DALEŠICE (ap) – Základem pro vaření dobrého piva je kvalitní slad. A ten si vyráběli v Dalešickém pivovaře za starých časů z dobrého sladovnického ječmene sami. Jak se to dělalo, na to se přišli podívat zájemci z řad veřejnosti minulou sobotu do Dalešického pivovaru.
Během oživlých kostýmovaných prohlídek poznali příchozí mnohá pivovarská řemesla. Návštěvníci přitom hned na začátku prohlídek s údivem zjistili, že se vlastně stali účastníky výběrového řízení o pracovní místo. Chytré vedení pivovaru na čele s jeho správcem totiž prohlásilo zvědavce za uchazeče o zaměstnání a hodlalo si vyzkoušet jejich šikovnost. Z nejlepších pak chtělo nahradit dosavadní stárnoucí a již nespolehlivý pivovarský personál!
Foto: Arnošt Pacola
Anóbrž zelené slad
Hned prvním specialistou pivovaru byl Josef, vykonávající profesi hvozdy (sušiče sladu), který rozumí obilí a sladu. I ten si vybíral mezi zvědavci svého nástupce. „Na sladové půdě se naklíčené obilové zrno, anóbrž zelené slad, urovnával limpó,“ vykládal. Limpa, to byl pracovní nástroj sladovníka, tedy asi metr dlouhé prkénko s otvorem pro uchopení rukou a po jedné straně s břitem. Limpa sloužila k převracení odsoušeného sladu na lísce, shrnování kvasné pěny (deky) na spilce a jiným příhodným činnostem. (Limpa je také základní součástí sladovnického znaku. Pozn. red.). „Jo, jo, na sušení sakra záleží. Rozdíl mezi tmavým a světlým pivem je právě v dýlce sušení slado. Po čtyryadvaceti hodinách je zrno takový nazlátlý a z tohodle se vyrobí právě světlý pivo. A když se suší eště dýl, tak slad tmavne, vznikne tzv. barvící slad a ten pak používáme pro tmavý pivo,“ pokračoval sušič sladu Josef.
Dej Bůh štěstí
Z hvozdu pivovaru sešli návštěvníci do varny piva, kde je přivítal poněkud nerudný vařič. Ale byli tam i svědky zázraku, to když mezi živé z nebe sestoupil sám geniální sládek František Ondřej Poupě (1753 – 1805). „Jako první jsem začal používat teploměr a naučil jsem to všechny sládky, kteří chtěli vařit dobré pivo,“ pochválil sám sebe a zdůraznil význam vzdělání v pivovarnictví. „Neboť, kde se nedostává učitelů a základního naučení, tam se nedostává příležitostí k posílení rozumu. A to snad platí i dnes. Dej Bůh štěstí.“ A pak už jen topič přiložil pod kotlem - a padla! Mohlo se jít posedět a ochutnat to dobré pivo. Koho pěnivý mok opravdu zmohl tak, že usnul v hospodě na stole, toho odnašeč odnesl k vyspání a vystřízlivění na šalandu. I tam se návštěvníci podívali, aby uviděli skupinku zmožených spáčů. „Bando jedna, holoto líná, do práce. To só poměre,“ vzbudil je ale budič a šlo se zase do práce – do pivovaru. Ano, skupinky návštěvníků strávily minulou sobotu v Pivovaru Dalešice poněkud rozmarné, ale poučné odpoledne. Kdo z nich se stal novým zaměstnancem podniku, ale zatím nevíme. Oživlé prohlídky uspořádal Akciový Pivovar Dalešice ve spolupráci se spolkem tamních divadelních ochotníků D.U.S.O.T. (Dalešický Umělecký Soubor Ochotný Trpět), který působí pod křídly Tělocvičné jednoty Sokol Dalešice.
