TŘEBÍČ/PRAHA (ap) – Sedm starodávných divů světa a svatí, tak zní název výstavy třebíčské malířky Milady Vedralové, která byla 13. února zahájena v předsálí Jednacího sálu Senátu Parlamentu ČR. Malířka účastníky vernisáže seznámila nejen se svým životem, ale i s osudem jejího tatínka, kterému výstavu zasvětila. Výstava potrvá jen do pondělí 26. února.
Milada Vedralová (1947) je absolventkou Vysoké školy zemědělské v Brně. Za svoje učitele v oblasti výtvarného umění považuje malíře Ladislava Babůrka a Vlastimila Tomana, jenž byl po dlouhá léta jejím odborným i lidským rádcem. Vytvořila ale i vlastní malířské kopie Sedmi divů světa podle obrazů Zdeňka Buriana, které jsme mohli v Třebíči vidět například v roce 2019 ve výstavní síni Předzámčí. Velkou inspirací jí také byla tvorba malíře Vladimíra Komárka.
Zcela osobní polohu autorčiny tvorby představují exp-resivní malby andělských bytostí. Pod vlivem křesťanské inspirace už namalovala anděly i biblické postavy včetně Poslední večeři Páně. .jpg)
Vedralová se zabývá také restaurováním starých obrazů. Od roku 2019 do roku 2023 tak například zrestaurovala 17 obrazů na Mariánské cestě v Hlubokých Mašůvkách, která je součástí poutního areálu a je celoročně volně přístupná. A v lednu 2023 restaurovala obraz Panna Marie s Ježíškem pro farnost Jevišovice.
Do širšího povědomí Třebíčanů vešla Vedralová od roku 2012 výstavami v kostele sv. Martina svých olejomaleb a archivních prací studentů katolického gymnázia, kde působila jako učitelka výtvarné výchovy a biologie téměř dvacet let. Na přelomu let 2014 a 2015 se představila na výstavě v Galerii chodba katolického gymnázia a v roce 2016 měla výstavu v Galerii Kruh v třebíčském Zámostí.
Kolekcí olejomaleb zaujala třebíčská autorka třeba i v Bozkově v Podkrkonoší. Se svolením faráře Krzysztofa Mikuszewského tam nainstalovala své obrazy v proslulém poutním kostele Navštívení Panny Marie Královny hor. Bozkov, jedno z nejstarších poutních míst v Čechách a na Moravě, se nachází na rozhraní Podkrkonoší, Českého ráje a Jizerských hor. O poutní místo původně pečovali benediktini, později je vystřídal řád cisterciáků a nyní je ve správě Misionářů Matky Boží z La Saletty.
Foto: Archiv Hany Žákové
