---

ČESKO / TŘEBÍČSKO (herb) - Vyhlášením samostatnosti zákonem z 28. října 1918 a ani volbou prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka 14. listopadu téhož roku se neudělala za monarchií tlustá čára a nezačal se od nuly budovat nový stát. Jak ostatně uvedl sám Alois Rašín ve zmíněném zákoně vyhlašující samostatnost, v českých zemích i nadále platily rakouské zákony, aby nedošlo k jakémusi právnímu vakuu. Podobně tomu bylo i s obecní samosprávou.

Významnými dokumenty v této oblasti jsou obecní zřízení z let 1861-1864, dle jejichž ustanovení, sem tam novelizovanými, se obce řídily až do roku 1945. Po vzniku ČSR nastala úprava této oblasti zkraje roku 1919. Vláda Karla Kramáře přijala v únoru a lednu tohoto roku zákon o obecních volbách a novelu k obecnímu zřízení. Nový volební řád přinesl novinku v podobě rovného a přímého hlasovacího práva všem občanů starším jednadvaceti let s trvalým bydlištěm v obci alespoň tři měsíce. Co se pasivního volebního práva týče, obecním zastupitelem se mohl stát občan starší šestadvaceti let, který v obci minimálně rok žil. Se zmíněnou novelou přišla též obměna obecních orgánů. Z obecního výboru se nově stalo obecní zastupitelstvo, obecní představenstvo složené ze starosty, náměstků a radních se změnilo na obecní radu. Sám starosta zastupoval obec navenek, zastupitelstvo schvalovalo rozpočet, udělovalo domovská práva, řešilo obecní jmění a podobně.

Vůbec první komunální volby se v ČSR uskutečnily 15. června 1919. Volby nejen že přinesly mnohdy obměnu ve vedení měst a obcí, ale pořádně zatřásly i s celostátní politikou. Volby jednoznačně vyhrála sociální demokracie, za ní se umístili socialisté, agrárníci, lidovci a až poté Národní demokracie premiéra Karla Kramáře. Výsledky voleb, zejména tedy silné postavení levicových subjektů, zapříčinily pád všenárodní Kramářovy koalice a v červenci vznikla druhá československá vláda, a to rudozelená koalice Vlastimila Tusara. Vládní kabinet zde tvořili sociální demokraté, agrárníci a socialisté.

Město Třebíč vedl od roku 1905 přes první válku a převratné události z podzimu 1918 až do zmíněných obecních voleb starosta Karel Přerovský. Tohoto právníka a pozdějšího soudce, dlouholetého komunálního politika a též syna prvního českého starosty Třebíče Ignáta Přerovského najdete v přiloženém tablu starostů vlevo nahoře vedle okresního hejtmana Josefa Nováka. Ač se v komunálních volbách 1919 těšili z vítězství sociální demokraté a společně se socialisty získali v zastupitelstvu většinu, starostou se stal kandidát České strany pokrokové Jaroslav Hrabák. Jemu se však nepovedlo úřadovat po celé volební období. Po rezignaci všech zastupitelů v roce 1924 bylo zastupitelstvo rozpuštěno a do čela města se opět dostal Karel Přerovský, tentokrát však coby vládní komisař.