Další zastávkou v seriálu s názvem Toulky po Třebíčsku je obec Třebenice. Ta se nachází 12 kilometrů jihovýchodně od Třebíče. V současnosti zde žije 451 lidí. K obci připadají dvě osady: Plešice a Chroustov.
Třebenice jsou členem mikroregionů Hrotovicko a Horácko. Obcí prochází silnice druhé třídy II/351. V období let 1368 až 1457 ve vesnici stávala tvrz. První písemná zmínka o Třebenicích pochází z roku 1406, kdy Přech z Kojetic poslal k soudu Hovorku, že mu pobral desátky, které v obci získal. Starší je však zmínka o osadě Chroustov, ta je z roku 1385, kdy byla osada Chroustov prodána Ráčkovi ze Zbraslavi. Nejstarší je zmínka o Plešicích, a to již z roku 1131, kdy spadaly pod Znojmo. Třebenice původně patřily k hradu Holoubku, ten byl po roce 1440 z nařízení velkomeziříčského sněmu zbořen a později jej obsadili loupežníci. V polovině 16. století zakoupil panství Valeč včetně Třebenic Jan z Pernštejna. Od pradávna byla vesnice pod správou dalešického panství. V roce 1685 spojil Leopold Odkolek valečské a dalešické panství. Úplně samostatnými se staly Třebenice až ke konci 20. století. Mezi občanská a zájmová sdružení působící v Třebenicích patří sbor dobrovolných hasičů, svaz žen, myslivecký spolek, včelaři, rybáři a turisté. Rovněž se v obci hraje fotbal a stolní tenis. Třebenická kaple sv. Cyrila a Metoděje je zapsána na seznamu kulturních památek České republiky. K Třebenicím rovněž patří přírodní rezervace s názvem Staré duby. Zde se potkává příroda různých rázů s historií v podobě zříceniny výše zmíněného hradu Holoubek. Rovněž tu najdete i Plešický vodopád. Ačkoli krásná příroda se tu nachází již drahnou dobu, rezervace o rozloze 55 hektarů byla založena teprve nedávno, v roce 2017.
Na poměrně malém území nad dalešickou přehradou se tu potkává svět teplých doubrav s chladnějším suťovým lesem javorů a lip. Přehrada zde vytvořila hlubokou a ostrou zákrutu, jež jakoby rozděluje dva světy. Směrem k Třebíči se nachází vlhkost a chládek milující vegetace, kdežto na druhé straně je téměř step. Některé duby, které v rezervaci rostou, jsou opravdu staré. Jejich věk se odhaduje na více než 150 let. Mezi zajímavé zástupce keřů, na které můžete při procházce touto unikátní přírodou narazit, patří planý rybíz nebo skalník celokrajný. Mezi další zástupce rostlinné říše, kteří zde spokojeně vegetují, patří lilie zlatohlavá (zlatohlávek), vzácná večernice lesní, kručinka chlupatá nebo vikev křovištní. Lze se tu setkat i se zvláštností údolí řek na jihozápadní Moravě - volně rostoucím bramboříkem nachovým, jenž v období od června do září krásně kvete. Rozlohou nevelká rezervace je nejen lákadlem botaniků, ale rovněž i zoologů. Staré duby jsou významným hnízdištěm dutinových ptáků, a to například datla černého, strakapouda prostředního a strakapouda velkého, lejska bělokrkého i lejska šedého či holuba doupňáka. Vyskytují se zde i dva druhy sov, puštík obecný a ohrožený výr velký. Mezi zástupce dravců, kteří zde našli útočiště, patří včelojed lesní. Staré duby jsou domovem vzácných druhů pavouků, například snovačky červenonohé, běžníka doubravního či v podzemí žijícího sklípkánka hnědého. Zajímavostí je, že samičky sklípkánka hnědého se mohou dožít v přírodě až 10 let. Proto tento druh pavouka vyhledává dlouhodobě nenarušovaná stanoviště se stabilním klimatem. Vzhledem ke slabé migrační schopnosti vyskytují se tito pavouci v poměrně početných koloniích na tradičních místech. Při notné dávce štěstí lze v přírodní rezervaci rovněž spatřit ohrožený druh motýla, okáče medyňkového. Tento motýl umí mistrně využívat mimiker - jeho zbarvení mu umožňuje splynout s okolním prostředím. V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do Čáslavic.
Pavel Janega
