TŘEBÍČ (mad) – Unikátní malovaná síň v prostorách třebíčského Předzámčí čekala několik let na svoji záchranu. To, co nám ještě před několika desítkami let nestálo za obnovu, dnes se běžně zachraňuje. Podobně je to i s obnovou jediné odhalené místnosti s dekory a ornamenty pocházejících z druhé poloviny 19. století.
Do rekonstrukce výmalby se pustila manželská dvojice zkušených restaurátorů Pavel a Miriam Procházkovi z Luk nad Jihlavou. Laikovi se při pohledu na flekaté zdi může zdát, že na zdech není nic, z čeho by snad mohli při obnově vycházet. „Budeme vycházet z toho, co jsme tu objevili. Pro nás je to vcelku jasné,“ říká restaurátor Pavel Procházka.
.jpg)
Jedná se o obnovu výmalby místnosti, která byla odkryta během poslední rekonstrukce Předzámčí asi před deseti lety. „Údajně se jedná o jedinou místnost, kde byly nalezeny nějaké malby. Ty pocházejí ze sedmdesátých let 19. století. Jsou to dekorativní výmalby rostlinného motivu. Pak je zde malovaná vídeňská mramoráž, v rozích stropu jsou klasicistní dekory a neorenesanční dekory inspirované starým Řeckem. Uprostřed stropu je vidět rozeta a patrný je také iluzivní štuk,“ popisuje.
.jpg)
Když to tehdy řemeslníci odkryly, nebyla představa, co s tím. „Něco bylo částečně odkryto, my jsme pokračovali dál, to už máme za sebou. Vše jsme zakonzervovali a teď doplňujeme chybějící části omítek a tmelíme. V některých částech se nedochovalo vůbec nic. Jsou to mladší úpravy, asi dvacáté století, to se bude překrývat štukovou vrstvou. Ve výsledku to bude celková rekonstrukce. Je to šablonovitá výmalba, proto se restauruje rekonstrukcí, nikoliv retuší. Chytneme si motivy rostlinných motivů na stěnách i na stropě a budeme to znovu opakovat i tam, kde nejsou dochované. Až návštěvníci přijdou, uvidí, jak místnost vypadala zhruba v roce 1870,“ ujišťuje Pavel Procházka, zatímco jeho žena Miriam neúnavně tmelí porušená místa.
.jpg)
Nad restaurováním výmalby z devatenáctého století by dříve všichni ohrnuli nos. „Dnes už se druhá polovina 19. století běžně rekonstruuje. Jedná se o malby 150 – 160 let staré. Když jsme se narodili, tak 150 let zpět skončily napoleonské války. Zkrátka se to posunuje,“ uvádí restaurátor. Během odkryvu zbývajících omítek se podařilo okrýt i zazděné dveře, kde se dochoval rám s ornamentem. „Probourávat to nemá smysl. Uvidíme, zda zůstanou bývalé dveře přiznané. O tom se pobavíme na kontrolním dnu, který za účasti památkářů proběhne 29 dubna.“
Pro restaurování místnosti byl vydán záměr, návrh postupu a závazné stanovisko. Jede se podle stanovených regulí a všechny případné změny musí být konzultovány s památkáři. Restaurátoři se také musí vyrovnat s vysokou vlhkostí v místnosti. Pro obnovu šablonové výmalby použijí klasické pigmenty, které se používají na nástěnnou malbu. Stejné, jako se používaly tehdy. Ve výrobě barev se toho zase tolik nezměnilo. Pigmenty odstínů šedé, hnědé či okrové jsou přírodní a používaly se odpradávna. „Necháváme si posílat barvy z Německa. Tamní firma vyrábí barvy i pro restaurátory. Údajně se vyrábí stejným způsobem, jak se vyráběly před 150 lety. Odolají nárokům jak ze strany omítky, vápna, tak i vlhkosti vzduchu. Barvy dýchají,“ popisuje Procházka.
.jpg)
Hotovo by mohlo být nejpozději do konce června. Celkové náklady jsou vyčísleny na 450 tisíc korun. Restaurovaná síň se nachází v sousedství instalace archeologických nálezů z revitalizace Karlova náměstí Zmizelá Třebíč. „Až bude místnost hotová, tak bychom tam chtěli udělat novou výstavní místnost zaměřenou na archeologické nálezy z Martinského náměstí. Máme ještě do budoucna v plánu, že bychom obě expozice doplnili o audiovizuální prvky, které vzniknou ve spolupráci s archeologem Alešem Hochem z Muzea Vysočiny Jihlava,“ nastínila Nikola Černá, ředitelka MKS Třebíč. Aleš Hoch byl vedoucím archeologického průzkumu na Karlově náměstí a nyní také na Martinském náměstí.
Foto HoN: Martina Dědková Chromá
