POJIHLAVÍ (kv) - Jak vypadal život na Vysočině v paleolitu nebo raném středověku? Jak se našim předchůdcům dařilo osídlit povodí řeky Jihlavy a jejích přítoků, současnou oblast od obce Lhánice až po Vladislav? Na tyto otázky poskytne odpovědi tříletý projekt Muzea Vysočiny Jihlava a brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
„Na výzkumu se budou podílet i odborní pracovníci krajského muzea, Kraj Vysočina jej podpoří částkou šest set tisíc korun,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová s tím, že jedním z výstupů projektu bude monografie nazvaná Střední Pojihlaví jako součást historické stezky spojující Českomoravskou vrchovinu s jihomoravskými úvaly.
Řeka Jihlava dříve představovala významný komunikační koridor spojující oblast dolnomoravských úvalů s nitrem Českomoravské vrchoviny. Zatímco osídlení dolního i horního Pojihlaví je díky své přístupnosti zdokumentováno, o údolí na středním toku je informací méně. A to především kvůli nemožnosti průzkumu zalesněných oblastí a zatopení údolí vodami Dalešic a Mohelna. Data získaná díky projektu by měla v jeho jednotlivých fázích tvořit podklad pro přednášky, modelaci říčního údolí před zatopením, muzejní výstavy, publikace a pro interaktivní stezku po vybraných lokalitách v regionu.
Obdobný projekt s názvem Keltové a Germáni v regionu Dalešické přehrady realizovaný v letech 2021 až 2023 ve spolupráci s brněnským Archeologickým ústavem kraj podpořil také částkou šest set tisíc korun.
