Redakce

12. 12. 2024

Obec, o které budou dnešní Toulky po Třebíčsku, má bohatou historii. Ostatně okolí vsi bylo obydleno již v době kamenné. Svědčí o tom artefakty a kamenné nástroje, které byly na území vesnice nalezeny. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Častohosticích pochází z roku 1459.

Na konci 15. století ve vsi již fungovala farnost. Tou dobou Častohostice patřily Lichtenberkům. Lichtenberkové byli starým českým šlechtickým rodem. Jednalo se o jednu větev Ronovců (společně s pány z Lipé, Berků z Dubé, pánů z Pirkštejna a pánů z Klinštejna). Svůj název měl rod Lichtenberků odvozen od hradu Lichnice (Lichtenburka). Ve 13. století patřily mezi nejbohatší rody v zemi, a to zejména díky tomu, že se na jejich havlíčkobrodském panství nacházely stříbrné doly. Avšak o století později Lichtenberkové o většinu svého majetku přišli. Ve druhé polovině 16. století byly Častohostice rozděleny na dvě části, kdy jedna část spadala pod Syrovské panství a ta druhá patřila městu Znojmu. V průběhu 17. století měla ves několik dalších majitelů včetně Jana Čejky z Olbramovic, Adama Gabelhouera, Jana Reinharta ze Schaumburku a poté Jana Baptisty z Ostašova. Pánové z Ostašova vesnici vlastnili až do roku 1786. Tehdy byla prodána Jindřichu Nimptschovi. Nimptschové Častohostice spravovali až do roku 1916. V první polovině 19. století bylo novosyrovické panství rozšířeno ještě o Dědice, Hornice a Kojatice. Školství se v obci začalo rozvíjet od roku 1892, kdy byla postavena jednotřídní školní budova. V průběhu 20. století patřily Častohostice městu Moravské Budějovice. Po roce 1994 se obec osamostatnila. V roce 2010 získala ves ocenění v rámci soutěže Vesnice kraje Vysočina za příkladnou péči o památky.

Dominantou obce je původně románská farní rotunda sv. Barbory. Dle pověsti měla být rotunda postavena snad již v době příchodu svatých Cyrila a Metoděje. V průběhu 16. a 17. století byl kostel i s farností protestantský, evangelický a až po roce 1621 jej převzali Katolíci. K rotundě byl přistavěn gotický presbytář. Nynější kostel má dvě boční lodě a součástí kostela jsou i dvě podzemní hrobky (jedna byla původně pro místní kněží a ta druhá pro příslušníky rodu Nimpstchů). V roce 1834 jej značně poškodil velký požár způsobený úderem blesku. O několik let později vyhořela i fara. Svou současnou podobu kostel získal díky přestavbě v první polovině 19. století. Kostel sv. Barbory je chráněn jako kulturní památka České republiky. V roce 2011 probíhala veřejná sbírka, která byla určená na obnovu kostela. U fary v Častohosticích se nachází jejich další pamětihodnost, socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1800. Západně od sídelní části obce stojí na samotě pod rybníkem Stříbrňákem Holíkův mlýn. Leží na řece Jevišovce. První písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1824, kdy zde Jiří Havliš založil svoji mlynářskou živnost. V době první republiky byl majitelem mlýna Vladimír Ondroušek. Poté se vlastníkem mlýnu stal pan Holík, podle nějž se mlýn jmenuje dodnes. Mlýn disponoval v současnosti již zaniklým vodním kolem na vrchní vodu o výkonu třech koňských sil. Přilehlý a výše zmíněný rybník Stříbrňák má rozlohu kolem 3,5 hektaru a jedná se o hezkou přírodní lokalitu. Nejvyšším bodem Častohostic je vrch s názvem Stráž (442 m.n.m.). Na něm stojí věžový vysílač. Toto místo stojí za to navštívit, protože se odtud naskytají krásné výhledy do okolní krajiny. Společenským centrem obce je Prokešova stodola. Ta prošla rozsáhlou rekonstrukcí a znovuotevřena byla 2. června 2023. V sobotu 16. listopadu 2024 se zde konaly Martinské trhy. V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Petrovice.Pavel JanegaObec, o které budou dnešní Toulky po Třebíčsku, má bohatou historii. Ostatně okolí vsi bylo obydleno již v době kamenné. Svědčí o tom artefakty a kamenné nástroje, které byly na území vesnice nalezeny. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Častohosticích pochází z roku 1459.

Na konci 15. století ve vsi již fungovala farnost. Tou dobou Častohostice patřily Lichtenberkům. Lichtenberkové byli starým českým šlechtickým rodem. Jednalo se o jednu větev Ronovců (společně s pány z Lipé, Berků z Dubé, pánů z Pirkštejna a pánů z Klinštejna). Svůj název měl rod Lichtenberků odvozen od hradu Lichnice (Lichtenburka). Ve 13. století patřily mezi nejbohatší rody v zemi, a to zejména díky tomu, že se na jejich havlíčkobrodském panství nacházely stříbrné doly. Avšak o století později Lichtenberkové o většinu svého majetku přišli. Ve druhé polovině 16. století byly Častohostice rozděleny na dvě části, kdy jedna část spadala pod Syrovské panství a ta druhá patřila městu Znojmu. V průběhu 17. století měla ves několik dalších majitelů včetně Jana Čejky z Olbramovic, Adama Gabelhouera, Jana Reinharta ze Schaumburku a poté Jana Baptisty z Ostašova. Pánové z Ostašova vesnici vlastnili až do roku 1786. Tehdy byla prodána Jindřichu Nimptschovi. Nimptschové Častohostice spravovali až do roku 1916. V první polovině 19. století bylo novosyrovické panství rozšířeno ještě o Dědice, Hornice a Kojatice. Školství se v obci začalo rozvíjet od roku 1892, kdy byla postavena jednotřídní školní budova. V průběhu 20. století patřily Častohostice městu Moravské Budějovice. Po roce 1994 se obec osamostatnila. V roce 2010 získala ves ocenění v rámci soutěže Vesnice kraje Vysočina za příkladnou péči o památky. Dominantou obce je původně románská farní rotunda sv. Barbory. Dle pověsti měla být rotunda postavena snad již v době příchodu svatých Cyrila a Metoděje. V průběhu 16. a 17. století byl kostel i s farností protestantský, evangelický a až po roce 1621 jej převzali Katolíci. K rotundě byl přistavěn gotický presbytář.

Nynější kostel má dvě boční lodě a součástí kostela jsou i dvě podzemní hrobky (jedna byla původně pro místní kněží a ta druhá pro příslušníky rodu Nimpstchů). V roce 1834 jej značně poškodil velký požár způsobený úderem blesku. O několik let později vyhořela i fara. Svou současnou podobu kostel získal díky přestavbě v první polovině 19. století. Kostel sv. Barbory je chráněn jako kulturní památka České republiky. V roce 2011 probíhala veřejná sbírka, která byla určená na obnovu kostela. U fary v Častohosticích se nachází jejich další pamětihodnost, socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1800. Západně od sídelní části obce stojí na samotě pod rybníkem Stříbrňákem Holíkův mlýn. Leží na řece Jevišovce. První písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1824, kdy zde Jiří Havliš založil svoji mlynářskou živnost. V době první republiky byl majitelem mlýna Vladimír Ondroušek. Poté se vlastníkem mlýnu stal pan Holík, podle nějž se mlýn jmenuje dodnes. Mlýn disponoval v současnosti již zaniklým vodním kolem na vrchní vodu o výkonu třech koňských sil. Přilehlý a výše zmíněný rybník Stříbrňák má rozlohu kolem 3,5 hektaru a jedná se o hezkou přírodní lokalitu. Nejvyšším bodem Častohostic je vrch s názvem Stráž (442 m.n.m.). Na něm stojí věžový vysílač. Toto místo stojí za to navštívit, protože se odtud naskytají krásné výhledy do okolní krajiny. Společenským centrem obce je Prokešova stodola. Ta prošla rozsáhlou rekonstrukcí a znovuotevřena byla 2. června 2023. V sobotu 16. listopadu 2024 se zde konaly Martinské trhy. V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Petrovice.

Pavel Janega