MORAVSKÉ BUDĚJOVICE – Tentokrát jsme se za rozhovorem vydali do druhého největšího města Třebíčska, do Moravských Budějovic. Město se sedmi tisíci obyvateli se rozprostírá v nadmořské výšce 465 metrů nad mořem jižně od Třebíče. Prvním volebním obdobím je zde starostou Martin Ferdan, s nímž jsme si povídali o tom, co se letos povedlo a co se chystá v roce příštím.
Jak hodnotíte z hlediska investic letošní rok?
Letošní rok hodnotím celkem pozitivně. Za horkých letních dnů jsme měli možnost osvěžit se díky nově instalovaným mlžítkům. Opravili jsme střechu zimního stadionu, sociální zařízení na ZŠ Havlíčkova. U Základní školy a Praktické školy Moravské Budějovice byl osazen mobilní domek - tréninkový byt pro žáky. Havarijní stav komunikace v ulici K Hoře byl opraven. V prostoru pod stávající tribunou zimního stadionu byla provedena vestavba šaten se zázemím. Byla realizována oprava fasády zámku, zámeckých koníren, služebny městské policie a domu č. p. 60 poničených krupobitím. V průjezdu zámku proběhla 1. etapa restaurování dekorativních a iluzivních maleb a konzervátorská dílna v budově zámku prošla dílčími stavebními úpravami. Římskokatolické farnosti jsme přispěli na obnovu oken na budově fary. Nezapomínáme ani na místní části. Ve Vraníně byla opravena další část chodníku. V Lažínkách byla zrekonstruována budova bývalé prodejny. Byla zahájena výstavba 1. etapy cyklostezky kolem Rokytky a nových fotbalových kabin. Stávající sportovní areál a atletický ovál prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Přispěli jsme částkou 10 milionů korun sestrám Boromějkám na výstavbu nového pavilonu domova pro seniory, skautům na přestavbu klubovny částkou 1,2 milionu korun. Město nechalo zpracovat různé projektové dokumentace a restaurátorské záměry. Je důležité jít neustále dopředu. I když něco trvá delší dobu, je důležité vydržet a posouvat město krůček po krůčku k lepšímu. Obrovské poděkování patří především občanům, kteří nám důvěřují, že vše, co se buduje, je důležité pro nás všechny.
Letos jste dokonce usilovali o titul Historické město roku. Jak to nakonec dopadlo?
Historickým městem roku 2023 se stal Žatec z Ústeckého kraje. My jsme získali krásné druhé místo. Na třetím místě skončila obvodní část Praha 1, která se pyšní úplně jinými památkami. I tím málem, které v Moravských Budějovicích máme, byla hodnotící komise z ministerstva kultury oslněna. Zároveň ocenili, jakým způsobem se staráme o historické bohatství, které nám tu předkové zachovali.
V letošním roce jste se také hodně zaměřili na to, jak do města přilákat turisty…
Necílíme jen na to, abychom město upravovali a dělali ho hezčím. Pevně věřím, že i v Moravských Budějovicích máme co ukazovat. Máme karner s hrobkou Wallisů, kostel sv. Jiljí, zámek a v něm krásné expozice muzea. Zvažujeme o zpřístupnění karneru i kostelní věže, kde budou potřeba nějaké úpravy. Komunikujeme s panem farářem, aby si lidé mohli město prohlédnout i z ptačí perspektivy. Nově vybudujeme v náhradním prostoru informační centrum, kde návštěvníka seznámíme se všemi zdejšími krásami. Na rok 2025 chystáme nový turistický web.
Pro podporu turistického ruchu ovšem nejdou jen důležité památky, i když ty jsou na prvním místě. Návštěvníci se musí mít kde dobře najíst a také vyspat. S tím ale většinou bývá docela problém…
U nás je to podobně. Máme restaurace, schopné obchodníky, podnikatele. Co nám tu ale chybí, je možnost ubytování. Pokud by se našel někdo, kdo by ubytovací služby nabízel, byli bychom velmi vděční. V rámci plánované rekonstrukce koupaliště zvažujeme, že bychom mohli zrealizovat i výstavbu ubytovacích prostor. Ale přednostně je to spíše záležitostí podnikatelského sektoru. Našim úkolem je turisty přilákat. Máme tu dosud nepřístupné podzemí, kterým bychom se mohli pyšnit. Celé město je podsklepeno minimálně třemi podlažími. To jsou ty výhledy do budoucna.
Tématem číslo jedna na Třebíčsku je dostavba Jaderné elektrárny Dukovany. Nedávno byla zveřejněna socioekonomická studie k dopadům výstavby na okolí elektrárny. Připravujete se nějak zvlášť na příchod nových lidí do regionu, případně máte přichystané nějaké rozvojové lokality?
Nejsme v přímém perimetru elektrárny, na druhou stranu jsme druhým největším městem v bývalém okrese. Po vzoru Třebíče, kde se toho chopili už v prvopočátcích, je na nějakou přípravu už skoro pozdě. Ale ano, hledáme možnosti v rámci výstaveb a rozvoje území. Našich nemovitostí, které máme opravovat, je dost. Brzy se nám například uvolní budova LDN, jejíž výstavba se plánuje v areálu třebíčské nemocnice. Hledáme řešení, co s ní dál. Máme nastavené priority, co chceme v rámci bytové politiky, výstavby průmyslových podniků, přilákání nových podnikatelských subjektů do města a udržení si občanů v našem městě. To jsou věci, které řešíme dnes a denně. Nějak to s plánovanou výstavbou v Dukovanech nesouvisí.
Letos v novodobé historii města jste u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa udělovali ocenění města. Hezká věc, která do jisté míry vznikla spontánně, a tak trochu se nesetkala s pochopením některých zastupitelů.
Nahlíželi jsme na to tak, že by bylo hezké najít a ocenit občany, kteří jsou výjimeční v různých oblastech života. Nejsou to ceny města, ale jakési uznání starosty. Chtěli jsem vyzvednout ty, kteří se za Moravské Budějovice zasloužili. Pro některé to bylo trošku kontroverzní téma, ale nakonec byl samotný ceremoniál i zpětná vazba od občanů velmi hezká. Troufám si tvrdit, že zúčastnění i ocenění, si slavnostní večer užili a líbil se jim.
Město Moravské Budějovice má specifickou polohu. Rozkládá se na někdejší strategické stezce, takzvané Císařské cestě, tedy na spojnici mezi Prahou a Vídní. Je tento fakt pro vás stále přínosem?
Dnešní silnice I/38 byla už tehdy napojením mezi Prahou, Vídní a dál potom Balkánem. Bývalý starosta Jan Nekula kdysi dokonce založil sdružení 25 obcí a 5 měst rozložených podél Císařské silnice v okrese Znojmo, Třebíč, Jihlava, a dokonce i Jindřichova Hradce (Dačice). Dopravně. Moravské Budějovice jsou díky své poloze dopravně velmi dobře dostupné a hodně lidí k nám díky tomu zavítá.
Nejenže se město rozprostírá na Císařské cestě, ale dokonce má i své letiště. To jen tak nějak město nemá…
Jedná se o svah ve směru k obci Lažínky, který je poměrně dlouhý a má vyhovující parametry. Nikdy to nebylo jako letiště kolaudováno. Za minulých dob tam přistával letoun – čmelák a letiště se využívalo pro zemědělské potřeby. Dávno neslouží původnímu účelu, ale když ve městě řeknete, že to bude na letišti, všichni vědí, kterým směrem se dát. Dnes tam máme střelnici a cvičiště sboru dobrovolných hasičů a konají se tam různé kulturní a společenské akce. V územním plánu je to lokalita určená k výstavbě.
Vůbec největší kulturní akcí, která se v Moravských Budějovicích koná, je každoroční Císařské posvícení. To letošní bylo ozvláštněné vzácnou návštěvou. O koho se jednalo?
Byla to zcela nová věc. Snažili jsme se vycházet z historie. Město poměrně dlouhou dobu patřilo do majetku rodu Valdštejnů. Valdštejnové postupně udělovali městu nové výsady a všemožně podporovali rozvoj Moravských Budějovic jako jediného města na jejich panství. Za jejich doby město prošlo největším rozvojem ve své historii. Proto jsme na Císařském posvícení uvítali návštěvu Albrechta z Valdštejna s chotí. Samozřejmě se nejednalo o historické aristokraty, ale o soudobé herce – dabléry, kteří jsou v tomto oboru velmi uznávanými. Ti nás celým posvícením doprovodili. Měli jsme krásný průvod, kočáry, divadelní scénky, vystoupení mušketýrů, vojenské ležení. Bylo to opět něco nádherného, kdy se naši moravskobudějovičtí občané měli na co těšit a myslím, že byli spokojení.
Co se týká historických kostýmů, nezůstalo jen u Albrechta s chotí…
V kostýmu jsem byl i já jako purkmistr (starosta) města s kolegyní a společně s radními – ti už byli bez kostýmu, jsme vítali Albrechta z Valdštejna s chotí a jeho družinou na pódiu.
Na podzim se u vás se vzácnými návštěvami netrhly dveře. Přijel nejen Albrecht z Valdštejna, ale také prezident Petr Pavel. To byla tak trochu utajená návštěva. Co pana prezidenta do Moravských Budějovic přivedlo?
V loňském roce jsem měl možnost zavítat do Jemnice u příležitosti návštěvy prezidenta. Měl jsem možnost si s sebou někoho vzít a zvolil jsem bývalého velitele letecké základny v Náměšti nad Oslavou plk. Svobodu. Během programu jsme na sebe měli s panem prezidentem trochu času, tak jsem ho pozval na oslavy 150. výročí založení SDH Moravské Budějovice, které jsme měli letos. Přislíbil mi, že když bude možnost, zavítá za námi. Před pár týdny jsem byl nemocný a najednou mi volali z protokolu hradu, že se k nám chystá pan prezident a že chce zavítat za dobrovolnými hasiči. V té chvíli v mých očích pan prezident stoupl ještě daleko výš. Vážím si toho a myslím, že je to člověk na svém místě.
Co na setkání s prezidentem říkali dobrovolní hasiči?
Byla to čest pro nás pro všechny, zejména pro hasiče. Při našem nástupu do vedení města jsme revokovali usnesení bývalé rady ke zbourání staré hasičárny. Budovu jsme zachovali. Hasičárna stojí v zástavbě, má svoji historii, na kterou jsou dobrovolní hasiči fixováni. Sbor dobrovolných hasičů jsme měli v Čechách a na Moravě mezi prvními. Taky možná právě proto bylo hezké, že jsme v těchto starých prostorách mohli přivítat pana prezidenta. Ukázali jsme mu, v jakém prostředí u nás spolková činnost probíhá. A to nejen hasičská, dnes tam máme umístěny i skauty, kteří nás provázejí téměř u všech kulturních akcí, které připravujeme. I za těchto skromných podmínek bylo toto setkání velmi příjemné a milé.
Jaké máte s hasičárnou plány?
Veliké. Máme novou hasičárnu, kde sídlí profesionální jednotka. Ve své době jsme dali kraji za účelem jejího vybudování pozemky s tím, že ji bude společně využívat i JPO II, která je zásahovou jednotkou města. Díky personálnímu navýšení, množství techniky už ty prostory začínají být malé. Nabízejí se dvě možnosti. Buď se něco postaví na pozemcích kraje, anebo budeme muset velmi významně investovat do revitalizace staré hasičské zbrojnice, aby odpovídala potřebám 21. století.
Blíží se konec roku a přípravy rozpočtů měst jsou v plném proudu. Co bude součástí investičního rozpočtu Moravských Budějovic? S čím se počítá?
Od bývalého vedení jsme město převzali v dobré kondici. Můžeme se pyšnit tím, jakou máme infrastrukturu. Jsou ale věci, které zůstaly na nás. Jdeme na to pragmaticky. Přistupujeme k tomu velmi zodpovědně. Máme dané priority toho, co chceme vybudovat, tak aby město bylo hezkým místem pro život pro nás pro všechny. Můžeme si myslet, že je 300 milionů obrovská částka, ale velkou část ukrojí provozní rozpočet. Plánujeme investovat do atletického oválu, fotbalových kabin, mateřské školy na Husově ulici, vybudujeme další etapu cyklostezky, v inkubátoru postavíme nové byty. Dvanáct milionů půjde na projektové dokumentace. Musíme být připraveni, abychom mohli žádat o vypsané dotace. S rozpočtem ve výši 300 milionů korun nakládáme vždy hospodárně, ale není to vždy jednoduché.
Jak se podle vás žije lidem v Moravských Budějovicích?
Řeknu to jako občan, který tady žije, ne jako starosta. Jsem hrdý, pyšný na Moravské Budějovice. Je to krásné místo pro život. Měl jsem možnost delší dobu žít ve velkých univerzitních městech. Tamní život samozřejmě nabízí spoustu různých možností. Ale nechtěl bych tam vychovávat děti. Tady funguje duch tohoto místa a my bychom si toho měli vážit. Máme tady všechno. Mateřské školy, střední školy, polikliniky, infrastruktury, historii, památky, funguje tu kultura, spolková činnost, sportoviště. Naši předci nebyli hloupí, stačí se podívat na rozložení města při korytu řeky. Musím však říci, že to není jenom naše práce, velký dík patří všem, kteří nás podporují a doprovází, ať už jsou to organizace jako Skaut, Sokol, Orel, DDM, ZUŠ, SDH, Fara, prostě všichni včetně našich příspěvkových organizací, spolků, podnikatelů, kteří nás podporují finančně v kultuře, sportu, těmto všem patří velký dík. Jsou srdcem života v našem krásném městě.
Krásné vánoční svátky všem!
