TŘEBÍČ (mad) – Osvědčená a léty prověřená dvojice - historik Rudolf Fišer a fotograf a někdejší starosta Třebíče Pavel Heřman, v těchto dnech uvádí na trh další společnou publikaci. Nová kniha je věnována pohnuté historii Zadní synagogy v židovské čtvrti.
Židovská čtvrť začala ožívat v devadesátých letech, kdy Pavel Heřman jako první starosta města po roce 1989 stál od počátku u rozvoje židovské čtvrti. První zásahy začaly už na začátku 90. let opravou infrastruktury. Teprve později následovala obnova jednotlivých domů. Zachráněna tehdy byla i Zadní synagoga, a dokonce se díky prozíravosti radnice podařilo nákladem čítajícím čtyři a půl milionu korun z větší části obnovit i nástěnné hebrejské nápisy a malby.
Čtenáři se v nové publikaci například dozvědí, proč má Třebíč dvě synagogy, i když tu nebývala příliš veliká židovská obec. Žilo tu 260 židovských rodin s maximálním rozsahem asi 1700 lidí. Knížka je věnována vzniku a historii Zadní synagogy, která slouží veřejnosti dodnes. „V podstatě slouží veřejnosti obě synagogy – Přední i Zadní, ale Zadní synagoga má barvitější osud,“ vyzdvihl autor knihy Rudolf Fišer. Zachována zůstala původně barokní stavba, která byla v průběhu času různě dostavována.
První kapitola je věnována židům v Třebíči. Je to takový historický přehled, aby čtenář pochopil kontext. Druhá kapitola se týká přímo zbudování synagogy. „Je to velmi zajímavá okolnost, protože si ji nechal postavit žid, který nepatřil k aškenázským středoevropským židům, ale patřil k Sefardům. Přišel ze Španělska, proto ho také zapisovali jako Španěl. Na Podklášteří zakoupil poměrně rozsáhlý pozemek, na kterém později vyrostlo pět domů a nakonec i synagoga, původně soukromá modlitebna. Po smrti Španěla se modlitebna stala synagogou obce židovské,“ popsal Rudolf Fišer.
A proč by knížka rozhodně neměla chybět i ve vaší knihovně? „Snažili jsme se, aby byla knížka zajímavá a pohledná. Synagoga a její osud si to zaslouží,“ míní Rudolf Fišer, který hrubé obrysy knížky nosil v hlavě už před desítkami let. „Lidé chtějí vědět o Třebíči věci, které obecně známy nejsou. Kolem židovské čtvrti panují různé pověsti a mýty, které se tradují v ústním podání. Pak se dovídáte věci, které nejsou reálné. Jeden z důvodů, proč tato kniha vznikla, je také to, aby se tyto informace uvedly na pravou míru,“ doplnil Pavel Heřman.
Text velmi hojně doprovází archivní snímky a novodobé fotografie Pavla Heřmana. Celá jedna kapitola je věnována konfrontačním fotografiím v tom smyslu, že je tam vždycky srovnáván historický snímek a novodobý od Pavla Heřmana. „Historických snímků tam není moc. Jsou to fotografie vesměs z konce 80. let a pár starších snímků. Fotografie, které zachycují devastaci objektu, jsou převážně právě z 80. let, než došlo k renovaci. Některé fotografie mám ve svém archivu, některé jsou z pozůstalosti Františka Veselého,“ popisuje Heřman. Poslední kapitola pojednává o nové roli bývalé synagogy a jejím novém poslání coby společensko-kulturního stánku.
Nenechte si ujít křest knihy a následnou autogramiádu, která proběhne ve středu 11. prosince v 17:30 hodin v třebíčském Knihkupectví Trojan. Bližší informace naleznete v následujících dnech ve výloze knihkupectví.
