Dominika Zichová

16. 03. 2025

OKŘÍŠKY - Městys Okříšky leží nedaleko od Třebíče. Jedná se o významný železniční uzel mezi Jihlavou, Znojmem a Brnem. Okříšky jsou inovativním a nadčasovým místem s bohatým kulturním životem. Archeologické výzkumy v roce 2022 objevily v areálu zámku keramické střepy z 12. století, které dnes najdeme v Muzeu Vysočiny, nejstarší písemná zmínka je z roku 1371. Již 15. rokem zde vykonává funkci starosty Zdeněk Ryšavý, předtím byl od roku 1994 členem zastupitelstva a rady městyse. 

Po delší odmlce jste se loni zúčastnili soutěže Vesnice roku. Vyhráli jste fialovou stuhu za inovativní obec. Kdo se soutěže může zúčastnit?

Ano, je to tak. Vyhráli jsme fialovou stuhu jako nejinovativnější obec Kraje Vysočina. Od loňského roku se jedná o novinku. Přemýšleli jsme, že se již účastnit nebudeme, jelikož Okříšky jsou poměrně veliké a soutěž se zaměřuje spíše na menší obce. Ale paní ing. Fryšová z kraje nás upozornila, že novinka – fialová stuha je přesně pro nás a ocenění jsme nakonec opravdu získali. Abyste se mohli soutěže zúčastnit, musíte být vesnicí nebo městysem. Paradoxní je, že největší obec v ČR má asi 7 500 obyvatel, zatímco jsou města, která mají 300-400 obyvatel. Ale ta se zúčastnit nemohou, jelikož mají statut města.

Co se přesně skrývá za oceněním inovativní obce?
Můžete si pod tím představit spoustu věcí, kterým se věnujeme a které nejsou úplně běžné. Pochlubili jsme se například naším informačním systémem, který je na vysoké úrovni, včetně elektronické úřední desky, responzitivních webových stránek, sociálních sítí a podobně. Dále sem patří biodynamické veřejné osvětlení – ekologické i úsporné, projekty na zadržování vody (např. na parkovištích, hřbitově), polytechnické učebny ve škole (roboty, 3D brýle, 3D tiskárny) a další ne zcela všední a řekněme inspirativní věci.

Okříšky jsou v mnoha ohledech inovativní. Obecní úřad máte dokonce vytápěný bioplynkou a také sportovní hřiště se speciálním povrchem. O co přesně se jedná?
To se v podstatě začalo řešit před lety, kdy jsme přemýšleli o vybudování kulturního zázemí. Byly dvě varianty – obnova hasičárny a sokolovny. Sokol nám v té době nechtěl prodat sokolovnu, šli jsme tedy cestou vybudování nové hasičské zbrojnice. Následně jsme starou zbourali, zrekonstruovali přistavěný sál a dostavěli přední část, takže dnes máme krásný, moderní kulturní dům. No a Sokol nám nakonec prodal aspoň přilehlé hřiště, kde jsme vybudovali víceúčelový areál s asfaltovou plochou na hokej a hokejbal, okolo ní tartanovou dráhu a vedle hřiště s umělou trávou. Nicméně asfalt je tvrdý, trpí na něm pohybový aparát, hlavně u mládeže. Proto jsme se rozhodli položit na něj umělý povrch a vybrali jsme asi ten nejlepší, který je dnes na trhu. Sice byl dražší, ale za tu kvalitu to stálo. Všichni si jej pochvalují a hřiště nyní budou moci v létě využívat i florbalisté.

Okříšská základní škola je známá neustálým zaváděním různých novinek a moderních technologií. Každým rokem nejen do budov, ale i do vybavení školy investujete nemalé peníze…
Naše vztahy jako zřizovatele a vedení školy jsou velice dobré, což situaci hodně pomáhá. Každoročně zde investujeme, takže můžeme říct, že celá škola je zateplená, máme kompletně renovované třídy a sociálky ve staré budově. V nové budově je zatím hotové jedno patro a přízemí, v letošním roce bychom chtěli dokončit patro druhé, realizovat průchod ze šaten na nádvoří včetně jeho úprav pro venkovní výuku, rekonstruovat zbývající dvě družiny a vyměnit výtah v jídelně. Tím pádem by celá škola měla být kompletně zrenovovaná, důležité je také to, že je bezbariérová.

Jedná se o poměrně nákladnou rekonstrukci. Podařilo se vám získat nějaké dotace?
Na bezbariérovost či první etapu rekonstrukce družin jsme dotace měli, stejně tak na přístavbu mateřské školy. Nicméně třeba třídy na druhém stupni financujeme z vlastních zdrojů. V případě, že jsou vhodné dotační tituly, tak je samozřejmě využíváme. Ale rozhodně to nemáme tak, že když není dotace, není investice. Naopak, bez dotací jsme vybudovali kulturní dům, hasičskou zbrojnici, skatepark atd.

Poměrně nedávno došlo také k přestěhování knihovny do centra městyse. Je hojně navštěvovaná a koná se tu celá řada besed, přednášek, proběhl zde i vzdělávací program pro seniory. Interiér byl architektkou stylově upraven tak, že evokuje les. Což je na knihovnu na malém městě také poměrně nezvyklá věc.
Původně se v budově nacházela spořitelna, která skončila. Podařilo se nám objekt za dobrou cenu odkoupit. Zvažovali jsme využití na přesunutí úřadu, bydlení apod. Nakonec jsme se ale dohodli na přemístění knihovny. Byla přitom trochu obava, jestli neubude školáků, kteří ji měli přímo v budově školy. Asi trochu ano, ale na druhou stranu přibylo více dospělých čtenářů. Nakonec se tedy jednalo o dobrý krok. A k tomu lesu – to je myšlenka designerky, která přemýšlela, jak využít sloupy uvnitř budovy a napadla ji rovnice knihy = papír = dřevo = les. Moc se jí to povedlo!

V centru městyse se nachází také zdravotní středisko. Dříve jste se potýkali s nedostatkem lékařů. Jaký je stav v dnešní době?
Momentálně máme všechny potřebné lékaře, nicméně některé již v důchodovém věku. Proto musíme přemýšlet do budoucna a máme připravený projekt výstavby bytů přímo nad ordinacemi, což by mohl být bonus pro mladé lékaře. Nedávno se nám podařilo zajistit dětskou lékařku. Měli jsme trochu štěstí, jelikož je přímo z Okříšek, vybudovali jsme pro ni novou ordinaci a přispěli i na její vybavení.

Společnost ESKO-T měla v plánu rozšíření a úpravu sběrného dvora. V jaké je to fázi?
Co se týká tohoto projektu, tento týden se na něm začíná pracovat. Během několika měsíců by mělo být hotovo, rozšířený sběrný dvůr bude průjezdný s možností parkování u jednotlivých velkoobjemových kontejnerů, tak jak je to třeba v Třebíči Na Klínkách. Do budoucna potom bychom uvítali i váhu kvůli stavebnímu odpadu. Aktuálně společně s ESKO-T hledáme nového pracovníka pro obsluhu dvora. Ideální by byl někdo místní, nejlépe aktivní důchodce, protože jde o práci dvakrát v týdnu na čtyři hodiny. Nyní provoz zajišťuje pracovník ESKO-T, nicméně vždy je lepší, když to dělá někdo místní, kdo zná občany, poměry atd.

Jak si stojí Okříšky demograficky? V okolí máte velké průmyslové podniky, dostatek práce, tudíž je patrně zájem o bydlení?
Tak jako všechno mají i velké firmy své klady a svoje zápory. Plusem je určitě zaměstnání pro místní lidi. Díky nim tu nemáme skoro žádnou nezaměstnanost, nepracuje jen ten, kdo nechce. Mínusem je zase nadměrné dopravní zatížení. Poptávka po bytech i stavebních pozemcích je velká, my ale bohužel nemáme žádné obecní stavební pozemky. V územním plánu je několik nových obytných zón, které řeší spíše developeři než obec. Věřím, že pokud by tu vzniklo 100 pozemků, tak jsou během jednoho dvou roků prodané a zastavěné.

Jinak na začátku roku jsme měli přesně 2 000 obyvatel. V posledních letech nás ale ubývalo, přitom víme, že je zde hodně lidí, především nájemníků v bytech, kteří nemají trvalý pobyt, Proto jsme se inspirovali Ždírcem nad Doubravou a na podzim vyhlásili akci – kdo se přihlásí od půlky listopadu do půlky prosince k trvalému bydlišti v Okříškách, dostane dar 4 000,– Kč. Pro městys totiž každý takový člověk znamená cca 20 000 korun do rozpočtu z RUD. Akce byla úspěšná, přihlásilo se nám celkem 27 občanů.

Ještě k bydlení, v dnešní době je i velká poptávka po bytech. Výstavba bytových domů je však nákladná. Mně se spíš líbí, jak jste to pojali vy, když jste ze staré budovy úřadu vybudovali startovací byly.
Ano, máte pravdu. Jedná se o účelné využití objektu, který se vlastně po mnoha desetiletích vrátil ke svému účelu, původně to totiž bývala vila poštmistra. Nebyla to jednoduchá akce, jde cca o 200 let starou budovu, takže stále řešíme např. vlhkost ve sklepě. Dále připravujeme již zmíněnou výstavbu bytů nad zdravotním střediskem, dalších nad knihovnou a ze staršího domu a dílny ve Staré osadě by měly vzniknout další tři byty. Jinak dotační tituly na bytovou výstavbu jsou, nejedná se už ale o 80-90% dotace, jak to bývalo. Nyní se pohybují okolo 20-30 % a do 90 % nákladů stát poskytuje zvýhodněný úvěr. Samozřejmě je to lepší než úvěr komerční, ale pořád jde o několikamilionové částky z rozpočtu na jeden byt.

Žijete zde bohatým sportovním a kulturním životem. V rámci oslav masopustu jste pro návštěvníky připravili netradiční představení. Jak u vás toto funguje? Na koho padá organizace a jak se k tomu staví městys?
To můžeme rozdělit na dvě části. První jsou místní spolky, kterých vzhledem k velikosti Okříšek máme hodně. Převážná většina je sportovních – fotbal, hokejbal, Sokol, Pionýr s florbalem, hasiči, tenisté, z kulturních Okřešánek. Spolky pořádají plesy, čarodějnice, letní kino, Sedmikvítek, ale aktivně se zapojují i do akcí městyse. To je ta druhá část, některé akce pořádá knihovna, hlavně ale komise společenského života, např. Den pro ženy, Slavnosti vína a folklóru, Dny pro Okříšky, setkání seniorů, Adventní jarmark či Peklo a nebe na zámku. Také se snaží obnovovat tradice, jako je stavění a kácení máje či právě masopust. Tradiční pojetí masopustu, kdy masky obchází celou ves, u nás vzhledem k velikosti není možné, to bychom museli začít už v pondělí, abychom to do soboty stihli. Takže jsme se letos inspirovali blízkou Rokytnicí a připravili představení Popletená pohádka aneb O(k)říšky pro Sněhurku, kterou jsme si skvěle užili nejenom my jako účinkující, ale především diváci. Poté následovala masopustní zábava.

Ve městech obvykle funguje grantový systém. Jak je to u vás s podporou spolků?
Také máme grantový systém, který jsme zavedli někdy kolem roku 2000. V současné době mezi spolky rozdělujeme každoročně 650 tisíc korun. Máme dvě kapitoly, jedna je zaměřená na činnost a akce, druhá na drobné investice a údržbu areálů. Snažíme se zohledňovat zejména práci s mládeží, a pokud vím, spolky jsou s ním spokojené.

Máte zde velmi šikovný tým dobrovolných hasičů, který často přijíždí k událostem jako první. To jste na ně asi pyšní, že?
To jsme a hodně! Naši kluci mají výjezdový čas 10 minut, ale většinou vyjíždějí už ve 4. - 5. minutě. Dobrovolně se přihlásili k předurčenosti na dopravní nehody, což podle mě klobouk dolů. S přispěním místních firem jsme jim pořídili vyprošťovací zařízení a také dva AED. A protože jsou to srdcaři, pomáhají i jinak – s ucpanou kanalizací, s kácením stromů atd. Takže bez hasičů by vše bylo mnohem těžší.

Jak si letos stojíte s investicemi? Kam prostředky půjdou?
Letošní největší plánovanou investicí je rekonstrukce ulice Komenského, připravujeme i několik dalších dopravních záležitosti, kde zatím čekáme na stavební povolení – parkoviště u stadionu, chodník s místem na přecházení silnice na Masarykově ulici, prodloužení komunikace v boroví. Pokračovat bude výměna veřejného osvětlení za biodynamické, rekonstrukce druhého podlaží učebnového pavilonu, nové družiny, úpravy nádvoří školy, obnova tříd v mateřské škole, výtah ve zdravotním středisku, požární přívěs pro hasiče. Máme také podanou žádost na revitalizaci požární nádrže, tam zatím čekáme na výsledek.

Historicky je rozvoj Okříšek spjatý se železnicí. Máte nějaké informace o připravované modernizaci a elektrifikaci? Komunikují s vámi v tomto ohledu České dráhy?
S Českými drahami i Správou železnic je to jednání poměrně složité, nicméně víme, že se projektuje a elektrifikace by měla dojít až do Okříšek, poté snad i do Jihlavy. Nicméně asi to bude na delší dobu. Zaznamenali jsme úvahy o zrušení předního nástupiště, v takovém případě bychom měli o plochu zájem, bylo by zde ideální vybudovat parkoviště a přestupní terminál. Ale konkrétního zatím také nic není.

Dominika Zichová
Foto HoN: Martina Dědková Chromá