TŘEBÍČ (mad) - Základní škola Benešova se opět vrací k projektu Mluvte s námi, ve kterém byly vydány zatím čtyři malé sešity. Nevelké školní nakladatelství BENE a edice Mluvte s námi, to je mimochodem jednou z metod výuky dějepisu, kdy se formou orální historie snaží pedagogové přimět žáky k vyhledávání historických informací z regionu, především z rodinného prostředí. Poslední v řadě vyšla v závěru června knížka s názvem 1939–1945, přenese čtenáře do období druhé světové války.
Již dříve byly v edici Mluvte s námi vydány publikace s názvy 1968, 1989, 4:3 a 2:0, 1914-1918. První dvě mají ve svém názvu významný letopočet. Třetí se jmenuje po památných výsledcích hokejových utkáních mezi Československem a Sovětským svazem. V ní pamětníci vzpomínali, proč právě tito soupeři a jejich utkání mají pro nás dosud výjimečný náboj. Čtvrtá vznikla ke stému výročí první světové války. Knížka byla pokřtěna v úterý 25. června v prostorách knihovny na Modřínové ulici za účasti samotných mladých tvůrců, zainteresovaných pedagogů dějepisu Ondřeje Syrového, Milana Zeiberta, Pavla Mikoláše, ředitele školy Jana Vaňka a dalších učitelů.
V páté publikaci se koná návrat do vzdálené minulosti. Tato knížka čtenáře přenese do období druhé světové války. Tedy do období mezi lety 1939-1945. V paměti rodičů, babiček, dědečků pomalu mizí vzpomínky na to, co oni sami slyšeli od svých prarodičů. Na půdě, v krabici pod postelí, v rodinném albu ve skříni leží zapomenuté dokumenty, dopisy, fotografie. Kdo jsou ti lidé? Na tuto otázku hledali žáci odpovědi. „Příprava publikace nám trvala od září až do června, od prvního až do posledního týdne v tomto školním roce,“ shrnul pedagog Pavel Mikoláš.
„Jsem rád, že se do toho kolegové pustili, protože je to příležitost, jak se vrátit o desítky let zpátky a zavzpomínat si na to, jak se informace šířily dříve. Bylo to ústně, zapsáno v knihách, jsou to věci, které v posledních letech nějakým způsobem mizí. Snažíme se to propojovat s moderními technologiemi, zjištěné informace si žáci mohli ověřovat, zkoušeli zapojovat umělou inteligenci. Jsem rád, že je tolik mladých lidí, kteří se chtějí v dnešní době podílet na něčem, co je tak krásné. Je to ojedinělá věc, jejíž tradici založil ještě bývalý ředitel Jaroslav Dejl. Nevím, jestli se někde jinde na školách takto tisknou knížky v takových sériích. Zatím je to uzavřeno a teď uvidíme, zda kolegové přijdou s nějakým dalším nápadem, nějakým výročím,“ řekl během křtu knížky současný ředitel školy Jan Vaněk.
V knížce se zájemci dočtou příběhy rodin, a ne všechny končí špatně. Dočtou se o hrdinech, kteří byli ochotni udělat něco proto, aby válku zastavili, a pak jsou tam také příběhy obyčejných lidí, kteří válku chtěli jenom přežít. Přečtete si, jak lidé sháněli potraviny nebo jak se třeba báli chodit do lesa, protože se tam odehrálo něco špatného. „Mluvte s námi, není myšleno jednostranně, aby vy jste s námi mluvili. Je to také to, abychom my mluvili s vámi. Když přinutíte ty starší k tomu, aby vám něco pověděli, tak se toho dozvíte spoustu i o sobě. Mluvte s námi je to, že na jedné straně je ten mladý člověk, který komunikuje, i když zrovna nic neříká, protože právě někde leží s tím dotykovým zařízením v dnešní době. Na druhé straně je třeba ta babička nebo dědeček, který také sedí a kouká na televizi nebo z okna, a ti mladí se od něj mohou něco dozvědět. Zkuste pokračovat v té své práci a dozvědět se o tom, kam směřujeme,“ shrnul za trojici učitelů dějepisu podílejících se na vydání publikace Pavel Mikoláš.
Pokud se vám publikace dostane do ruky, mějte na paměti, že se orální historie zakládá na vyprávění pamětníků, a ne vždy musí být sdělené příběhy úplně pravdivé a podložené historickými fakty. Jedná se mnohdy o rodinné legendy a zkazky, ale o to více poutavé a čtivé. Foto HoN:
Martina Dědková Chromá
