Arnošt Pacola

19. 02. 2024

HORNÍ VILÉMOVICE (ap) – Malá obec s 80 obyvateli leží zhruba uprostřed mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím v nadmořské výšce 590 metrů. První zmínka o Horních Vilémovicích je z roku 1360, kdy byla majetkem Víta z Vilímovic, v 16. století spadala pod třebíčské panství. Název obce se během času měnil, jeden čas se obec jmenovala Vilímovičky, později Horní Vilímovice a asi od roku 1921 byl název změněn na Horní Vilémovice. 

Osudy Horních Vilémovic jsou spjaty s osudy jednoty bratrské. Evangelická tradice zde měla hluboké kořeny. Některé evangelické rodiny (rod Jašů) zde žijí přes 400 let.Evangelický sbor v Horních Vilémovicích se ustavil již roku 1783, dva roky po vydání tolerančního patentu. Vzniklo tak původní centrum evangelíků na Třebíčsku.

Do Vilémovic se k bohoslužbám scházeli evangelíci z širokého okolí - od Kralic až k Jihlavě, od Velkého Meziříčí až k Moravským Budějovicím. Neváhali každý týden obětovat několik hodin usilovného pochodu možnosti účastnit se bohoslužeb. Zajímavostí je, že v letech 2001-2010 byl tamním farářem Leonardo Teca, původem z Angoly.

O současnosti Horních Vilémovic jsme si povídali se starostou obce, kterým je od nového volebního období Ing. Jiří Popek.

Nějaký urbanista by asi řekl, že jste obcí položenou v dramaticky svažitém terénu. Jak jste na tom s infrastrukturou, máte vodovod, kanalizaci, plyn…?
Plyn k nám nemáme přivedený. Vodovod tady máme z Mostiště, ale někdy v devadesátých letech minulého století se tady dělaly vrty. Takže obec zaplatila všem občanům navíc ještě vrt. Každý dům je tak připojen na vodovod a má i svůj vlastní vrt. A samozřejmě někdo má ještě i svoji vlastní studnu.

To je opravdu solidní trojí jištění před hrozícím suchem.
Ale splaškovou kanalizaci tady nemáme žádnou.

Na to se chci zeptat. Prošel jsem si všechna usnesení ze schůzí vašeho obecního zastupitelstva za loňský rok a jejich hlavním bodem vždy bylo jednání o projektu domovních čistíren odpadních vod.
Historie tohoto problému je docela dlouhá. Centrální čistírna odpadních vod u nás byla v územním plánu od roku 1990. Nebyly pro ni ale k dispozici obecní pozemky. A navíc bychom zde měli dvě nezávislé větve plánované kanalizace, z nichž jedna by musela být řešena přečerpáváním a zároveň by byla společná pro obce Benetice a Věstoňovice. Nicméně, nikdy se s realizací tohoto velkého záměru ani nezačalo. Po letech jsme tedy u nás v zastupitelstvu nadnesli téma domovních čistíren, což se nám zdá dobrým řešením problému hlavně finančně. Centrální čistírna z hlediska územních a finančních vlastně nepřipadá v úvahu.

Váš letošní vyrovnaný rozpočet na straně příjmů i výdajů počítá s částkou 4 807 200 Kč. Jaký byl v minulosti rozpočet na obecní čističku odpadních vod? 
Podle studie by nás centrální čistička vedle obce přišla na nějakých 35 milionů korun, což je pro nás naprosto nereálné. Do takového finančního závazku prostě nepůjdeme.
Náš další záměr proto byl, že bychom zájemcům o domovní čistírnu na její pořízení poskytli finanční dar z obecního rozpočtu. Současné zastupitelstvo také rozhodlo, že vyzkoušíme požádat o státní dotace na domovní čistírny, abychom ulehčili obecnímu rozpočtu.

Váš problém je, co s předčištěnou odpadní vodou. Jak jsem se dočetl, Povodí Moravy nepovolilo řešení, že byste využili stávající dešťové kanalizace a tuto vodu vypouštěli do vašeho potoka.
Nevím, proč se toto řešení Povodí Moravy tolik nelíbilo. Nyní uvažujeme o řešení, že by si každá domácnost z našich 22 nemovitostí musela odpadní vodu nechat zasakovat do podzemních vod na vlastním pozemku. Ne každému by to ale z hlediska velikosti pozemku a podloží pod ním vyhovovalo. Takže nyní je řešení celého tohoto problému s odkanalizováním obce hodně otevřené. Ale je to téma pro řadu dalších malých obcí, které v domovních čistírnách vidí finančně i technologicky vhodné řešení.

Stavba centrální čističky za obcí a potřebné kanalizace k ní, to by znamenalo rozkopat veškeré cesty ve vaší obci, že?
Všechny tyto vstupní náklady by byly doslova šílené, investice obrovská.

Obraťme list, vím, že u vás máte pěkný projekt urbanistického řešení veřejného prostranství. Vlastně by to znamenalo vznik nové návsi přímo v centru obce. Začali jste stavbou nové hospodářské budovy obce.
Stával tam objekt bývalého polesí a v něm sklady lesníků, ale už hodně zchátralý a doslova pro lidi nebezpečný. Obec objekt před pěti lety odkoupila, zbořili jsme ho a namísto něj jsme chtěli postavit nový provozní objekt. Ale celý ten záměr jsme zatím pozastavili, protože za ty čtyři roky, co ta studie vznikla, výrazně vzrostly ceny stavebních prací a materiálů. V současné době jsme se přiklonili k důležitosti domovních čistíren odpadních vod pro naši obec.

Nicméně, když se člověk projde Horními Vilémovicemi, dýchne na něho úžasná atmosféra života v propojení s přírodou. A v úvodu zmiňované studie se píše, že po změně majitelů nemovitostí se naskytla příležitost vytvořit důstojnou novou náves přímo v srdci obce. Autoři studie oceňují, že tu máte tradiční a na české poměry neobvykle zachovanou venkovskou kulturní krajinu s vysokou historickou hodnotou. Jinými slovy se tomu dnes říká, že si užíváte ekologického luxusu.
Musíme se ale na život na vesnici dívat i z té praktické stránky života dnešní doby. Na začátku loňského roku jsme řešili třeba výměnu stávajícího vedení V207 napěťové hladiny 220 kV za vedení napěťové hladiny 400 kV.
To by přineslo požadavek na zvětšení ochranných pásem a dotklo by se to jak obce, tak i vlastníků soukromých pozemků. Výkupy, vyvlastňování, náhrady za poškození pozemků, to jsou všechno nepříjemné věci. Znamenalo by to stávající vedení vybourat, stožáry z betonových základů vykopat ven. To vše by vyžadovalo obrovské přesuny materiálů.

Přesuňme se z nepříjemností komunální politiky. Co spolky v obci? Určitě u vás máte hasiče.
V loňském roce náš SDH, který byl založen v roce 1898, slavil 125 své existence. Máme u nás pěkně zrekonstruovanou dvoukolovou ruční stříkačku z té doby. 
Uzavřeli jsme také veřejnoprávní smlouvu s obcí Čechtín o zřízení společné jednotky požární ochrany. Naši jednotku jsme tady měli do roku 2006, ale z personálních důvodů jsme už před několika lety chtěli uzavřít smlouvu s Beneticemi, kde mají mladé kluky, profesionály, auta, techniku. Ale nakonec jsme se domluvili s obcí Čechtín, kde nám dost ochotně vyšli ohledně hasičů vstříc.

Jakou máte věkovou strukturu obyvatel, snažíte se přilákat mladé lidi?
Získávat mladé lidi, to je u nás dost těžká věc. Protože my jako obec nemáme možnost jim nabídnout stavební parcely pro rodinné domy. Tato záležitost je vlastně navázaná na současné obyvatele. Buďto mladí bydlí s rodiči, nebo dům převezmou po nich.
Mateřskou školku u nás nemáme, v okolí je školka ve Svatoslavi nebo až v Čechtíně, kam momentálně jezdí pět našich dětí. Pokud jde o nějakou dětskou skupinu, řešíme to v rámci naší obecní knihovny. Naše paní knihovnice má sama dvě děti, takže se v knihovně scházejí, hrají si, kreslí, malují.

Z jednoho loňského zápisu zastupitelstva jsem se dočetl pěknou věc. Schválili jste peněžní dar ve výši 5000 Kč u příležitosti narození dítěte zákonnému zástupci s trvalým pobytem v obci. A také věcný dar do výše 3000 Kč u příležitosti výročí narození počínaje dosažením věku 60 let a dále po 10 letech (60, 70, 80...).
Řešíme to poukázkou na nákup, ne věcným darem, aby si každý mohl pořídit přesně to, co chce.

Pořádáte nějaké tradiční akce v obci?
Samozřejmě pořádáme pálení čarodějnic. Hasiči u nás pořádali i velikonoční zábavu, ale zájem o ni klesl tak, že už její pořádání bylo nerentabilní.
Větší akci u nás pořádáme vždycky začátkem prázdnin na našem místním hřišti, kde máme i potřebné zázemí. Objednáme skákací hrady se skluzavkou pro děti, připravíme občerstvení pro všechny přítomné. Na současný kiosek bychom chtěli navázat i pergolou, pod kterou by bylo příjemné posezení.
Od loňského roku uvažujeme, že obnovíme masopust, ale v této chvíli nemůžu potvrdit, jestli letos opravdu proběhne.

Kdo má rád život v kontaktu s přírodou, tomu se musí v Horních Vilémovicích moc líbit.
Je to tak, máme tu relativní klid, žijeme tu v kopečkách oklopeni přírodou, lesy. I když 22 hektarů obecních lesů jsme museli obnovit, protože nám všechny uschly. Les býval i zdrojem příjmů pro obec, ale už asi pět let převažují výdaje. Pětinu našich obecních příjmů dáváme do lesa, což už je relativně dost. Letos bychom už ale měli dosázet poslední zbylá místa a pak se musíme postarat, aby les opravdu rostl. Ale to je problém naprosté většiny Třebíčska.

Děkuji za rozhovor.
Foto HoN: Arnošt Pacola