ŠTĚPKOV (ap) – Malá obec se 114 obyvateli leží v malebné krajině mezi Radkovicemi a Domamilí v jihozápadní části okresu Třebíč 12 kilometrů od Moravských Budějovic. První písemná zmínka o obci je z roku 1351, ale její dominantou je krásně zachovalá rotunda s apsidou z 12. století.
V posledních deseti letech prodělal Štěpkov na pohled až neuvěřitelnou proměnu k lepšímu, když jeho vedení dokázalo skloubit požadavky dnešní doby s odkazem historie. Péče o veřejné prostranství má ve Štěpkově tradici. Obec za takový přístup získala čestné uznání už v roce 2010 v soutěži Vesnice roku Vysočiny. A dalších několik ocenění: v roce 2016 za příkladnou péči o sakrální stavbu, v roce 2018 za rekonstrukci staveb venkovské zástavby - za opravu hasičské zbrojnice. V roce 2019 za péči o drobné sakrální památky a v roce 2022 za obnovu venkovských tradic. O proměnách Štěpkova jsme hovořili s jeho současným starostou Jaroslavem Kyprým, který svoji funkci vykonává od roku 2014.
Rotunda je nepochybně dominantou vaší obce.
Štěpkov zřejmě vznikl daleko dřív, než jsou první písemné zmínky o něm. Ještě před deseti lety jsme ale neměli znak ani vlajku. Takže když jsme se rozhodovali, jaký symbol, tak jsme nechtěli nic jiného než rotundu. Není sice druhá ani třetí nejstarší v České republice, ale to není podstatné. Při 570. výročí obce a srazu rodáků samozřejmě oslavy začaly také právě u naší rotundy.
Střed Štěpkova je moc pěkný - tři rybníky, posečené trávníky, opravený obecní úřad, nová pergola kolem něj, dětské hřiště, hřiště na míčové hry, nové lavičky lákající k posezení…
Podařilo se postupně proměnit střed obce od roku 2014 po zvolení nového zastupitelstva. Pohledově jsme střed obce vrátili do podoby, jak by podle mého názoru měly vesnice vypadat.
Do prostoru horní části návsi krásně zapadá nová hasičská zbrojnice s nápisem Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci.
Nápis na hasičárně máme hodně veliký. Vesnici to svým způsobem zdobí a myslím, že je to také ku prospěchu věci.
Jak starý je váš SDH?
Původní sbor byl založen roku 1938 a zanikl roku 1995. Takže jsme u nás zakládali hasičský sbor znovu 6. září 2015. A v roce 2016 jsme založili i jednotku obce a ještě ten rok si jako první na Vysočině díky dotacím přivezli hasičské auto. Díky dotacím jsme také z jedné staré stodoly udělali hasičskou zbrojnici, přes noc nasvícenou. Je v ní také sklad pro obecní techniku na sečení trávy a veškerý další provoz obce. V roce 2019 se nám podařilo upravit podobu požární nádrže. Býval to oplocený obdélník z panelů, jak se to dělalo v 70. letech minulého století. A zachovali jsme i návesní rybník. Zajímavostí je, že pro naše tři rybníky nemáme kvůli vysoké nadmořské výšce přítokovou vodu, všechny je máme na pramenech.
V sousedství obecního úřadu máte i nedávno rekonstruovaný památník padlým v I. světové válce.
Ten se nám podařilo také v roce 2018 opravit z dotačních peněz Ministerstva obrany. Jeho nové odhalení a slavností požehnání bylo do značné míry symbolické stým výročím ukončení I. světové války. Byla to důstojná oslava, měli jsme zde i vojáky z náměšťské základny, kteří se účastnili misí na Balkáně a dalších místech.
Co dalšího se vám podařilo?
V roce 2015 jsme udělali část dětského hřiště vedle obecního úřadu. Ve druhé etapě jsme pokračovali v roce 2019. V tom roce jsme spravili i obecní úřad z dotace Ministerstva pro místní rozvoj. Využíváme i dotací pro podporu veřejně prospěšných prací z Úřadu práce z Třebíče. Je dobré, že se nám na údržbě obce střídají vždycky dva až tři lidé, kteří už vědí, co je pro vesnici potřeba udělat. Jsme rádi, že je máme, pracují dobře a na vzhledu obce je to opravdu vidět.
Přiznám, se, že jsem si toho v minulosti moc nevšímal, ale dnes, když kdykoliv projedu nějakou cizí obcí, tak předně vím, jestli tam zaměstnávají lidi na veřejně prospěšné práce, nebo ne. Když je před některými domy tráva posečená a vedle ne a jinde zase posečená a vedle ne, tak to svědčí o tom, že jejich náves není brána jako veřejné prostranství a každý si seče před vlastním domem sám. U nás sice máme také některé plochy, které nejsou majetkem obce, ale necháváme vesnici kompletně posíct celou.
Když je zkrátka obec posečená od cedule k ceduli, hned to jinak vypadá.
Přesně tak. Vesnice pak na pohled vypadá úplně jinak, tedy mnohem lépe.
Zaměřili jste se i na opravu sakrálních staveb.
Byl to další dotační titul, který jsme využili až na jeden případ k opravě všech křížků v obci, ať už jedete na kteroukoliv stranu, k Budkovu nebo k Domamili. Každý kříž je jiný, každý z jiného roku. Udržujeme i jejich okolí a na připravené lavičky si lidé mohou sednout, zavzpomínat, pomodlit se.
Hodně nás potrápila situace kolem křížku na pomníku 16 padlých vojáků a legionářů z I. světové války. Když se začal před lety spravovat, odborná firma kříž něčím polila, ale ta chemikálie protekla medailonky s padlými a jejich fotky zničila. Velice nám pak s obnovením snímků pomohla paní Mixová z Moravských Budějovic. Proběhly i konzultace s Ministerstvem obrany, zda v tom či onom roce války měli rakousko-uherští vojáci tu či onu čepici, ten či onen knoflík či odznak.
To jste si tedy dali obrovskou práci, abyste zachovali historickou autentičnost fotografií padlých na pomníku.
Velmi nám pomohl i pan Jiří Gráf z Kojatic, který měl přístup do starých vojenských archivů. Už jsme náš pomník od té doby i dvakrát šetrně umývali wapkou, aby zase nedošlo k nějakému poškození fotografií.
Zajímavou okolností také je, že na tom pomníku byly ještě tři nápisy úplně dole, o kterých dlouhá léta nikdo nevěděl, protože byly špatně čitelné kvůli mělkému reliéfu vytesaného písma. Zřetelnější byly jen při určitém úhlu osvětlení. Jednou navečer, když jsem šel z obecního úřadu domů, bylo mi na pomníku něco divného. Až napotřetí, když mi slunce udělalo potřebný stínový efekt, jsem ty tři nápisy rozluštil. Později jsme je také obnovili.
Takže jste zachovali další kousek historické paměti.
Máme u nás v obci také osm nástěnek naučné stezky a jedna z nich je přímo u pomníku. Když zájemce si nahraje čárový kód, dozví se více informací, kde který voják padl, že je třeba pochovaný na vojenském hřbitově ve Vídni. U pomníku se zastavuje hodně kolařů jedoucích po cyklostezce naší obcí a mnohé historie zajímá.
Máme u nás také zastávku poutní cesty na Svatou horu u Příbrami, která k nám měla podle původních představ směřovat z Domamile a naší obcí projít po silnici. Ale protože si myslím, že poutní cesta po silnici není to pravé, tak jsme se domluvili, že jsme ji z Domamili odklonili, aby šla naším katastrem přes les k hájence. U křivé borovice se zájemci dočtou také o fungování partyzánské skupiny Lenka-Jih. S pamětnicí těch událostí, paní Kopcovou, máme nahrané vzpomínání na ty události. Poutníci se mohou podívat i na naši rotundu.
Poslední roky nebyly v naší republice dobré, po kůrovcové kalamitě přišel covid.
Měli jsme přes pět hektarů lesa a zbyl nám z něj asi hektar a půl. Díky dotacím ale máme nově vysázeno, oploceno. Vyžínáme, nástrahy na kůrovce dáváme a nové stromky už nám pěkně rostou. Ale kousek lesa nám ještě loni kůrovec sežral, to dříví jsme vytěžili letos. Máme zažádáno opět o dotace, takže budeme mulčovat, dělat oplocenky a na podzim zase sázet smíšený les. Je taková myšlenka, že bychom dvě tři řady stromků šli zasázet sami jako obyvatelé obce i s mládeží, aby po čase mohla vzpomínat, že se také podílela na obnově obecního lesa.
A co ovocné stromy?
Sázíme je různě po obci, po břízách třeba švestky, jabloně
a třešně. Švestka, ta je optimální, ta se dá zpracovat i jinak. Od roku 2016 jsme s okrašlovacím spolkem z Domamile využili dotační titul na vysazení stromořadí ovocných stromků za naší vesnicí – hrušky, jablka, švestky. Myslím, že je dobré, když budou ovocné stromy podél cest užitečné pro člověka i pro zvěř a ptactvo, které tam nebude hrozit nebezpečí z dopravy jako u silnice.
Jak je to s obživou obyvatel? Na webových stránkách obce uvádíte, že většina obyvatel Štěpkova se živila a dodnes se živí zemědělstvím. Převážná část je tedy zaměstnána v ZD Budkov a v závodech i službách Moravských Budějovic. V obci dále působí 15 registrovaných podnikatelských subjektů, z toho 8 soukromě hospodařících rolníků.
To už se nám trochu změnilo. Dnes už tolik lidí v zemědělství nepracuje. Je tu ale přece jen řada soukromě hospodařících zemědělců, kteří nemají velké výměry. Někdo to má jako hlavní činnost, někdo jako přivýdělek při jiné práci.
Jak se snažíte udržet mladé lidi, můžete jim nabídnout nějaké obecní pozemky na stavbu rodinných domků?
Územní plán máme od roku 2015 a jeho změnu jsme u nás dělali v roce 2021. Měli jsme u nás dvě ne úplně vhodná stavební místa, připojení na pitnou vodu a elektřinu by bylo dobré, ale odpadní vody a kanalizace, to by bylo mimo realitu. Proto jsme žádali o změnu územního plánu. Už nejsme zánikovou obcí jako za socialismu, takže dnes máme kolem deseti stavebních míst. Dva domy už stojí, stavba třetího se rozjíždí. Stavební místa nejsou ve vlastnictví obce. Ale domluvili jsme se s jejich vlastníky, že budou ochotní je prodat ať už obci, nebo přímo stavebníkům. Obec by na té transakci určitě nechtěla vydělávat už proto, aby mladí lidé zůstávali. Má to své háčky ohledně směny pozemků, ale důležité je, že chuť stavět tady je. Nás spíš trápí domy či usedlosti, které zůstávají a chátrají kvůli složité domluvě třeba mnoha dědiců-sourozenců. To je obecně určité neštěstí pro mnoho obcí. Na likvidaci chátrajících domů, kde nikdo nebydlí, asi dotace nebudou. Ale obvykle jsou to dost velké pozemky, ze kterých by dnes bylo možné vytvořit dvě stavební místa ve středu vesnice.
Ve Štěpkově máte nedaleko transformátoru krásně zrekonstruovaný statek.
Statek zdědil a opravil pan Pavel Kovář do historické podoby tak, jak byl postaven, včetně jedné velké místnosti na středovém sloupu s valbovou klenbou. Byla to pro jeho rodinu neskutečná práce vykopat i staré podlahy, udělat odvzdušňovací kanály, nadřeli se tam neskutečně. Kdykoliv jsme soutěžili o titul Vesnice Vysočiny, vždycky jsme prošli tímto statkem a všechny komisaře nadchla přiznaná historie tohoto statku. Ostatně členové těch komisí jsou starostové vesnic a městysů, takže dokázali ocenit, jakou krásu přiznané historie zde ve Štěpkově máme.
Je vidět, že v čerpání dotací jste velmi úspěšní.
Ve výsledku mohu říci, že nás v obci netíží žádný zásadní problém. Realizovali jsme ročně třeba až devět akcí z dotací, a to už je na malé obci, jako jsme my, hodně vidět. Přiznám, že kdybychom ty dotace nedostali, není náš obecní rozpočet tak velký, abychom jenom z něj byli schopní tolik akcí nebo oprav realizovat.
Pospolitost je u vás zřejmě dobrá, lidé vstřícní. Pořádáte obecní zabíjačku a dokonce vyvěšujete i vlajku u příležitosti narození nového občánka.
Máme u nás i tradici, že když někdo v obci zemře, jdeme k pomníku u prodejny, kde se za obyvatele obce pomodlíme a pak se odjíždí do kostela. A pokud jde o nejbližší akce v naší obci, přijeďte se podívat na traktoriádu, konat se bude 22. června. Sraz traktorů všech značek na návsi bude v 11 hodin, slavnostní zahájení ve 13.00.
