DALEŠICKÁ PŘEHRADA (juh) - možná se vám to už stalo. Potulovali jste se po pobřeží nějaké naší přehrady a na slkalisku či větvi jste našli shluk krásných škebliček. Rozhlédnete se a vidíte  je všude. Támhle a támhle taky… Najednou si připadáte jako někde u moře. To je krása! Ale věřte mi to, ani ne. Jedná se totiž o slávičku mnohotvárnou, Dreissena polymorpha, což je invazní druh, který se velice rychle šíří celou Evropou. Vlastně celým světem.

Známá je také jako slávička trojúhelníková. Tento malý sladkovodní mlž pochází z oblasti kolem Černého a Kaspického moře. Jedná se o invazní druh, který se rychle rozšířil po celé Evropě, Severní Americe a dalších částech světa, což má vážné ekologické a ekonomické důsledky.

Má charakteristickou trojúhelníkovou lasturu dlouhou asi 2–5 cm. Ta je obvykle pruhovaná, od světlé po tmavou, což dodává mlži charakteristický „zebra-like“ vzhled. Přichytává se na pevné povrchy pomocí byssových vláken, což mu umožňuje přilnout ke kamenům, lodím, trubkám a dalším strukturám. A to je právě ten problém. Díky své neuvěřitelné množivosti je schopna velice rychle zarůst trubky, česla, chladicí systémy a další technická zařízení, která tím vyřadí z provozu. Její kolonie tvoří až 40 000 jedinců na metru čtverečním.

To však není vše. Invazní populace mohou významně narušit místní ekosystémy. Její schopnost filtrovat velké množství vody vede k vyčerpání živin pro původní druhy planktonu, čímž narušuje potravní řetězec. Jedna slávička může denně přefiltrovat až jeden litr vody! Tím odstraňuje plankton a živiny z vodního sloupce. Má úžasnou schopnost přizpůsobit se různým typům vodních prostředí, včetně sladkovodních jezer, řek a přehrad.

Navíc se může hromadit v takových množstvích, že způsobuje ucpávání vodovodních potrubí, chladicích systémů elektráren a jiných zařízení.

Slávička mnohotvárná tak má výrazný dopad na životní prostředí i ekonomiku. Ekologicky totiž mění složení ekosystému tím, že konkuruje místním druhům o zdroje a snižuje biodiverzitu. Ekonomicky jsou náklady spojené s čištěním a údržbou infrastruktur, jako jsou vodovodní a kanalizační systémy, značné.

Konkrétní příklady známe i od nás. V povodí Moravy působí největší škody na novomlýnských nádržích. Tam ji sice vodohospodáři registrují teprve od předloňského roku, ale už loni kvůli ní museli vyměnit část zařízení tamní vodní elektrárny. Nyní hrozí, že se do MVE Nové Mlýny bude muset investovat cca 6 milionů korun na změnu technologie chlazení.



„Kromě škod na technologických zařízeních ubližuje svým příbuzným. Přisedá na vzácné velké mlže (velevrubi, škeble) které tímto způsobem vlastně „zadusí“. Přitom to jsou užitečné a ohrožené druhy, které do naší přírody patří a člověku žádnou škodu nezpůsobují,“ vysvětlil nám jeden z našich předních odborníků Karel Douda z České zemědělské univerzity, na kterého jsme se obrátili. „Prevence spočívá především v omezení jejich šíření a potom v mechanickém a chemickém odstraňování.“

O tom ví své potápěč Josef Kochtík, který pro elektrárnu na Dalešické přehradě čistí dosedací plochy hradel: „Jsou tam i deseticentimetrové vrstvy těchto malých mlžů. Není to žádná legrace. Bez pravidelného čištění by zařízení přestala být funkční.

Nabízí se otázka, zda by se mimořádná filtrační schopnost těchto mlžů nedala využít při čištění vod od řas a sinic? „V některých případech ano, ale většinou převáží negativní vlivy. Vhodnější by bylo, kdyby tyto funkce plnily ty původní druhy velkých mlžů, kteří nemají vedlejší negativní dopady (nezpůsobují škody na infrastruktuře atd.),“ vysvětluje nám biolog Karel Douda.

Tiskový mluvčí JE Dukovany Jiří Bezděk k problému řekl: „Výskyt invazního druhu slávičky mnohotvárné v řece ve vodě Dalešické přehrady dlouhodobě sledujeme a monitorujeme. Proti jejich usazování v technologii jsme zavedli opatření při vstupu surové vody do elektrárny. Ve většině výrobní technologie používáme vodu chemicky upravenou, tzv. demineralizovanou vodu, která je zbavena všech nečistot a minerálů.“

Z celého problému vyplývá, že kontrola a management populací tohoto krásného mlže je obtížný a velmi nákladný. Opatření zahrnují fyzické čištění, chemické metody, ale i biologickou kontrolu. Hlavním problémem zůstává prevence dalšího šíření, zejména pomocí lodí, které mohou nést larvy sláviček na svých trupech nebo v balastních vodách.

Slávička mnohotvárná je fascinujícím příkladem toho, jak může jeden druh výrazně ovlivnit ekosystémy, do kterých byl zavlečen, a zároveň ukazuje šíření invazních druhů.

Foto HoN: Jan Uher