OPONEŠICE (ap) - Pobyt člověka v malé obci Oponešicích, která má dnes 183 obyvatel, je doložen už v mladší době kamenné. Obec leží severovýchodně od Jemnice a prochází jí silnice z Budkova do Mladoňovic. První písemná zmínka o Oponešicích je z roku 1351, kdy ves patřila Vilhemovi z Upolněšic. Nejstarší stavbou v obci je budova původně gotické tvrze, později přestavěná na ovčín a sýpku. Po roce 1542 ztratila obytnou funkci a začaly přestavby na hospodářskou budovu.
O současnosti obce jsme si povídali s jejím starostou, Ing. Jaroslavem Moltašem.
Vím o vás, že v Oponešicích starostujete už od roku 2001. To už jste v dnešní době stále bující státní byrokracie zralý na medaili za statečnost.
(Smích). Je pravda, že příští rok už to bude čtvrt století. Působil jsem před tím jako místostarosta a starostou jsem se stal, protože bývalý starosta zemřel na infarkt v nedožitých šedesáti letech. Mně už bylo jednašedesát.
Neuvolněný starosta v malé obci, to je dnes člověk stojící neustále jednou nohou v kriminále. Všechen ten nárůst byrokracie, úřadování kolem dotací – je to chvílemi hodně brutální svět. Kdo si to nevyzkoušel, netuší.
Děkuji za pochopení. Štěstí bylo, že tady byla kolegyně paní Ludmila Nevěčná, která na obci působí od roku 1996 a zprostředkovala mi návaznost v dění v obci. Protože jinak bych se ve všech těch šanonech, podkladech a úřednostech ztratil.
Jasná zpráva, kdo nemá dobrou účetní, pokladní a administrátorku dotací, náročnou administrativu nezvládne.
Musím říct, že se nám prakticky každý rok daří postupovat ve zvelebení naší vísky. Získáváme hlavně dotace z krajského Programu obnovy venkova. Jsou to obvykle dotace kolem 125 až 150 000 na danou akci. Mezi tím jsme ale dokázali získat dotace na akce většího rozsahu. Jedním z nich bylo multifunkční sportovní hřiště za 1 400 000 korun, na které jsme získali osmdesátiprocentní dotaci. Na hřišti se dá hrát fotbal, tenis a další míčové hry. Hřiště nemáme zamknuté ani nějak komerčně využívané, zahrát si tam může přijít, kdo má zájem.
Vím, že to hřiště je součástí celého areálu Na Štěpnici, kde se odehrávají i soutěže v požárním sportu.
V tom prostoru je i dětské hřiště. Profesionální firma nám srovnala celé fotbalové hřiště a postavili jsme tam i zázemí pro diváky – budovu s kuchyňkou včetně pergoly a sociálek. Máme tam vše potřebné i pro soutěže v požárním útoku, včetně velké válcové nádrže na deset kubíků vody a startovací plochy. Takže vznikl určitý multifunkční komplex, který by nám mohla závidět i leckterá města.
Nesmíme zapomenout připomenout, že v roce 2017 se stali hasiči z Oponešice vítězem Extraligy České republiky v požárním útoku.
To jsme byli ve vedení obce velmi hrdí, protože kluci nám udělali velmi dobré jméno v celé republice. Člověku úplně bušilo srdíčko, když komentátor závodů hlásil, že nastupuje velký favorit soutěže, družstvo Oponešic. To byla krásné éra asi čtyř let sportovních úspěchů našich hasičů, ale samozřejmě i ta generace odešla.
Ale musím se pochlubit, že i když coby starosta obce nejsem hasič, tak za mého působení dostali naši hasiči asi největší podporu od vedení obce, co se týká stříkaček a veškerého potřebného vybavení. Kompletně jsme zrekonstruovali i budovu hasičské zbrojnice. Nejen její vnitřek, také dostala novou fasádu i střechu. Musím také říct, že hasiči jsou poslední spolek, který se stará o společenský a kulturní život v obci. Ať už se jedná o stavění máje, o pořádání pouťové zábavy, přípravu čarodějnic nebo i přípravu dětského dne.
O Oponešicích je známo, že u vás slavíte svatoanenskou pouť za účasti vysoce postaveného kněze.
To je tak, v době střediskových obcí jsme patřili pod Budkov. Naše děti chodí do budkovské školy, která má první i druhý stupeň včetně mateřské školky. Dodnes má i zemědělské družstvo centrum v Budkově a satelity v Oponešicích a ve Štěpkově. Zároveň jsme i jedna farnost: Budkov-Oponešice. Pyšníme se naším velmi slavným rodákem, Pavlem Posádem, který se ve svých padesáti letech stal biskupem litoměřickým a nyní působí jako světící biskup českobudějovický.
A tak se také stalo, že jsme u nás za přísného dohledu památkářů celkově zrekonstruovali naši místní kapličku. Když pak přijel biskup Posád za svým bratrem Václavem do Budkova, připomněl jsem mu, že kdysi ministroval i u nás v Oponešicích. Slovo dalo slovo a sloužil u nás mši. Takže my u nás už od roku 2009 míváme pravidelně poutní mši s biskupem!
To zřejmě nemá jen tak v nějaké jiné vesnici obdoby.
To asi nemá. Ale pořadatelství mše už máme za ty roky nacvičené. Já jako starosta musím v Moravských Budějovicích vyřídit dopravní uzavírku obce, střed obce se uzavře, nazdobíme kapličku, postaví se podium, biskup přijede a slouží venku poutní mši. Jsme rádi, že sám biskup měl zájem udělat z této mše tradici. Výjimku jsme zatím měli jen dvakrát. To když byl biskup loni na srazu mládeže s papežem. A podruhé jsme jeho účast zrušili, když se do kostela v Budkově zavěšovaly nové zvony, na které jsme jako obec také přispívali. To byla v Budkově také velmi slavná mše, jejíž termín se s naší mší překrýval. Musím říct, že svěcení svatoanenské poutní mše s biskupem poslední neděli v červenci obec zase o trochu více stmelilo.
Určitě se k vám na tu mši sjíždějí i lidé z okolních vesnic.
Je to tak nepochybně i proto, že biskup Posád je knězem, který žije to, co hlásá. Takže když on promlouvá, lidé ani nedutají.
Sestupme z výšin duchovních na zem. Máte u vás dobrou vodu?
Provozujeme u nás vodovod pitné vody pro vlastní potřebu.
Zdroje vody máte dostačující?
Měli jsme a máme kopané studny. Přišlo ale období sucha let 2016–2018, a tak jsme nechali vyhloubit 62 metrů hluboký vrt, který má vydatnost třikrát větší, než je současná spotřeba obce. Problém byl ale v patnáctinásobném překročení obsahu železa a manganu ve vodě. Není to ani tak problém z pohledu lidského zdraví, ale spíš spotřebičů. Takže musela následovat výstavba vodojemu s filtrační úpravnou vody. To si vyžádalo dovést elektřinu k čerpadlům vody do akumulační nádrže atd. atd. Už máme ale hotovo, zkolaudováno a poslední rozbory ukazují, že se snížil i obsah dusičnanů v našem vodovodu. A samotná voda ve vrtu má z hlediska dusičnanů a dalších limitů kvalitu vody kojenecké.
Dobrá voda, to je základ pro dobrý život.
U nás se navíc jistíme tím, že můžeme být během chvilky napojeni na vodovod z Vranova. Všechnu potřebnou infrastrukturu máme.
Tomu říkám strategické uvažování v době postupující klimatické změny.
Byl v tom ale jeden problém – když jsem žádal o dotaci na vodojem, nedostali jsme ji, protože řekli, že už jsme dotaci získali na přivaděč z Vranova, a vodu tedy zajištěnou máme.
To se zdá být z pohledu úředníka logické.
Mně ale připadá smutné, že když někdo v dnešní době dokáže zajistit pro obec další zdroj vody, řekne se mu Nic nedostaneš. Ale zvládli jsme to z vlastních finančních zdrojů. Ostatně v naší obci jedeme dlouhodobě bez jakýchkoliv úvěrů a pořád držíme i nějakou finanční rezervu.
A co obchod ve vsi, máte?
To je věc, která mě docela vytočila. Když jsme si museli v roce 2020 vykoupit bývalou prodejnu Jednoty, kterou jsme stavěli za komunistů v Akci Z. Prodejnu jsme po dlouhých tahanicích odkoupili za 1,5 milionu korun.
Ale beru to tak, že když máme v obci peníze na hřiště, na klubovnu, musíme mít peníze i na prodejnu pro staré lidi. Takže teď máme prodejnu vlastní a pronajímáme ji. Přiznám se, že dotace na její provoz od kraje nežádám. Ale získáváme třeba dotace pro zaměstnávání lidí na veřejně prospěšné práce, třeba pro mladé maminky nebo i muže starší 55 let. Pro údržbu zeleně a úklid v obci je to dobrá věc.
Jak už jste zmínil, děti z Oponešic chodí do školky a školy v Budkově.
K tomu už jen na závěr řeknu, že u nás máme zrekonstruovanou budovu bývalé školky. Vybouráním vnitřních příček jsme z ní vytvořili malý kulturní dům s veškerým potřebným zázemím. Hodně se využívá třeba na setkání důchodců, oslavy kulatých životních výročí, na tzv. brány před svatbou atd. A v rámci poutě tam samozřejmě pořádáme taneční zábavu. Ve venkovním prostoru máme vydlážděný parket a nádherně zastřešenou uzavíratelnou prostoru pro muzikanty. Takže naše venkovní zábavy mají velmi dobrý zvuk. Když v létě vyjde počasí a rozestaví se ještě párty stany, nemá to chybu. A je to i tak, že jednou pořádá pouťovou zábavu Budkov a další rok zase Oponešice. Takže takhle my tady žijeme, dvě sousední obce v dobré náladě a sousedské pospolitosti.
Foto HoN: Arnošt Pacola
