věnoval Ing. arch. Jiří Herzán. Já jsem se později dozvěděl, že jej pořídil stavitel Kvíz z posledního domu na dnešní Zborovské ulice pod Kostelíčkem. Moji známí z
vedlejšího domu mi umožnili pořídit snímek z okna, takže jsem mohl porovnat snímek ze stejného úhlu pohledu. Jen stromy pod zámkem byly po válce pokáceny.
Josef Kropáč