TŘEBÍČ – Učebna výtvarné výchovy v ZŠ Týnská se v pátek 7. února proměnila v tvůrčí ateliér. V rámci projektového dne pod rukama vybraných umělecky nadaných žáků vzniklo osm velkoformátových obrazů, které ozvláštní interiér školy. Abstraktní díla vznikala pod dohledem pedagožky Lindy Drápelové a výtvarníka Lubomíra Kerndla. Oba jsou členy surrealistické skupiny Stir up.
Zhruba před osmi lety se žáci ZŠ Týnská vydali tvořit přímo do Galerie skupiny Stir up Čertův ocas u Mohelna. Trávili tam celé dopoledne. Tehdejší tvoření bylo zaměřeno na surrealismus. Z akce vznikly obrazy, které zdobí zeď v blízkosti školní jídelny. Byla to velmi úspěšná akce a děti to velmi bavilo. Po letech si žáci ZŠ Týnská zkouší něco obdobného. Tentokrát se ovšem zaměřují na abstrakci.
„Jedná se o výtvarný projekt probíhající několik týdnů napříč ročníky. Konečnou fází je tvorba abstraktních velkoformátových obrazů pod vedením výtvarného umělce Lubomíra Kerndla,“ představila v krátkosti Linda Drápelová. V úvodní fázi se všichni žáci pátých až devátých ročníků seznámili s nejzajímavějšími umělci a jejich díly od Duchampa až po Banxyho. Následně si vyzkoušeli různé výtvarné techniky zahrnující akční malbu, dripping nebo tisk, kterými lze výtvarné dílo vytvořit. V pátek 7. února zúročili nově nabyté dovednosti a teoretické znalosti a pod vedením Lubomíra Kerndla vytvořili osm abstraktních obrazů.
Projektu se zúčastnili především žáci druhého stupně. „Připravovala jsem je už od prosince, seznámili se s historií i současností a možnými technikami. Prošli si i teorií, což je pro ně hodně motivační. Jsou tu vybraní žáci druhého stupně plus skupinka šikovných páťáků. Mám je na výtvarku a vím, že jsou moc šikovní. Proto jsme si je přibrali. Jinak by sem asi nepatřili,“ uvedla Drápelová.
Abstraktní tvorba je pro děti natolik zábavná a úžasná, že zájem dětí předčil veškeré očekávání. Do díla se nakonec pustilo na šest desítek dětí. Nad každým obrazem se jich sešlo osm. „I tak pro ně bylo občas těžké najít shodu. Když se nedohodnou, máme vymyšleno, že každý postupně pracuje dvě minuty. Například surrealisté jsou známi tím, že si posílají obrazy na pokračování. Postupovali jsme tedy podobně. Plátna jsou o to bohatší. Každý do obrazu vloží svůj pohled,“ popsala tvůrčí proces pedagožka.
V pátek 7. února už děti pokračovaly na započatých pracích. O čtrnáct dní dříve mladým umělcům Lubomír Kerndl přidal hodinu teorie navrch. Převedl jim další techniky, jako je lepení gázy, slídy, používání stříbřenky, práce se strukturou a pak děti přistoupily k obrazu a vytvořili si podkladovou barevnou vrstvu. Nejzábavnější tvůrčí proces teprve následoval. „Je tu věkový průřez dětí od páté do deváté třídy. Někteří jsou úporní a prosazují se víc, jiní si dají říct. Snažím se je pouze nasměrovat, jinak je nechávám, ať pracují sami. Na závěr třeba jen dokončím kompozici, aby to více lahodilo oku,“ svěřil se Lubomír Kerndl.
Učí se nejen školáci, ale i umělec. Žáci, hlavně ti starší, si totiž dost často postaví hlavu. Přesto ze zdánlivě zničeného plátna může vzniknout zajímavé dílko. „Paní učitelka řekla k jednomu z obrazů svůj názor a holky, aby jí ukázaly, že mají navrch, přetřely celé plátno fialovou barvou. Vybruslily jsme z toho tím, že jsme část barvy stáhli pryč, a nakonec to vypadá, že z toho bude velmi slušný obraz,“ popsal nelehký generační souboj Lubomír Kerndl. Ale i s mladšími žáky je občas kříž. „Během dokončování jim řeknete – dobrý, už jen dosušit. A sotva odejdete, zase do toho sáhnou a pak se vrací. Musím ale říct, že je v mnohých obrovská invence, klobouk dolů,“ zhodnotil Kerndl. Snad i díky tomu byl tvůrčí proces s dětmi tak zajímavý. „Je důležité je nechat tvořit, dát jim prostor, ať si jde každý svojí cestou, když to nějak cítí. Když je tam zásadní chyba, která vadí, tak je na to upozorním, ale je na nich, jestli to vezmou, nebo nechají tak,“ dodal.
Má vůbec abstrakce nějaká pravidla? „To je docela těžká odpověď. Abstrakce je o tom, že tvoříte neznámé. Podvědomě v člověku jsou zásady klasické malby – zlatý řez, skladba barev a základní kompozice. To člověk v sobě má. Při abstrakci se necháváme vést tím, co vzniká. Musí to na mě promluvit. Když v tom něco vidím, snažím se to podtrhnout, vytáhnout z obrazu,“ přiblížil Lubomír Kerndl.
Primárně tato akce vznikla kvůli tomu, že se obnovují vnitřní prostory školy a u ředitelny vznikl smutný bílý prostor, který si přímo řekl o to, aby ho mladí umělci oživili. Zadání bylo takové, že mají vzniknout moderní, optimistické obrazy, jejichž přidanou hodnotou bude, že je vytvoří žáci. Zároveň by to mělo být hodnotné umělecké dílo. Osm pláten tedy bude viset vedle sebe v chodbě u ředitelny. Díky tomu, že jsou tak trošku v 3D provedení, ve slunečních paprscích díky struktuře ožijí.
„S paní učitelkou máme trošku namyšlený spojovací prvek, aby bylo zřejmé, že vznikly při jedné akci. Jednak je to dáno formátem pláten – jsou všechny stejné, budeme dodržovat skladbu pláten od středových tmavých po krajní světlé, a stejně tak by měly navazovat i tematicky. Uvidíme, jak se to podaří,“ uvedl Lubomír Kerndl. Připravena je ještě jedna vtipná vychytávka. Pod malbou je na všech plátnech nalepená stříbrná páska. „Máme šanci barvu proškrábnout na stříbro. Máme tu možnost, uvidíme, jestli toho využijeme.“
Projektový den byl financován z výhry ZŠ Týnská v soutěži společnosti Esko-T věnující se osvětě třídění odpadu, kde škola získala druhé místo. Spolupráce žáků s umělci má hmatatelné výsledky a děti velmi baví. „Rádi bychom v budoucnu pokračovali,“ dodala Linda Drápelová.
Foto HoN: Martina Dědková Chromá
