MOHELNO (afo, juh) – V terénní stanici Ústavu biologie obratlovců AV ČR Mohelenský mlýn v údolí řeky Jihlavy proběhla minulý týden od 1. do 7. září Letní škola pro vysokoškolské studenty z celé Evropy. Cílem akce bylo frekventanty pomocí přednášek a praktických aktivit seznámit se širokou škálou výzkumných dovedností spojených s prací s parazity způsobujícími malárii u volně žijících živočichů.
Malárie je způsobena krevními parazity a u lidí patří mezi nejvýznamnější infekční onemocnění, které každoročně podlehne přes půl milionu lidí, především v Africe. Nicméně onemocnění se nevyhýbá ani zvířatům. Jsou známy případy, kdy zavlečení malárie na místa, kde se dříve nevyskytovala, vedlo k vyhynutí několika populací či přímo druhů ptáků. Nejznámějším případem jsou šatovníci, endemické druhy ptáků z Havajských ostrovů, z nichž kvůli zavlečení ptačí malárie ze 41 známých druhů už 17 vyhynulo a 14 je ohrožených.
V Evropě naštěstí nemají infekce krevními parazity u volně žijících zvířat tak dramatické následky díky dlouhé koevoluci (dlouhému soužití) parazitů a jejich hostitelů. Navíc jde o speciální linie parazitů, které se nepřenáší na lidi.
„Máme radost, že se akce uskutečnila na naší terénní stanici na Mohelenském mlýně. Stanice díky své poloze a vybavenosti poskytuje ideální podmínky právě pro akce tohoto typu. Náš ústav ji využívá nejen k výzkumným aktivitám našich ornitologů a vědců studujících ryby, ale i méně formálním akcím. Letos se zde například konal třetí ročník letního tábora pro děti našich vědců a vědkyň a na podzim zde pro naše zaměstnance proběhne teambuildingové cvičení zaměřené na poskytnutí první pomoci,“ dodává Josef Bryja, ředitel ÚBO, který akci spolu s organizátory zahájil.
Akce se zúčastnilo celkem 22 studentů z různých zemí Evropy, z toho dva byli čeští studenti. Rovněž osmičlenný lektorský tým je složen z předních expertů z celého světa na danou problematiku. Kromě lektorů z Evropy (Francie, Anglie, Bulharska, Litvy a Portugalska) přijeli
odborníci i z USA a Číny.
Na letní školu za budoucími vědci jsme se vydali podívat. Chvíli času v nabitém programu si na nás udělal Pavel Munclinger, hlavní organizátor akce z PřF UK.
Jak se to stalo, že se letní škola koná právě zde v terénní stanici Mohelenský mlýn?
Tato Letní škola se koná v rámci evropského projektu COST (European Cooperation in Science and Technology), jenž je obecně zaměřen na propojení lidí, kteří studují výskyt malárie u volně žijících zvířat. V rámci tohoto projektu se konají různé konference, setkání nebo škola, jako je tato.
Jaké vybavení má tato terénní stanice? Stačí na tak speciální výzkum?
Stanice patří ústavu
a my jsme šťastní, že zde můžeme být. S ústavem biologie obratlovců dlouhodobě spolupracujeme a máme výborné vztahy. Stanice má základní vybavení, ale speciální přístrojové vybavení jsme si dovezli a je zde pouze na tuto školu. Příště bude potřeba zase něco jiného. Tuto Letní školu pořádají naše Katedry zoologie
a parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. Znám to tu, a proto jsem věděl, že pro tento typ akce je to naprosto skvělé prostředí. Jsou tu kuchyňky, pokoje pro studenty i tento skvělý venkovní prostor, který je v tomto počasí přímo báječný. A k tomu samozřejmě přednáškové prostory.
Malárie není onemocnění, které by v těchto místech bylo zrovna obvyklé. Co ti studenti vlastně zkoumají? Najdou něco?
Máte pravdu v tom, že u nás naštěstí nejsou paraziti, kteří způsobují malárii u lidí. Ale u volně žijících zvířat se malárie běžně vyskytuje i zde. Takže nějaká šance je, ale ještě nevíme, zda se nám podařilo odchytit nějakého infikovaného jedince.
Cílem školy ale není hledat parazity, ale naučit se postupy. Jak se to dělá. Začíná to odchytem ptáků, odběrem kapičky krve, zpracování této krve – výroba krevního roztěru, jeho nabarvení a posléze i hledání parazitů.
Samozřejmě, že jsme si dovezli i hotové vzorky, kde paraziti jsou, aby studenti věděli, co vlastně hledají. Je totiž možné, že žádného infikovaného jedince neodchytíme.
Myslíte si, že je možné, aby se lidská malárie rozšířila i k nám?
Vždyť už zde byla, a to dokonce i v Praze. Vymizela ale s koncem druhé světové války díky lepší lékařské péči. Když se všichni nakažení vyléčí, tak holt vymizí.
Čím vším jsou podobné akce, jako je tato, dobré?
Těch aspektů je několik. Studenti získávají znalosti, zkušenosti a dovednosti, které by se jinak a jinde učili mnohem déle a složitěji. Důležité je také navazování přátelství a vztahů, které se jim jednou budou hodit při jejich vědecké práci. A to samé platí i pro lektory. „Držíme“ je zde celou dobu, a tudíž máme spoustu času k povídání a výměně názorů. Takovéto chvíle jsou velmi cenné jak pro studenty, tak pro špičkové odborníky, kteří jsou zde v roli lektorů.
Jak se v této terénní stanici líbí zahraničním studentům i lektorům, kteří patří ke světové špičce a jsou asi zvyklí na ledasco?
Pokud vím, jsou velice spokojení. A to jak s ubytováním, jídlem
i vybavením a prostorami, kde Letní škola probíhá. Myslím, že je to dobrá vizitka univerzity, ústavu a konec konců i České republiky.
